Velkých povodní bude přibývat

Průtrže mračen a pak období sucha. Podobné výkyvy počasí můžeme ve střední Evropě očekávat stále častěji. V patách extrémního počasí kráčí riziko dalších povodní. ˝Záplavy jsou zcela přirozeným jevem, asi jako bouřky nebo vichřice. Nikdy se jich nezbavíme úplně. Nepříznivý je pro nás ale pravděpodobný vývoj, že povodně se budou vyskytovat častěji než doposud,˝ říká ing. Martin Dušek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Velká voda může udeřit třeba už příští rok. Porušená rovnováha Studie připravené pod patronací OSN uvádějí příčiny tohoto nebezpečného trendu. Hlavní důvod lze shrnout větou: krajina ztrácí schopnost zachycovat vodu. Člověk uvěznil potoky i řeky do betonových koryt, protože klikatící se toky zabírají zemědělskou půdu. Vymýtil lesy, remízky a dalších přirozené porosty zadržující vodu. Déšť okamžitě stéká také po asfaltových silnicích a betonových plochách parkovišť. Dešťové kapky se nezachytí tam, kde spadly, ale dostávají se rychle do potoků a řek. Při větším lijáku nebo delším období dešťů se voda řítí regulovaným korytem ˝o dům dál˝, až dorazí do míst, kde už jí břehy nestačí. Povodňová vlna udeří plnou silou. Varovné scénáře odborníků uvádějí i další důvod, proč bude záplav přibývat. ˝V důsledku zesíleného skleníkového efektu vzrůstá průměrná teplota vzduchu mnohem rychlejším tempem než v minulých stoletích. Dochází k narušení rovnováhy globálního klimatického systému. Mění se poměr mezi výparem a srážkami, rozvrstvení srážek v průběhu roku, vzdušné a mořské proudy. Globální klimatický systém má tendenci směřovat do nového rovnovážného stavu. Toto přechodné období je provázeno extrémními výkyvy počasí: v oblastech, kde to nebývalo zvykem, mohou přijít prudké deště nebo naopak období sucha,˝vysvětluje dopad klimatických změn magistr Jan Kovanda z Centra pro otázky životní prostředí Univerzity Karlovy. Vesnice jako středověké tvrze? Když nejde povodním zabránit, lze se jim alespoň ubránit? Strategie obrany proti mokrému živlu se ubírá několika směry. Stavět kruhové hráze okolo vesnic a menších měst navrhuje architekt Jiří Löw z Brna. ˝Hráze se už modelově zkoušely, je nutné dořešit ještě detaily,˝ říká architekt. Obavy, že vesnice budou připomínat středověká sídla obklopená hradbami rozptyluje ing. Dušek. ˝Nešlo by o žádné betonové stěny, ale valy porostlé trávou.˝ Výhrady ke kruhovým hrázím má docent Ladislav Satrapa ze Stavební fakulty ČVUT. Nové vodotěsné hrázi příliš nesvědčí, když je dlouho bez kontaktu s vodou. Kapalina totiž pomáhá ještě více zhutnit nepropustnou hlinitou vrstvu v hrázi. ˝Vodotěsnost hráze se naostro vyzkouší až při samotné povodni. Pokud by prosakovala, značně to zkomplikuje záchranu lidí,˝ uvádí další výtku docent Satrapa. Ale i kdyby hráz nepropustila ani kapku, nemají obyvatelé vyhráno. Voda může proniknout mezi domy přes kanalizaci. Stačí, aby naplavený kus dřeva zablokoval zpětnou klapku u výpusti kanalizační sítě a lidem vtrhne potopa přímo do ulic. Hráze mohou představovat ještě jedno riziko. Pokud by si ohradily svoje území všechny obce v záplavovém území, změní se terén natolik, že vodní hladina bude při povodni ještě výše. Technika nabízí i jiné řešení než kruhové hráze. Domy postavené na pilotech. Stojí tak vysoko nad zemí, že pod nimi velká voda volně protéká. Zakládat domy na pilířích je vhodné nejen tam, kde je skála několik metrů pod povrchem země, ale také v oblastech s písčitou půdou. Až několik metrů dlouhé piloty se sice neopírají o kamenné podloží, ale jsou stabilní díky velkému kontaktu se zeminou. ˝Jde o poměrně bezpečné, ale zároveň velice drahé stavby, mnohdy stojí základy skoro více než celý dům na povrchu,˝ poznamenává docent Satrapa. Nechme řece její území Odstěhovat se natrvalo z území, které často zaplavuje řeka, je sice radikální, ale zároveň nejúčinnější řešení. ˝Jde o velmi citlivou věc, kterou nelze v žádném případě lidem nařídit,˝ poznamenává ing. Dušek. Schůdnější je podle něho zakázat stavby dalších domů v záplavovém území. Anebo vykupovat od lidí ohrožené pozemky a dát jim možnost postavit si dům na bezpečnějším místě. ˝Pohled na řeku je hezký, ale většinou jenom když se voda drží mezi břehy,˝ dodává ing. Dušek. Upřímně se diví lidem, kteří vytrvale staví na parcele několikrát postižené povodní. Městům a vesnicím, které již podél řek stojí, by pomohly přenosné stěny. Podobné, jaké zabránily zatopení části Starého Města v Praze. V rovinaté krajině lze vykopat kolem města obchvat. Vodní bypass řeku rozdělí a povodeň dorazí mezi nábřežní zdi s menší razancí. ˝Pro ochranu měst a vesnic je nejdůležitější zpomalit postup záplavy ještě předtím, než překročí hranice obydleného území. Když se povodeň rozlije v krajině, ztratí sílu a nenapáchá takové škody,˝ poznamenává k soužití s mokrým živlem ing. Dušek. Zdroj: Lidovky