Kde vzít miliardy na čistírny? Možností je další dluh
Obce, které v minulých letech prodaly své vodovody a kanalizace soukromým
firmám, vydělaly milióny či desítky miliónů korun. Podle Ministerstva životního
prostředí na to však nyní mohou doplatit - budou mít potíže s tím, aby získaly
od Evropské unie stovky miliónů korun na stavbu čistíren odpadních vod. Náměstek
ministra životního prostředí Tomáš Novotný to ilustruje na příkladu Zlína, který
loni svůj podíl v tamních vodárnách prodal společnosti Vivendi Water. \"Už byla
připravena žádost o dotaci ve výši osm set miliónů korun pro sdružení tamních
obcí, ale nakonec jsme ji ani nemohli do Bruselu poslat,\" tvrdí Tomáš Novotný.
Evropská unie totiž nechce zmíněnou pomoc rozdělovat společnostem, které jsou v
soukromých rukou. MEZITITULEK: Zlín: O dotaci nepřijdeme Vivendi Water nicméně
odmítá, že by kvůli jejich aktivitám mohl Zlín a další obce v regionu o peníze z
evropských fondů přijít. \"Vodovody a kanalizace Zlín jsou takzvanou smíšenou
společností a vztahy mezi provozovatelem a vlastníky bylo nutno řešit
specifickým způsobem. Mimo jiné právě proto, aby nebyla zablokována možnost
získat dotace a příznivé úvěry. Naší snahou bude pomoci připravit a podpořit
kvalitní projekt, který by získání pomoci Evropské unie umožnil,\" říká mluvčí
Vivendi Water Eva Kučerová. \"Některé významné investice z evropských fondů na
stavbu čistíren odpadních vod se nám už podařilo získat například ve spolupráci
se Severočeskou vodárenskou společností,\" dodává. I zlínská radnice je
přesvědčena, že tamní region o příspěvek z Bruselu nepřijde. \"Projekt už máme
připraven, o dotaci Evropskou unii určitě požádáme,\" prohlásil náměstek
zlínského primátora Martin Janečka. Ministerstvo životního prostředí však trvá
na tom, že dostat se k dotaci z Bruselu nebude v tomto případě vůbec snadné.
Podle odhadu státních úředníků je v soukromých rukou zhruba třetina kanalizací,
které musí splnit evropské normy. Jak stát na problém zareaguje, se má na
ministerstvu rozhodnout v nejbližších měsících. MEZITITULEK: Sdružení obcí
ušetří Ministerstvo životního prostředí hodlá zároveň zjistit přesný počet obcí,
které čistírnu potřebují, a navrhnout, jak se sdružit kvůli úsporám. Jedna
čistírna by pak mohla sloužit pro více obcí. \"Chceme, aby se do přípravy co
nejvíce zapojily kraje,\" vysvětluje náměstek ministra Tomáš Novotný.
Ministerstvo předpokládá, že by evropské fondy mohly uhradit zhruba sedmdesát
procent nákladů na stavbu jedné čistírny, deset procent by poskytl stát. Zbylých
dvacet procent by dala obec - buď z vlastní pokladny, anebo z půjčky. \"Při
získání úvěru samozřejmě pomůžeme a jsme případně připraveni uhradit úroky z
půjčky,\" slibuje Novotný. Osmdesát miliard korun na čistírny ovšem musí
ministerstvo sehnat už do roku 2008, o dva roky dříve, než vyprší příslušné
přechodné období pro Českou republiku. Pokud se totiž nezačne stavět s dvouletým
předstihem, čistírna se nerozjede včas. MEZITITULEK: Peníze z Bruselu nestačí I
když Brusel slíbil, že na stavbu čistíren pošle desítky miliard korun, na celý
projekt to stačit nebude. \"Získat celou sumu bude enormně těžké,\" upozorňuje
Novotný. Ministerstvo odhaduje, že z fondů Evropské unie bude možné v
následujících pěti letech získat přibližně třicet miliard korun. Deset miliard
by mohl uvolnit Státní fond životního prostředí , další miliardy by mohly jít ze
státní pokladny. \"Jenže i tak je ještě potřeba dvacet až třicet miliard,\" říká
Novotný, podle něhož je jednou z variant půjčka například od Evropské investiční
banky. Neboli další zadlužení státu. \"Už o tom jednáme s Ministerstvem
financí,\" tvrdí Novotný. V letech 1990 až 2001 bylo postaveno 419 nových
čistíren odpadních vod, mnoho dalších je opraveno. Investice už přesáhly padesát
miliard. \"Peníze šly především ze státního rozpočtu a z obecních pokladen,\"
vysvětluje ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V současnosti už mají
čistírnu všechna sídla nad deset tisíc obyvatel. Některé však budou muset být
rekonstruovány, aby dokázaly odbourávat také dusík a fosfor. Díky čistírnám se
od roku 1990 podařilo výrazně snížit znečištění českých řek. Například obsah
organických látek klesl o devadesát procent. Ve většině vodních toků je však
stále mnoho choroboplodných zárodků, které vyvolávají třeba alergie. Kvůli
dusíku a fosforu se ve vodních nádržích vytváří takzvaný vodní květ. ZDROJ: HN
Obce, které v minulých letech prodaly své vodovody a kanalizace soukromým firmám, vydělaly milióny či desítky miliónů korun. Podle Ministerstva životního prostředí na to však nyní mohou doplatit - budou mít potíže s tím, aby získaly od Evropské unie stovky miliónů korun na stavbu čistíren odpadních vod.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný to ilustruje na příkladu Zlína, který loni svůj podíl v tamních vodárnách prodal společnosti Vivendi Water.
\"Už byla připravena žádost o dotaci ve výši osm set miliónů korun pro sdružení tamních obcí, ale nakonec jsme ji ani nemohli do Bruselu poslat,\" tvrdí Tomáš Novotný.
Evropská unie totiž nechce zmíněnou pomoc rozdělovat společnostem, které jsou v soukromých rukou.
MEZITITULEK: Zlín: O dotaci nepřijdeme
Vivendi Water nicméně odmítá, že by kvůli jejich aktivitám mohl Zlín a další obce v regionu o peníze z evropských fondů přijít.
\"Vodovody a kanalizace Zlín jsou takzvanou smíšenou společností a vztahy mezi provozovatelem a vlastníky bylo nutno řešit specifickým způsobem. Mimo jiné právě proto, aby nebyla zablokována možnost získat dotace a příznivé úvěry. Naší snahou bude pomoci připravit a podpořit kvalitní projekt, který by získání pomoci Evropské unie umožnil,\" říká mluvčí Vivendi Water Eva Kučerová. \"Některé významné investice z evropských fondů na stavbu čistíren odpadních vod se nám už podařilo získat například ve spolupráci se Severočeskou vodárenskou společností,\" dodává.
I zlínská radnice je přesvědčena, že tamní region o příspěvek z Bruselu nepřijde. \"Projekt už máme připraven, o dotaci Evropskou unii určitě požádáme,\" prohlásil náměstek zlínského primátora Martin Janečka.
Ministerstvo životního prostředí však trvá na tom, že dostat se k dotaci z Bruselu nebude v tomto případě vůbec snadné.
Podle odhadu státních úředníků je v soukromých rukou zhruba třetina kanalizací, které musí splnit evropské normy.
Jak stát na problém zareaguje, se má na ministerstvu rozhodnout v nejbližších měsících.
MEZITITULEK: Sdružení obcí ušetří
Ministerstvo životního prostředí hodlá zároveň zjistit přesný počet obcí, které čistírnu potřebují, a navrhnout, jak se sdružit kvůli úsporám. Jedna čistírna by pak mohla sloužit pro více obcí. \"Chceme, aby se do přípravy co nejvíce zapojily kraje,\" vysvětluje náměstek ministra Tomáš Novotný.
Ministerstvo předpokládá, že by evropské fondy mohly uhradit zhruba sedmdesát procent nákladů na stavbu jedné čistírny, deset procent by poskytl stát. Zbylých dvacet procent by dala obec - buď z vlastní pokladny, anebo z půjčky.
\"Při získání úvěru samozřejmě pomůžeme a jsme případně připraveni uhradit úroky z půjčky,\" slibuje Novotný. Osmdesát miliard korun na čistírny ovšem musí ministerstvo sehnat už do roku 2008, o dva roky dříve, než vyprší příslušné přechodné období pro Českou republiku. Pokud se totiž nezačne stavět s dvouletým předstihem, čistírna se nerozjede včas.
MEZITITULEK: Peníze z Bruselu nestačí
I když Brusel slíbil, že na stavbu čistíren pošle desítky miliard korun, na celý projekt to stačit nebude. \"Získat celou sumu bude enormně těžké,\" upozorňuje Novotný.
Ministerstvo odhaduje, že z fondů Evropské unie bude možné v následujících pěti letech získat přibližně třicet miliard korun. Deset miliard by mohl uvolnit Státní fond životního prostředí , další miliardy by mohly jít ze státní pokladny.
\"Jenže i tak je ještě potřeba dvacet až třicet miliard,\" říká Novotný, podle něhož je jednou z variant půjčka například od Evropské investiční banky. Neboli další zadlužení státu. \"Už o tom jednáme s Ministerstvem financí,\" tvrdí Novotný.
V letech 1990 až 2001 bylo postaveno 419 nových čistíren odpadních vod, mnoho dalších je opraveno. Investice už přesáhly padesát miliard. \"Peníze šly především ze státního rozpočtu a z obecních pokladen,\" vysvětluje ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
V současnosti už mají čistírnu všechna sídla nad deset tisíc obyvatel. Některé však budou muset být rekonstruovány, aby dokázaly odbourávat také dusík a fosfor.
Díky čistírnám se od roku 1990 podařilo výrazně snížit znečištění českých řek. Například obsah organických látek klesl o devadesát procent. Ve většině vodních toků je však stále mnoho choroboplodných zárodků, které vyvolávají třeba alergie. Kvůli dusíku a fosforu se ve vodních nádržích vytváří takzvaný vodní květ.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích