Iráčtí Madánové bourají hráze, snaží se obnovit \"rodné\" bažiny

Iráčtí Madánové využívají bezvládí panujícího nyní v Iráku a beztrestně boří hráze bránící vodám Eufratu vylévat se do někdejších mokřin na jihu země. Obnovují tak životní prostředí , v němž žili jejich předkové od dob Sumerů až do roku 1991, kdy se tehdejší irácká vláda rozhodla bažiny vysušit a způsobila tak jednu z ohromných ekologických katastrof. Saddám Husajn se tehdy rozhodl zcela zlikvidovat útočiště, které bažiny poskytovaly jeho oponentům. Z obrovských ploch zbyla sotva desetina. Mokřady nyní připomínají spíš poušť a jejich obyvatelé museli přesídlit do měst. O návratu k rybolovu, chovu dobytka a pěstování rýže ale nikdy nepřestali snít. Jestliže se voda na místě udrží aspoň půl roku, vylíhne se první rybí potěr, vypučí rákos a vodní život se pozvolna obnoví. \"Madánové hráze boří od pádu vlády (9. dubna) bagry. Není nikdo, kdo by jim v tom zabránil, tak využívají situace,\" říká Corrado Generelli z Mezinárodního výboru Červeného kříže. Voda se z kanálů vylévá do krajiny z nezvykle zvednutých hladin Tigridu a Eufratu, jejichž přehradní nádrže zůstaly kvůli válce otevřeny. Voda ze sněhu rozpuštěného po zimě, kterou obvykle zadržují, se bez překážek a užitku vylila do Perského zálivu. Vyprahlé mokřiny vody žíznivě nasávají a zásoby vody, které si dělal Irák vždy na léto, jsou nenávratně pryč. Letos zemi hrozí nedostatek vody. Irácký specialista na zavodňování citovaný agenturou AFP říká, že situace je řešitelná s pomocí Turecka. Ještě před válkou s ním prý bylo dohodnuto, že otevře dvě velké přehrady vystavěné na Eufratu a Tigridu v 90. letech a Irák za to zaplatí ropou. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se mimo jiné zabývá i možností návratu Madánů na původní území a doufá, že by se to mohlo do roka podařit. Pokud se plán podaří, Na dolním toku Tigridu a Eufratu budou po způsobu starých Sumerů znovu vztyčeny rákosové chýše, bude tu znít bučení buvolů a mezi vesnicemi tiše proplouvat rákosové čluny. ZDROJ: HN