Kužvart: U vodních děl na Labi rozhodlo i stanovisko NKÚ
ÚSTÍ NAD LABEM/DĚČÍN (ČIA) - Stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu a správ
příslušných chráněných krajinných oblastí hrála významnou roli při zamítnutí
výstavby dvou vodních děl na dolním Labi ze strany ministerstva životního
prostředí. Při dnešní besedě se studenty ústecké Fakulty životního prostředí
Univerzity J. E. Purkyně to řekl ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Kužvart očekává lobbistické tlaky na vládu, aby výstavbu povolila na základě
veřejného zájmu. Takové prohlášení nedávno schválili zastupitelé Ústeckého
kraje. Podle ministra životního prostředí nemusí jeho úřad výstavbě vodních děl
zabránit, ale v každém případě musí být dodržen stanovený právní rámec a posudek
EIA na výstavbu jezů byl negativní. Náklady na nízkoprahové jezy u Malého Března
a Prostředního Žlebu na dolním toku Labe se podle ministra posunuly z 6,3
miliardy korun na zhruba osm miliard. Stoupající náklady považuje Kužvartův úřad
i ministr sám za nehospodárné vynakládání finančních prostředků. A to zvláště
poté, co saská vláda i ministr životního prostředí německé spolkové vlády
vyjádřili znepokojení a obavy z důsledků výstavby uvedených vodních děl. „Na
jedné straně chybí v naší republice kolem 100 miliard korun na opravy silnic a
tady bychom nehospodárně vynakládali další miliardy,\" řekl Kužvart. Zopakoval
svůj dřívější postoj, že Labe by se nemělo přizpůsobovat lodím, ale lodě
přirozenému toku a podmínkám řeky. \"Je zde až příliš vzácných ekosystému na to,
abychom mohli dát souhlas k výstavbě vodních děl,\" dodal ministr. Pracovníci
Ředitelství vodních cest i zástupkyně ministerstva dopravy Magdaléna Konvičková
při čtvrteční konferenci o budoucnosti Labe v Děčíně zdůrazňovali, že se
zamítavým stanoviskem ministerstva životního prostředí nesouhlasí, a že stejně
jako ministr dopravy Jaromír Schling budou realizaci staveb nadále prosazovat.
Ministerstvo dopravy uvádí, že po Labi by se v budoucnu po dokončení jeho plné
celoroční splavnosti mělo ročně dopravovat až čtyři miliony tun nákladu ročně.
To je zhruba trojnásobek současného celoročního objemu nákladů po vodě.
ÚSTÍ NAD LABEM/DĚČÍN (ČIA) - Stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu a správ příslušných chráněných krajinných oblastí hrála významnou roli při zamítnutí výstavby dvou vodních děl na dolním Labi ze strany ministerstva životního prostředí. Při dnešní besedě se studenty ústecké Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně to řekl ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Kužvart očekává lobbistické tlaky na vládu, aby výstavbu povolila na základě veřejného zájmu. Takové prohlášení nedávno schválili zastupitelé Ústeckého kraje. Podle ministra životního prostředí nemusí jeho úřad výstavbě vodních děl zabránit, ale v každém případě musí být dodržen stanovený právní rámec a posudek EIA na výstavbu jezů byl negativní.
Náklady na nízkoprahové jezy u Malého Března a Prostředního Žlebu na dolním toku Labe se podle ministra posunuly z 6,3 miliardy korun na zhruba osm miliard. Stoupající náklady považuje Kužvartův úřad i ministr sám za nehospodárné vynakládání finančních prostředků. A to zvláště poté, co saská vláda i ministr životního prostředí německé spolkové vlády vyjádřili znepokojení a obavy z důsledků výstavby uvedených vodních děl. „Na jedné straně chybí v naší republice kolem 100 miliard korun na opravy silnic a tady bychom nehospodárně vynakládali další miliardy,\" řekl Kužvart. Zopakoval svůj dřívější postoj, že Labe by se nemělo přizpůsobovat lodím, ale lodě přirozenému toku a podmínkám řeky. \"Je zde až příliš vzácných ekosystému na to, abychom mohli dát souhlas k výstavbě vodních děl,\" dodal ministr.
Pracovníci Ředitelství vodních cest i zástupkyně ministerstva dopravy Magdaléna Konvičková při čtvrteční konferenci o budoucnosti Labe v Děčíně zdůrazňovali, že se zamítavým stanoviskem ministerstva životního prostředí nesouhlasí, a že stejně jako ministr dopravy Jaromír Schling budou realizaci staveb nadále prosazovat. Ministerstvo dopravy uvádí, že po Labi by se v budoucnu po dokončení jeho plné celoroční splavnosti mělo ročně dopravovat až čtyři miliony tun nákladu ročně. To je zhruba trojnásobek současného celoročního objemu nákladů po vodě.
Sdílet článek na sociálních sítích