Správce by metelskému rybníku při povodni nepomohl
Osud Metelského rybníka, jehož voda při srpnových povodních zdevastovala několik
obcí včetně Metel, Předmíře a Blatné, by nezměnil ani stavební zásah jeho
majitelů, který požadovali zaplavení občané. Vyplývá to ze znaleckého posudku,
který pro policii zpracovalo České vysoké učení technické v Brně. Podle
strakonické okresní státní zástupkyně Věry Smíškové došel znalec z oboru vodního
stavitelství k názoru, že katastrofě, která znamenala ztrátu jednoho lidského
života a několikasetmilionové škody, nešlo zabránit. Na jihu Čech totiž v srpnu
spadlo více srážek, než na jaké byla blatenská rybniční soustava projektovaná.
Konkrétní zavinění ze strany správců rybníků znalec vyloučil. Policie proto
vyšetřování okolností povodní na Blatensku odložila. Někteří zaplavení lidé si
po metelské tragédii začali stěžovat, že majitel a správce metelského rybníka
zanedbal údržbu jeho stavidel a navíc uměle zvedl hladinu rybníka, když zahradil
koryto výpusti 70 centimetrů vysokou zídkou. Podle znalce by však hráz rybníka
praskla, i kdyby tuto zídku odstranil. Bez jediného obvinění skončilo i šetření
postupu správy a personálu římovské přehrady během srpnových povodní. Velká voda
na Malši zde v srpnu dvakrát zaplavila obce pod přehradou včetně Českých
Budějovic a mnoho obyvatel připravila o majetek. Pět chatařů podalo na neznámého
pachatele trestní oznámení, kterým se zabývali českobudějovičtí policisté.
Znalecký posudek Českého vysokého učení technického však za viníka označil opět
extrémní srážky. Podle státní zástupkyně Milany Benkové z něj dokonce vyplývá,
že obsluha přehrady udělala během povodňových dní maximum, aby potlačila riziko
škod. Policisté proto i zde případ odložili. Proti jejich rozhodnutí se však
odvolali dva z poškozených chatařů, kterým vadí, že se posudek zabýval pouze
děním během \"povodňových dní\" a ne dobou, která jim předcházela. Od začátku
argumentují tím, že přehrada měla v souvislosti s očekávanými srážkami vypouštět
preventivně více vody. Podle nich se tak dalo předejít maximálním průtokům,
které vedly k zaplavení rozsáhlého prostoru kolem Malše. Případem se nyní zabývá
českobudějovické státní zastupitelství, které by mělo rozhodnout v nejbližších
dnech. Dvakrát po sobě dosáhla Malše úrovní sto a víceleté vody. Římovská
přehrada již nemohla korigovat množství upouštěné vody, protože se její rezervní
prostor zcela zaplnil. Velká voda pak zaplavila Římov, Doudleby, Plav, Roudné a
rozsáhlé části Českých Budějovic. V okolí Blatné se během jediné noci protrhly
hráze celkem deseti rybníků. Povodňové vlny přitekly do Blatné ze tří stran,
když mezitím stačily poničit několik obcí a mostů. V samotné Blatné pak
napáchaly škody za stamiliony korun. Zdroj: iHNed
Osud Metelského rybníka, jehož voda při srpnových povodních zdevastovala několik obcí včetně Metel, Předmíře a Blatné, by nezměnil ani stavební zásah jeho majitelů, který požadovali zaplavení občané. Vyplývá to ze znaleckého posudku, který pro policii zpracovalo České vysoké učení technické v Brně.
Podle strakonické okresní státní zástupkyně Věry Smíškové došel znalec z oboru vodního stavitelství k názoru, že katastrofě, která znamenala ztrátu jednoho lidského života a několikasetmilionové škody, nešlo zabránit. Na jihu Čech totiž v srpnu spadlo více srážek, než na jaké byla blatenská rybniční soustava projektovaná. Konkrétní zavinění ze strany správců rybníků znalec vyloučil. Policie proto vyšetřování okolností povodní na Blatensku odložila.
Někteří zaplavení lidé si po metelské tragédii začali stěžovat, že majitel a správce metelského rybníka zanedbal údržbu jeho stavidel a navíc uměle zvedl hladinu rybníka, když zahradil koryto výpusti 70 centimetrů vysokou zídkou. Podle znalce by však hráz rybníka praskla, i kdyby tuto zídku odstranil.
Bez jediného obvinění skončilo i šetření postupu správy a personálu římovské přehrady během srpnových povodní. Velká voda na Malši zde v srpnu dvakrát zaplavila obce pod přehradou včetně Českých Budějovic a mnoho obyvatel připravila o majetek. Pět chatařů podalo na neznámého pachatele trestní oznámení, kterým se zabývali českobudějovičtí policisté. Znalecký posudek Českého vysokého učení technického však za viníka označil opět extrémní srážky. Podle státní zástupkyně Milany Benkové z něj dokonce vyplývá, že obsluha přehrady udělala během povodňových dní maximum, aby potlačila riziko škod.
Policisté proto i zde případ odložili. Proti jejich rozhodnutí se však odvolali dva z poškozených chatařů, kterým vadí, že se posudek zabýval pouze děním během \"povodňových dní\" a ne dobou, která jim předcházela. Od začátku argumentují tím, že přehrada měla v souvislosti s očekávanými srážkami vypouštět preventivně více vody. Podle nich se tak dalo předejít maximálním průtokům, které vedly k zaplavení rozsáhlého prostoru kolem Malše.
Případem se nyní zabývá českobudějovické státní zastupitelství, které by mělo rozhodnout v nejbližších dnech.
Dvakrát po sobě dosáhla Malše úrovní sto a víceleté vody. Římovská přehrada již nemohla korigovat množství upouštěné vody, protože se její rezervní prostor zcela zaplnil. Velká voda pak zaplavila Římov, Doudleby, Plav, Roudné a rozsáhlé části Českých Budějovic.
V okolí Blatné se během jediné noci protrhly hráze celkem deseti rybníků. Povodňové vlny přitekly do Blatné ze tří stran, když mezitím stačily poničit několik obcí a mostů. V samotné Blatné pak napáchaly škody za stamiliony korun.
Zdroj: iHNed
Sdílet článek na sociálních sítích