Válka resortů o Nové Mlýny pokračuje
Roky bez výsledku se hádají představitelé organizací ministerstva zemědělství a
ministerstva životního prostředí o určení výšky hladiny vzájemně propojených tří
nejrozlehlejších českých nádrží vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku pod
Pálavskými vrchy. Orgány obou resortů (Okresní úřad v Břeclavi a Česká inspekce
životního prostředí) bazírují na znění odlišných zákonů, vydávají protichůdná
úřední rozhodnutí o stanovení výšky hladiny Nových Mlýnů (v současnosti je na
170,00 metru nad mořem) a za jejich neplnění ukládají provozovateli vodního díla
- státnímu podniku Povodí Moravy - pokuty do miliónu korun. Do záležitosti
vstoupil na žádost ekologů i ombudsman. Podnik Povodí Moravy dal protichůdná
nařízení a pokutování ke správnímu soudu. Soud vidí východisko ze souboje
resortů v potřebě sjednotit legislativu týkající se Nových Mlýnů. Ministři
zemědělství i životního prostředí se dohodli, že se kvůli Novým Mlýnům nebudou
fackovat, ale k vyřešení sporu nechají zpracovat komplexní studii. V ní
odborníci posoudí protichůdné zájmy a nové požadavky na toto vodní dílo. Původně
vzniklo jako součást komplexních vodohospodářských úprav na jižní Moravě. Má
vícero funkcí: například chrání území před povodněmi, má poskytovat vodu
intenzivním zemědělským závlahám okolních lánů zeleniny a dalších plodin,
ovocnářských sadů a vinohradů. Zajišťovat má minimální průtoky v řece Dyji pod
přehradou v období sucha, ovlivňovat hladinu podzemních vod (v okolí jsou i
geotermální léčivé prameny), chránit území před komářími kalamitami z tamních
dřívějších močálů, umožnit tam chov ryb a také rozvoj cestovního ruchu, rekreace
a vodních sportů na spodní a horní nádrži (střední zdrž je klidová oblast pro
vodní ptáky a ekologii živočichů). Ekologické organizace žádají snížit hladinu
nádrží o půl metru vypuštěním 23 miliónů metrů krychlových z nádrží, aby tam
vznikly lepší životní podmínky pro vodní ptáky a bahenní flóru i faunu.
Vodohospodáři a zemědělci naopak žádají zvýšit hladinu na původní úroveň 170,35
metru n. m., která tam mnoho let byla před jejím snížením kvůli stavbě umělých
ostrovů na klidové střední nádrži. Znesvářené strany sporu jmenovaly své
zástupce do pracovního týmu. Ten prozkoumá možnosti řešení a do 30. června 2004
předloží oběma ministrům výslednou studii ke společnému rozhodnutí, například ke
změně manipulačního řádu výšky hladiny jezer. Ani jeden z ministrů a jim
podřízených expertů totiž nedokáže kvalifikovaně a nevyvratitelně říci např., co
se stane po snížení hladiny nádrží na 169,5 metru n. m. s hladinou spodních vod
a se zachováním minimálního průtoku vody z Nových Mlýnů do řeky Dyje při suchu,
aby v ní neutrpěla ekologie života. Zdroj: Haló noviny
Roky bez výsledku se hádají představitelé organizací ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí o určení výšky hladiny vzájemně propojených tří nejrozlehlejších českých nádrží vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku pod Pálavskými vrchy.
Orgány obou resortů (Okresní úřad v Břeclavi a Česká inspekce životního prostředí) bazírují na znění odlišných zákonů, vydávají protichůdná úřední rozhodnutí o stanovení výšky hladiny Nových Mlýnů (v současnosti je na 170,00 metru nad mořem) a za jejich neplnění ukládají provozovateli vodního díla - státnímu podniku Povodí Moravy - pokuty do miliónu korun. Do záležitosti vstoupil na žádost ekologů i ombudsman. Podnik Povodí Moravy dal protichůdná nařízení a pokutování ke správnímu soudu. Soud vidí východisko ze souboje resortů v potřebě sjednotit legislativu týkající se Nových Mlýnů. Ministři zemědělství i životního prostředí se dohodli, že se kvůli Novým Mlýnům nebudou fackovat, ale k vyřešení sporu nechají zpracovat komplexní studii. V ní odborníci posoudí protichůdné zájmy a nové požadavky na toto vodní dílo. Původně vzniklo jako součást komplexních vodohospodářských úprav na jižní Moravě. Má vícero funkcí: například chrání území před povodněmi, má poskytovat vodu intenzivním zemědělským závlahám okolních lánů zeleniny a dalších plodin, ovocnářských sadů a vinohradů. Zajišťovat má minimální průtoky v řece Dyji pod přehradou v období sucha, ovlivňovat hladinu podzemních vod (v okolí jsou i geotermální léčivé prameny), chránit území před komářími kalamitami z tamních dřívějších močálů, umožnit tam chov ryb a také rozvoj cestovního ruchu, rekreace a vodních sportů na spodní a horní nádrži (střední zdrž je klidová oblast pro vodní ptáky a ekologii živočichů). Ekologické organizace žádají snížit hladinu nádrží o půl metru vypuštěním 23 miliónů metrů krychlových z nádrží, aby tam vznikly lepší životní podmínky pro vodní ptáky a bahenní flóru i faunu. Vodohospodáři a zemědělci naopak žádají zvýšit hladinu na původní úroveň 170,35 metru n. m., která tam mnoho let byla před jejím snížením kvůli stavbě umělých ostrovů na klidové střední nádrži. Znesvářené strany sporu jmenovaly své zástupce do pracovního týmu. Ten prozkoumá možnosti řešení a do 30. června 2004 předloží oběma ministrům výslednou studii ke společnému rozhodnutí, například ke změně manipulačního řádu výšky hladiny jezer. Ani jeden z ministrů a jim podřízených expertů totiž nedokáže kvalifikovaně a nevyvratitelně říci např., co se stane po snížení hladiny nádrží na 169,5 metru n. m. s hladinou spodních vod a se zachováním minimálního průtoku vody z Nových Mlýnů do řeky Dyje při suchu, aby v ní neutrpěla ekologie života.
Zdroj: Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích