Pátek, 29. března 2024

Kde vzít miliardy na čistírny? Možností je další dluh

Kde vzít miliardy na čistírny? Možností je další dluh
Obce, které v minulých letech prodaly své vodovody a kanalizace soukromým firmám, vydělaly milióny či desítky miliónů korun. Podle Ministerstva životního prostředí na to však nyní mohou doplatit - budou mít potíže s tím, aby získaly od Evropské unie stovky miliónů korun na stavbu čistíren odpadních vod. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný to ilustruje na příkladu Zlína, který loni svůj podíl v tamních vodárnách prodal společnosti Vivendi Water. \"Už byla připravena žádost o dotaci ve výši osm set miliónů korun pro sdružení tamních obcí, ale nakonec jsme ji ani nemohli do Bruselu poslat,\" tvrdí Tomáš Novotný. Evropská unie totiž nechce zmíněnou pomoc rozdělovat společnostem, které jsou v soukromých rukou. MEZITITULEK: Zlín: O dotaci nepřijdeme Vivendi Water nicméně odmítá, že by kvůli jejich aktivitám mohl Zlín a další obce v regionu o peníze z evropských fondů přijít. \"Vodovody a kanalizace Zlín jsou takzvanou smíšenou společností a vztahy mezi provozovatelem a vlastníky bylo nutno řešit specifickým způsobem. Mimo jiné právě proto, aby nebyla zablokována možnost získat dotace a příznivé úvěry. Naší snahou bude pomoci připravit a podpořit kvalitní projekt, který by získání pomoci Evropské unie umožnil,\" říká mluvčí Vivendi Water Eva Kučerová. \"Některé významné investice z evropských fondů na stavbu čistíren odpadních vod se nám už podařilo získat například ve spolupráci se Severočeskou vodárenskou společností,\" dodává. I zlínská radnice je přesvědčena, že tamní region o příspěvek z Bruselu nepřijde. \"Projekt už máme připraven, o dotaci Evropskou unii určitě požádáme,\" prohlásil náměstek zlínského primátora Martin Janečka. Ministerstvo životního prostředí však trvá na tom, že dostat se k dotaci z Bruselu nebude v tomto případě vůbec snadné. Podle odhadu státních úředníků je v soukromých rukou zhruba třetina kanalizací, které musí splnit evropské normy. Jak stát na problém zareaguje, se má na ministerstvu rozhodnout v nejbližších měsících. MEZITITULEK: Sdružení obcí ušetří Ministerstvo životního prostředí hodlá zároveň zjistit přesný počet obcí, které čistírnu potřebují, a navrhnout, jak se sdružit kvůli úsporám. Jedna čistírna by pak mohla sloužit pro více obcí. \"Chceme, aby se do přípravy co nejvíce zapojily kraje,\" vysvětluje náměstek ministra Tomáš Novotný. Ministerstvo předpokládá, že by evropské fondy mohly uhradit zhruba sedmdesát procent nákladů na stavbu jedné čistírny, deset procent by poskytl stát. Zbylých dvacet procent by dala obec - buď z vlastní pokladny, anebo z půjčky. \"Při získání úvěru samozřejmě pomůžeme a jsme případně připraveni uhradit úroky z půjčky,\" slibuje Novotný. Osmdesát miliard korun na čistírny ovšem musí ministerstvo sehnat už do roku 2008, o dva roky dříve, než vyprší příslušné přechodné období pro Českou republiku. Pokud se totiž nezačne stavět s dvouletým předstihem, čistírna se nerozjede včas. MEZITITULEK: Peníze z Bruselu nestačí I když Brusel slíbil, že na stavbu čistíren pošle desítky miliard korun, na celý projekt to stačit nebude. \"Získat celou sumu bude enormně těžké,\" upozorňuje Novotný. Ministerstvo odhaduje, že z fondů Evropské unie bude možné v následujících pěti letech získat přibližně třicet miliard korun. Deset miliard by mohl uvolnit Státní fond životního prostředí , další miliardy by mohly jít ze státní pokladny. \"Jenže i tak je ještě potřeba dvacet až třicet miliard,\" říká Novotný, podle něhož je jednou z variant půjčka například od Evropské investiční banky. Neboli další zadlužení státu. \"Už o tom jednáme s Ministerstvem financí,\" tvrdí Novotný. V letech 1990 až 2001 bylo postaveno 419 nových čistíren odpadních vod, mnoho dalších je opraveno. Investice už přesáhly padesát miliard. \"Peníze šly především ze státního rozpočtu a z obecních pokladen,\" vysvětluje ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V současnosti už mají čistírnu všechna sídla nad deset tisíc obyvatel. Některé však budou muset být rekonstruovány, aby dokázaly odbourávat také dusík a fosfor. Díky čistírnám se od roku 1990 podařilo výrazně snížit znečištění českých řek. Například obsah organických látek klesl o devadesát procent. Ve většině vodních toků je však stále mnoho choroboplodných zárodků, které vyvolávají třeba alergie. Kvůli dusíku a fosforu se ve vodních nádržích vytváří takzvaný vodní květ. ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů