Kvalitu vody v jezeře mohou ovlivnit místní lidé

České Budějovice Proč se voda v Lipně kazí? O posudky a vysvětlování této příčiny žádá Povodí Vltavy, které je správcem přehrady, už přes deset let odborníky z Akademie věd České republiky. \"Myslím si, že na začátku devadesátých let, než byly postaveny účinné čistírny odpadních vod na Lipně, v Černé v Pošumaví, v Horní Plané a ve Frymburku, už tam byla situace i horší. Ale teď se kvalita lipenské vody zase zhoršuje, protože v celé oblasti dochází k rozvoji turistického ruchu,\" uvedl Josef Hejzlar, který vede v Hydrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky oddělení hydrochemie. Proč se vlastně voda v Lipně kazí? Především proto, že Lipno dostává z odpadních splaškových vod, které jsou dílem lidí, velké množství živin. Mezi nimi je pro kvalitu vody v přehradě nejnebezpečnější fosfor, jenž je hlavní příčinou růstu mikroskopického planktonu a vodního květu. Pokud by okolo Lipna byly jenom lesy nebo pole obhospodařovaná extenzivním způsobem, jak to u nás bylo běžné do padesátých let 20. století, do nádrže by přitékaly velmi nízké koncentrace živin. Jak velké množství těchto nebezpečných látek do přehrady dodávají lidé? Když se srovnají současné koncentrace fosforu v Lipně s tím, jaké by tam měly být bez vlivu člověka, je to zhruba dvojnásobek až trojnásobek. Ale už tyto koncentrace stačí, aby se ekosystém ve vodní nádrži porušil. U přírodních vod je při nízkých koncentracích živin ekosystém v rovnováze: to znamená, že ponořené vodní rostliny se optimálně doplňují s těmi planktonními. Při zvětšeném přísunu živin narostou mikroskopické planktonní řasy do vyšší koncentrace a zastiňují vodu, takže berou světlo ponořeným travám. Zároveň do sebe nasávají živiny, které by jinak částečně absorbovaly vodní rostliny a výsledkem by byla průzračná voda. V jakých splašcích je nejvíc fosforu? V současné době je fosfor ve vypouštěných odpadních vodách do přehrady ze dvou třetin z lidských exkrementů a třetina připadá na prací prášky. Už kdyby se podařilo odstranit fosfor z pracích prášků a domácnosti začaly používat ekologicky šetrnější bezfosfátové prášky, kvalita vody v Lipně se výrazně zlepší. Frymburské sdružení Přátelé čisté vody chce v budoucnu vrátit čistotu vody v Lipně zhruba do roku 1968, kdy byla přehrada napuštěná prvních deset let. Je to reálné? Protože hlavní příčinou špatného stavu v Lipně jsou komunální odpadní vody, je to reálné. Pokud se podaří udělat zásadní zásahy proti tomu, aby do Lipna tekly odpadní vody nevyčištěné od fosforu, voda v nádrži se vyčistí. Řešením může být například výstavba dílčích kanalizací v chatových osadách a rekreačních střediscích a jejich napojení pobřežním sběračem do současných výkonných čistíren odpadních vod. Zkoumali jste, kolik fosforu se dostane do přehrady z volné přírody? Když spočítáme nádržovou bilanci fosforu, zjistíme, že v průměru asi šedesát procent fosforu teče do Lipenské přehrady z přírodních zdrojů. Na první pohled by se zdálo, že je to významnější než odpadní vody. Opak je pravdou. Z přírodních zdrojů totiž odtéká fosfor v nízkých koncentracích, na kterých se vodní květ nemůže vytvořit. V přehradě by se nastavil ekosystém tak, že průhlednost vody bude celoročně tři až pět metrů a na dně porostou vodní rostliny. Naopak zbývajících čtyřicet procent fosforu, které se dostávají do nádrže z komunálních odpadních vod, a to především z menších čističek a špatně odkanalizovaných rekreačních objektů, jsou tak agresivní, že dovedou stav lipenského vodního ekosystému přepnout do současné nežádoucí situace. Ale například lidé z Horní Plané jsou přesvědčeni, že jejich část Lipna má hladinu čistou. To je jejich subjektivní názor, ale objektivně jsou koncentrace řas v okolí Horní Plané nejvyšší. Tam ústí do Lipna řeka, která s sebou nese živiny z povodí, a kromě toho tam z břehů nádrže tečou nejen kvalitně vyčištěné odpadní vody z Horní Plané, ale i hůř čištěné odpady z Nové Pece a z této velké kumulace zdrojů tam fytoplankton dosáhne poměrně velkých biomas. V dolních částech přehrady jsou koncentrace řas sice nižší, ale je zde větší tendence pro tvorbu vodních květů kvůli místním zdrojům znečištění. Jak vzniká na hladině zelená deka vodního květu? Vodní květy jsou v letním období tvořeny sinicemi, což je druh planktonních mikroskopických řas, které rostou za pěkného počasí a při velkém přísunu živin. Ten dostávají jednak přímo ze splaškových odpadních vod a jednak z vnitřního koloběhu ve vodním sloupci. Když se zkazí počasí a začne foukat, vodní sloupec se začne promíchávat a biomasa, která klesla ke dnu, se zvíří, je vynesena zpátky k hladině a fosfor, který byl vázán v odumřelých řasách, okamžitě využijí jejich rostoucí následovníci. Takže kde je právě hladina Lipna nejvíc znečištěná, záleží vlastně na počasí. Ano. Když zafouká, putují shluky vodních květů po nádrži a je to náhoda, kam se dostanou. Pokud se dostane tato tlustá deka sinic někam na pláž a uvidí to hygienik, zakáže v daném úseku koupání. Přitom se nedá říci, že by v tom místě byla situace výrazně horší než v jiné části přehrady. Je to lokální záležitost, která je daná náhodně větrem a klimatickými podmínkami. Jak kvalitní je pitná voda z Lipna, kterou odebírají Loučovice, ve srovnání s římovskou nádrží? Z hlediska koncentrace živin je na tom Lipenská přehrada podobně jako vodárenská nádrž Římov, do které tečou dokonce vyšší koncentrace fosforu. Ale římovská nádrž je korytovitá, hluboká, nedochází v ní ke zpětnému víření sedimentů, a než voda doteče k hrázi, je u hladiny výrazně čistší než v Lipně. Nicméně ani loučovická vodárna nebere vodu z hladinové vrstvy, ale z její střední vrstvy, kde řas není tolik. Přitom je schopná řasy dobře odstranit, takže se nedá říci, že by loučovická vodárna vyráběla výrazně horší pitnou vodu než úpravna v Plavu, která zpracováva vodu ze Římova. Fotografie: PŘÍSNÁ KONTROLA. Josef Hejzlar z Hydrobiologického ústavu Akademie věd analyzuje vzorky vody na spektrofotometru. MAFA JAROSLAV SÝBEK Zdroj: Mladá fronta Dnes