Plány průplavu jsou absurdní, říká ministr
Zlín Regionem s největším podílem ploch v chráněných krajinných oblastech ze
všech krajů v Česku je Zlínský kraj. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek
(KDU-ČSL), který včera Zlínský kraj navštívil, se zde cítí dobře. * Jak by se
měl kraj s takovým přírodním bohatstvím vyvíjet? Podílem chráněných ploch, které
představují asi čtvrtinu celkové rozlohy, je Zlínský kraj výjimečný. To dokazuje
zachovalost přírody. Kraj není tak zatížen starými ekologickými škodami.
Zachovala se zde řada velmi vzácných rostlinných společenstev. A setkáváme se
zde také se značnými aktivitami ekologických občanských sdružení. Přál bych si,
aby šel Zlínský kraj i do budoucna cestou ochrany a rozumného využívání
přírodního bohatství. Velmi žádoucí bude podpora tradičnímu hospodaření, kosení
luk, návratu pastvy ovcí, péče o krajinu. U chráněných oblastí vidím perspektivu
v šetrné turistice a drobném podnikání. * Přesto se v poslední době i ve
Zlínském kraji objevilo několik případů střetu zájmů ekologických iniciativ se
snahami o ekonomický rozvoj... Ano, hodně se hovoří například o záměru na stavbu
průplavu Dunaj - Odra - Labe. Považuji tento projekt za absurdní. Jeho
iniciátorům jde spíše o realizaci stavby jako takové, nikoli už o její pozdější
smysluplné využití. Dáváme dohromady odbornou skupinu zástupců z ochrany
životního prostředí, správ chráněných krajinných oblastí i ekologických
iniciativ, abychom byli argumentačně dobře připraveni na debaty, které se na
toto téma povedou. * Další stavbou, pro kterou bylo vydáváno stanovisko
ministerstva životního prostředí, je tavírna hliníku v Brumově-Bylnici. Nebyli
jste proti. To je případ opačného typu, kdy nejsme vnímáni jako nějaký
limitující faktor v rozvoji regionu, ale kdy nás místní obyvatelé v čele s
radnicí žádali o podporu v boji proti projektu, který by jim přitom přinesl
nějaká pracovní místa. Místní lidé si nám stěžovali, že jim Správa chráněné
krajinné oblasti málo pomáhá v boji proti hliníkárně. Obyvatelé Brumova-Bylnice
se domnívají, že by tavírna hliníku mohla ohrozit potenciál jejich kraje v
oblasti turistického ruchu. * A co vedení velmi vysokého napětí ze Slušovic do
Slavičína? V této věci se na mě obrátili jak příznivci, tak odpůrci stavby. Byl
na to zpracován velmi kvalitní posudek. Hledali jsme možnost, aby zásah do
krajiny byl skutečně co nejmenší. S těmito podmínkami jsme nakonec mohli vydat
ke stavbě kladné stanovisko. Zatím se u takových větších projektů dokázala
ochrana přírody s obyvateli dohodnout. * Jaká opatření k udržení a zlepšení
životního prostředí by prospěla západní, méně zalesněné části kraje? Je to
dokončení některých protipovodňových opatření a potom také obnova drobných
vodních ploch i drobných ploch zeleně v krajině. To potřebuje velká část území
celé republiky. Tyto prvky se v minulosti z krajiny vytratily při scelování
pozemků. * Vaše ministerstvo nabízí obcím i finanční podporu některých
ekologických projektů. Dokáží toho starostové využívat? Toho se týkal seminář
starostů, kterého jsem se mohl zúčastnit dopoledne v Kroměříži. Hovořilo se o
odpadovém hospodářství měst a obcí, o rozvoji vodovodů a kanalizací, snižování
emisí a imisí a o důsledcích, které bude mít pro životní prostředí vstup Česka
do EU. Jsem rád, že kraj poskytuje starostům potřebné informace o platné
legislativě i dotační politice. Ministerstvo životního prostředí dává letos na
krajinotvorné programy asi 750 milionů korun, další prostředky bude mít Státní
fond životního prostředí i fondy ISPA. Myslím, že okresy Zlínského kraje z
těchto zdrojů umějí čerpat. * Co vás vedlo ve Zlíně k návštěvě Fakulty
technologické Univerzity Tomáše Bati? Setkal jsem se s pedagogickým sborem
fakulty. Mají zde poměrně rozsáhlý studijní program týkající se technické
stránky ochrany životního prostředí. Absolventi fakulty budou mít dobré
uplatnění například při recyklaci odpadů, likvidaci plastů, čištění odpadních
vod, při zabezpečení provozu skládek i ve státní správě týkající se životního
prostředí. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Zlín Regionem s největším podílem ploch v chráněných krajinných oblastech ze všech krajů v Česku je Zlínský kraj. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který včera Zlínský kraj navštívil, se zde cítí dobře.
* Jak by se měl kraj s takovým přírodním bohatstvím vyvíjet?
Podílem chráněných ploch, které představují asi čtvrtinu celkové rozlohy, je Zlínský kraj výjimečný. To dokazuje zachovalost přírody. Kraj není tak zatížen starými ekologickými škodami. Zachovala se zde řada velmi vzácných rostlinných společenstev. A setkáváme se zde také se značnými aktivitami ekologických občanských sdružení. Přál bych si, aby šel Zlínský kraj i do budoucna cestou ochrany a rozumného využívání přírodního bohatství. Velmi žádoucí bude podpora tradičnímu hospodaření, kosení luk, návratu pastvy ovcí, péče o krajinu. U chráněných oblastí vidím perspektivu v šetrné turistice a drobném podnikání.
* Přesto se v poslední době i ve Zlínském kraji objevilo několik případů střetu zájmů ekologických iniciativ se snahami o ekonomický rozvoj...
Ano, hodně se hovoří například o záměru na stavbu průplavu Dunaj - Odra - Labe. Považuji tento projekt za absurdní. Jeho iniciátorům jde spíše o realizaci stavby jako takové, nikoli už o její pozdější smysluplné využití. Dáváme dohromady odbornou skupinu zástupců z ochrany životního prostředí, správ chráněných krajinných oblastí i ekologických iniciativ, abychom byli argumentačně dobře připraveni na debaty, které se na toto téma povedou.
* Další stavbou, pro kterou bylo vydáváno stanovisko ministerstva životního prostředí, je tavírna hliníku v Brumově-Bylnici. Nebyli jste proti.
To je případ opačného typu, kdy nejsme vnímáni jako nějaký limitující faktor v rozvoji regionu, ale kdy nás místní obyvatelé v čele s radnicí žádali o podporu v boji proti projektu, který by jim přitom přinesl nějaká pracovní místa. Místní lidé si nám stěžovali, že jim Správa chráněné krajinné oblasti málo pomáhá v boji proti hliníkárně. Obyvatelé Brumova-Bylnice se domnívají, že by tavírna hliníku mohla ohrozit potenciál jejich kraje v oblasti turistického ruchu.
* A co vedení velmi vysokého napětí ze Slušovic do Slavičína?
V této věci se na mě obrátili jak příznivci, tak odpůrci stavby. Byl na to zpracován velmi kvalitní posudek. Hledali jsme možnost, aby zásah do krajiny byl skutečně co nejmenší. S těmito podmínkami jsme nakonec mohli vydat ke stavbě kladné stanovisko. Zatím se u takových větších projektů dokázala ochrana přírody s obyvateli dohodnout.
* Jaká opatření k udržení a zlepšení životního prostředí by prospěla západní, méně zalesněné části kraje?
Je to dokončení některých protipovodňových opatření a potom také obnova drobných vodních ploch i drobných ploch zeleně v krajině. To potřebuje velká část území celé republiky. Tyto prvky se v minulosti z krajiny vytratily při scelování pozemků.
* Vaše ministerstvo nabízí obcím i finanční podporu některých ekologických projektů. Dokáží toho starostové využívat?
Toho se týkal seminář starostů, kterého jsem se mohl zúčastnit dopoledne v Kroměříži. Hovořilo se o odpadovém hospodářství měst a obcí, o rozvoji vodovodů a kanalizací, snižování emisí a imisí a o důsledcích, které bude mít pro životní prostředí vstup Česka do EU. Jsem rád, že kraj poskytuje starostům potřebné informace o platné legislativě i dotační politice. Ministerstvo životního prostředí dává letos na krajinotvorné programy asi 750 milionů korun, další prostředky bude mít Státní fond životního prostředí i fondy ISPA. Myslím, že okresy Zlínského kraje z těchto zdrojů umějí čerpat.
* Co vás vedlo ve Zlíně k návštěvě Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati?
Setkal jsem se s pedagogickým sborem fakulty. Mají zde poměrně rozsáhlý studijní program týkající se technické stránky ochrany životního prostředí. Absolventi fakulty budou mít dobré uplatnění například při recyklaci odpadů, likvidaci plastů, čištění odpadních vod, při zabezpečení provozu skládek i ve státní správě týkající se životního prostředí.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích