Přívalové deště způsobují velké škody
Nedostatečná ochrana krajiny je podle odborníků hlavní příčinou rozsáhlých škod,
které v poslední době působí na celém území republiky i krátké přívalové deště.
Takzvaná mrtvá krajina totiž údajně nedokáže zadržet vodu. ČESKÉ BUDĚJOVICE -
Zaplavené domy, poškozené mosty a silnice, auta převrácená na střechu. Lidé si v
Česku stále častěji zvykají na to, že příčinou podobné katastrofy nemusejí být
ani zdaleka tak rozsáhlé povodně jako loni v srpnu. Stačí mnohem méně. Obyčejná
jarní bouřka, doprovázená krátkým, ale intenzivním přívalovým deštěm. Podobné
lokální deště za poslední měsíc vyplavily v Česku hned několik oblastí a
způsobily, například v pondělí na jižní Moravě, milionové škody. Jsou takové
rozmary počasí stejně běžným úkazem jako před staletími, nebo si za podobné
katastrofy může člověk částečně sám? Řada odborníků se začíná přiklánět k druhé
možnosti. \"Přívalové deště mají v poslední době tak ničivý účinek jednoznačně z
toho důvodu, že krajina, zničená intenzivní zemědělskou činností, už není
schopna pojmout potřebné množství vody,\" řekl LN světově uznávaný půdní biolog
a profesor Vídeňské a Jihočeské univerzity Josef Rusek. Na základě dlouhodobých
výzkumů tvrdí, že člověk postupně mění krajinu v jakýsi mrtvý substrát, zbavený
živin a mikroorganismů. \"Krajina je vlivem znečištění ovzduší a kyselých dešťů
už tak dost přehnojena dusíkem a zemědělci ji navíc ještě uměle přehnojují,\"
tvrdí Rusek. Z půdy tak podle něj mizí mikroorganismy, které ji kypří a
způsobují její vysokou propustnost. Déšť místo toho dopadá na ztvrdlý, málo
propustný povrch, a voda z polí rychle odtéká. \"Stejný problém ale představuje
například úbytek smíšených lesů, betonování rozsáhlých ploch a další činnost
člověka,\" řekl Rusek. Škody po dešti bývají stejné jako po povodni Podobný
názor mají i někteří další odborníci. Nešetrné hospodaření v krajině podle nich
způsobuje, že i krátký, ale intenzivní déšť může dnes napáchat stejné škody jako
rozsáhlá povodeň. Nejen v Česku, ale v celé Evropě proto vzniká řada vládních i
nevládních projektů, jejichž cílem je vrátit krajině její schopnost absorbovat
vodu. \"Ideální by samozřejmě bylo, kdyby zemědělci méně hnojili umělými
hnojivy, pravidelně střídali plodiny na polích a rozsáhlé lány rozdělovali
remízky a mezemi,\" řekl LN Josef Vopálka z oddělení krajinotvorných programů
ministerstva životního prostředí. I když ale existuje na papíře jakýsi kodex
zemědělského hospodaření, šetrného ke krajině, celá řada zemědělců podle něj
pravidla nedodržuje. \"Jedná se pouze o nezávazná doporučení, ale každý rozumný
zemědělec by je měl ctít,\" řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldan.
Těžko bude ale ministerstvo nařizovat konkrétnímu farmáři, jaká hnojiva a v
jakém množství může používat nebo na jaké ploše může pěstovat kukuřici. \"Něco
jiného je to u zemědělců, kteří žádají o dotace na ekologické hospodaření. Ti
mají přesně stanoveno, co si mohou ke krajině dovolit,\" uvedl Roldan. Foto
popis: Nešetrné hospodaření v krajině způsobuje, že i krátký, ale intenzivní
déšť může napáchat stejné škody jako povodeň říkají odborníci Foto autor: LN -
Hynek Glos Zdroj: Lidové noviny Autor: Marek Kerles
Nedostatečná ochrana krajiny je podle odborníků hlavní příčinou rozsáhlých škod, které v poslední době působí na celém území republiky i krátké přívalové deště. Takzvaná mrtvá krajina totiž údajně nedokáže zadržet vodu.
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Zaplavené domy, poškozené mosty a silnice, auta převrácená na střechu. Lidé si v Česku stále častěji zvykají na to, že příčinou podobné katastrofy nemusejí být ani zdaleka tak rozsáhlé povodně jako loni v srpnu. Stačí mnohem méně. Obyčejná jarní bouřka, doprovázená krátkým, ale intenzivním přívalovým deštěm. Podobné lokální deště za poslední měsíc vyplavily v Česku hned několik oblastí a způsobily, například v pondělí na jižní Moravě, milionové škody. Jsou takové rozmary počasí stejně běžným úkazem jako před staletími, nebo si za podobné katastrofy může člověk částečně sám? Řada odborníků se začíná přiklánět k druhé možnosti. \"Přívalové deště mají v poslední době tak ničivý účinek jednoznačně z toho důvodu, že krajina, zničená intenzivní zemědělskou činností, už není schopna pojmout potřebné množství vody,\" řekl LN světově uznávaný půdní biolog a profesor Vídeňské a Jihočeské univerzity Josef Rusek. Na základě dlouhodobých výzkumů tvrdí, že člověk postupně mění krajinu v jakýsi mrtvý substrát, zbavený živin a mikroorganismů. \"Krajina je vlivem znečištění ovzduší a kyselých dešťů už tak dost přehnojena dusíkem a zemědělci ji navíc ještě uměle přehnojují,\" tvrdí Rusek. Z půdy tak podle něj mizí mikroorganismy, které ji kypří a způsobují její vysokou propustnost. Déšť místo toho dopadá na ztvrdlý, málo propustný povrch, a voda z polí rychle odtéká. \"Stejný problém ale představuje například úbytek smíšených lesů, betonování rozsáhlých ploch a další činnost člověka,\" řekl Rusek.
Škody po dešti bývají stejné jako po povodni
Podobný názor mají i někteří další odborníci. Nešetrné hospodaření v krajině podle nich způsobuje, že i krátký, ale intenzivní déšť může dnes napáchat stejné škody jako rozsáhlá povodeň. Nejen v Česku, ale v celé Evropě proto vzniká řada vládních i nevládních projektů, jejichž cílem je vrátit krajině její schopnost absorbovat vodu. \"Ideální by samozřejmě bylo, kdyby zemědělci méně hnojili umělými hnojivy, pravidelně střídali plodiny na polích a rozsáhlé lány rozdělovali remízky a mezemi,\" řekl LN Josef Vopálka z oddělení krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí. I když ale existuje na papíře jakýsi kodex zemědělského hospodaření, šetrného ke krajině, celá řada zemědělců podle něj pravidla nedodržuje. \"Jedná se pouze o nezávazná doporučení, ale každý rozumný zemědělec by je měl ctít,\" řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldan. Těžko bude ale ministerstvo nařizovat konkrétnímu farmáři, jaká hnojiva a v jakém množství může používat nebo na jaké ploše může pěstovat kukuřici. \"Něco jiného je to u zemědělců, kteří žádají o dotace na ekologické hospodaření. Ti mají přesně stanoveno, co si mohou ke krajině dovolit,\" uvedl Roldan.
Foto popis: Nešetrné hospodaření v krajině způsobuje, že i krátký, ale intenzivní déšť může napáchat stejné škody jako povodeň říkají odborníci
Foto autor: LN - Hynek Glos
Zdroj: Lidové noviny
Autor: Marek Kerles
Sdílet článek na sociálních sítích