Dva povodňové projekty
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek předložil vládě projekt modernizace
předpovědní a výstražné služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a
projekt komplexního vyhodnocení povodně. Projekt modernizace předpovědní a
výstražné služby projednávala vláda už několikrát. Jak uvedl ministr Libor
Ambrozek, je to záležitost finančně náročná (350 mil. Kč), navíc jsou s tím
spojeny vysoké provozní náklady (120 - 150 mil. Kč) po dobu pěti let trvání
projektu. Hlavním cílem projektu je především modernizace pozorovací sítě pro
sledování atmosféry i hydrosféry, dále modelování předpovědi počasí na výkonném
superpočítači, aplikace modelů počasí pro sledování dopadů průmyslových a
jaderných havárií, přenosy dat a integrace předpovědní a výstražné služby a
jejich připojení do systému krizového řízení integrovaného záchranného systému -
tedy přímé napojení na sítě Hasičského záchranného sboru, na smogový regulační
systém, a výstupy na internet. Souvisí s tím i zajišťování služeb pro další
subjekty a resorty, jako jsou Armáda ČR, NATO, letecká meteorologická služba,
energetika, zemědělství a další. Zájem o internetové stránky ČHMÚ byl v době
povodní enormní, což způsobilo zahlcení sítě. I to je důvod pro modernizaci
počítačového zabezpečení. Vláda vzala projekt na vědomí a uložila ministru
Liboru Ambrozkovi, aby ho ve spolupráci s dalšími ministry rozpracoval do
programu, který by umožňoval financování ze státního rozpočtu v letech 2004 -
2007. Jedná se rovněž o poskytnutí prostředků ze strany Evropské unie. Z druhého
připravovaného projektu komplexního vyhodnocení povodně je zatím hotova první,
meteorologická část. \"Z vyhodnocení se ukazuje, že zvlášť při první povodňové
vlně byly odhady i těch nejlepších evropských modelů až o 100 % nižší, než pak
činily skutečné srážky. I z toho je vidět, že modernizace celého systému je
potřebná,\" upozorňuje ministr. Druhá vlna už byla na základě modelů odhadnuta
velmi přesně. \"Druhá etapa projektu, která pojednává o hydrologickém
vyhodnocení povodně, by měla skončit v březnu,\" říká Ing. Petr Šercl z ČHMÚ,
který za tuto část projektu zodpovídá. Třetí etapa zahrnující komplexní shrnutí,
návrhy opatření a další doprovodné věci (např. vyhodnocení funkce nádrží za
povodně) bude hotova koncem letošního roku. Loni bylo na projekt uvolněno 20
miliónů korun (pro všechny organizace, které se na něm podílely), letos půjde o
60 miliónů korun. Jaká opatření by měla z projektu vyplynout? Během povodně byly
některé měřicí stanice kompletně zaplaveny nebo úplně zničeny. Zničené se musí
znovu postavit, poškozené opravit. Využije se na to zhruba 20 miliónů korun z
programu ISPA. Stanice by měly zajistit bezproblémový provoz i během kritických
situací. Stávající stanice totiž přestaly podávat informace, i když nebyly
zaplaveny, protože dodávka energie byla přerušena. Významné stanice by proto
měly být vybaveny nezávislým zdrojem energie (akumulátorem), data by se mohla
přenášet vzduchem, např. pomocí družic. Ing. Petr Šercl ale upozornil, že loňská
srpnová povodeň byla zcela mimořádná. Na některých místech (např. v Praze) byly
naměřeny hodnoty, jaké v dosavadní historii nikdy pozorovány nebyly - a na to
nebyla stávající síť vodoměrných stanic v některých svých parametrech
připravena. Z celkového počtu 500 vodoměrných stanic byla zničena nebo poškozena
jen malá část - asi 20 stanic. Povodeň odhalila i slabiny v informačním systému.
Do budoucna by měl být jen jeden informační systém a jen jeden informační tok. Z
nedostatků v komunikaci je nutné si vzít poučení a do budoucna se jim vyhnout,
říkají shodně ministr Libor Ambrozek a Ing. Petr Šercl. ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek předložil vládě projekt modernizace předpovědní a výstražné služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a projekt komplexního vyhodnocení povodně.
Projekt modernizace předpovědní a výstražné služby projednávala vláda už několikrát. Jak uvedl ministr Libor Ambrozek, je to záležitost finančně náročná (350 mil. Kč), navíc jsou s tím spojeny vysoké provozní náklady (120 - 150 mil. Kč) po dobu pěti let trvání projektu.
Hlavním cílem projektu je především modernizace pozorovací sítě pro sledování atmosféry i hydrosféry, dále modelování předpovědi počasí na výkonném superpočítači, aplikace modelů počasí pro sledování dopadů průmyslových a jaderných havárií, přenosy dat a integrace předpovědní a výstražné služby a jejich připojení do systému krizového řízení integrovaného záchranného systému - tedy přímé napojení na sítě Hasičského záchranného sboru, na smogový regulační systém, a výstupy na internet. Souvisí s tím i zajišťování služeb pro další subjekty a resorty, jako jsou Armáda ČR, NATO, letecká meteorologická služba, energetika, zemědělství a další.
Zájem o internetové stránky ČHMÚ byl v době povodní enormní, což způsobilo zahlcení sítě. I to je důvod pro modernizaci počítačového zabezpečení. Vláda vzala projekt na vědomí a uložila ministru Liboru Ambrozkovi, aby ho ve spolupráci s dalšími ministry rozpracoval do programu, který by umožňoval financování ze státního rozpočtu v letech 2004 - 2007. Jedná se rovněž o poskytnutí prostředků ze strany Evropské unie.
Z druhého připravovaného projektu komplexního vyhodnocení povodně je zatím hotova první, meteorologická část. \"Z vyhodnocení se ukazuje, že zvlášť při první povodňové vlně byly odhady i těch nejlepších evropských modelů až o 100 % nižší, než pak činily skutečné srážky. I z toho je vidět, že modernizace celého systému je potřebná,\" upozorňuje ministr. Druhá vlna už byla na základě modelů odhadnuta velmi přesně.
\"Druhá etapa projektu, která pojednává o hydrologickém vyhodnocení povodně, by měla skončit v březnu,\" říká Ing. Petr Šercl z ČHMÚ, který za tuto část projektu zodpovídá. Třetí etapa zahrnující komplexní shrnutí, návrhy opatření a další doprovodné věci (např. vyhodnocení funkce nádrží za povodně) bude hotova koncem letošního roku. Loni bylo na projekt uvolněno 20 miliónů korun (pro všechny organizace, které se na něm podílely), letos půjde o 60 miliónů korun.
Jaká opatření by měla z projektu vyplynout? Během povodně byly některé měřicí stanice kompletně zaplaveny nebo úplně zničeny. Zničené se musí znovu postavit, poškozené opravit. Využije se na to zhruba 20 miliónů korun z programu ISPA. Stanice by měly zajistit bezproblémový provoz i během kritických situací. Stávající stanice totiž přestaly podávat informace, i když nebyly zaplaveny, protože dodávka energie byla přerušena. Významné stanice by proto měly být vybaveny nezávislým zdrojem energie (akumulátorem), data by se mohla přenášet vzduchem, např. pomocí družic.
Ing. Petr Šercl ale upozornil, že loňská srpnová povodeň byla zcela mimořádná. Na některých místech (např. v Praze) byly naměřeny hodnoty, jaké v dosavadní historii nikdy pozorovány nebyly - a na to nebyla stávající síť vodoměrných stanic v některých svých parametrech připravena. Z celkového počtu 500 vodoměrných stanic byla zničena nebo poškozena jen malá část - asi 20 stanic. Povodeň odhalila i slabiny v informačním systému. Do budoucna by měl být jen jeden informační systém a jen jeden informační tok. Z nedostatků v komunikaci je nutné si vzít poučení a do budoucna se jim vyhnout, říkají shodně ministr Libor Ambrozek a Ing. Petr Šercl.
ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Sdílet článek na sociálních sítích