Bahno a dřevo blokují vodní dopravu

Tisíce tun naplavenin stále ještě zůstávají po povodních v korytech i na březích Labe a Vltavy Vodohospodáři odstraňují škody po povodních. V prosinci mají lodi opět plout po vltavské vodní cestě. PRAHA - Vltavská vodní cesta a střední část Labe, které jsou od povodní nesplavné, mají být zprovozněny začátkem prosince. Závisí to především na tom, zda se podaří opravit protržené plavební kanály, komory a zdymadla a zbavit řeky naplavenin. Většina jezů a plavebních komor sloužila během povodní jako záchytné body pro tuny bahna, dřeva a jiných naplavenin. Vodohospodáři je nyní odstraňují. Na rychlosti jejich práce závisí termín návratu lodí zpět na hladiny řek. \"Vyčištění je podmínkou provozu od Mělníka nahoru. Problémy jsou i v horní části vltavské kaskády,\" potvrdil zaměstnanec Povodí Labe. Naplaveniny však způsobují problémy ina březích, kde se zachytilo množství dřeva. \"Nejhorší je situace u plavební komory v Roztokách, ta je celá zavalena naplaveninami,\" řekl Jiří Friedel z Povodí Vltavy. Na Vltavě je stále mimo provoz pět plavebních komor. Od pondělí je v provozu jen komora na pražské Štvanici. Poškozena však byla i většina plavebních kanálů. \"Trojský byl protržen úplně, Hořínský se začne brzy opravovat,\" uvedl Friedel. O peníze podle Friedla zatím Povodí Vltavy nouzi nemá. \"Máme finance z vlastních zdrojů, o dotaci jsme požádali ministerstvo zemědělství a ministerstvo dopravy a spojů,\" tvrdí Friedel. Opravy některých úseků mohou trvat i několik let. Potopení lodi je lepší než odstřelení Méně optimističtí jsou ale podnikatelé, kteří kvůli uzavření vodních cest přicházejí o milionové částky. Během povodní bylo zničeno sedm obchodních lodí a jejich škody se odhadují na stovky milionů. \"Odstraňování škod nejde tak rychle, břehy Labe a Vltavy jsou neudržované a zanesené,\" uvedl ředitel společnosti České přístavy Miloslav Černý. Odborníci ze sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a obchodu se nedávno shodli na tom, že stav českých řek a přístavů byl špatný už před povodněmi, což ovlivnilo celkovou bilanci povodňových škod. Za velkou chybu považují odborníci hlavně to, že během povodní nebyli zváni do povodňových komisí, kde se mohli podílet například na rozhodování o utržených lodích. \"Lodě měly být ničeny jinak než odstřelováním. Například relativně bezpečné je potopení lodi. Nikdo se s námi ale neporadil,\" řekl Černý. Podle většiny českých rejdařů je situace ve vodní dopravě mimořádně kritická a příslušné státní orgány nevytvářejí vhodné předpoklady pro její rozvoj. \"Přitom to je ekologický a levný způsob dopravy,\" dodal Černý. Podle odborníků by stát měl zahraničním investorům vydávat doporučení či zadávat povinnost využívat české vodní cesty. Nejasný je i osud výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe, díky němuž má vzniknout celoevropská říční cesta spojující severní a jižní evropská moře. S jeho stavbou nesouhlasí ekologové ani ministerstvo životního prostředí. Projekt kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad a Světová banka. Náklady na výstavbu kanálu se odhadují na 60 miliard korun. Zdroj: Lidové noviny