Soukromým vstup zakázán
Do roku 2010 musí mít každá česká obec s více než dvěma tisíci obyvateli vlastní
čističku odpadních vod. To se ví už dlouho. Stejně dlouho se ví, že výstavba
čistíren přijde zhruba na osmdesát miliard korun. Otázka zní, kde tyto peníze
vzít. Ministerstvo životního prostředí si nyní slibuje, že alespoň část získá z
peněz ze strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské unie určených na
projekty životního prostředí . Od roku 2004 do roku 2006 by tak Brusel přispěl
na české čističky 4,5 miliardy korun ročně. Jenže tento nápad má háček. V řadě
českých obcí jsou vlastníky vodovodní infrastruktury soukromé společnosti. A těm
Brusel nedá na budování čističek ani euro, i kdyby v projektu výslovně napsaly,
že nová čistička zlepší kvalitu života místních obyvatel. O tomto postupu přitom
několik měst a firem uvažovalo. S receptem, jak unijní peníze získat a nepřijít
přitom o lukrativní obchod, nyní přišla společnost Vivendi Water (od května pod
názvem Veolia Water). Ve městech, kde se stala přímo vlastníkem vodárenské
infrastruktury, nabídne místním zastupitelstvům získané akcie. S podmínkou, že
Vivendi bude i nadále vodárenské služby provozovat. \"Předpokládáme, že i
ostatní firmy, kde takové vlastnictví existuje, budou následovat příkladu
Vivendi,\" dodává náměstek ministra pro zahraniční vztahy na Ministerstvu
životního prostředí Tomáš Novotný. I když však ČR maximálně využije prostředky z
fondů EU, okolo deseti miliard dá český Státní fond životního prostředí a
přispějí i obce, stále bude na výstavbu čističek chybět asi třicet miliard,
tvrdí ministerstvo. Vyjednává proto s resortem financí o možnostech dodatečného
financování ze státního rozpočtu, zvažuje také variantu většího zapojení
soukromých investorů nebo půjčky. ZDROJ: EKONOM
Do roku 2010 musí mít každá česká obec s více než dvěma tisíci obyvateli vlastní čističku odpadních vod. To se ví už dlouho. Stejně dlouho se ví, že výstavba čistíren přijde zhruba na osmdesát miliard korun. Otázka zní, kde tyto peníze vzít.
Ministerstvo životního prostředí si nyní slibuje, že alespoň část získá z peněz ze strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské unie určených na projekty životního prostředí . Od roku 2004 do roku 2006 by tak Brusel přispěl na české čističky 4,5 miliardy korun ročně.
Jenže tento nápad má háček. V řadě českých obcí jsou vlastníky vodovodní infrastruktury soukromé společnosti. A těm Brusel nedá na budování čističek ani euro, i kdyby v projektu výslovně napsaly, že nová čistička zlepší kvalitu života místních obyvatel. O tomto postupu přitom několik měst a firem uvažovalo.
S receptem, jak unijní peníze získat a nepřijít přitom o lukrativní obchod, nyní přišla společnost Vivendi Water (od května pod názvem Veolia Water). Ve městech, kde se stala přímo vlastníkem vodárenské infrastruktury, nabídne místním zastupitelstvům získané akcie. S podmínkou, že Vivendi bude i nadále vodárenské služby provozovat. \"Předpokládáme, že i ostatní firmy, kde takové vlastnictví existuje, budou následovat příkladu Vivendi,\" dodává náměstek ministra pro zahraniční vztahy na Ministerstvu životního prostředí Tomáš Novotný.
I když však ČR maximálně využije prostředky z fondů EU, okolo deseti miliard dá český Státní fond životního prostředí a přispějí i obce, stále bude na výstavbu čističek chybět asi třicet miliard, tvrdí ministerstvo. Vyjednává proto s resortem financí o možnostech dodatečného financování ze státního rozpočtu, zvažuje také variantu většího zapojení soukromých investorů nebo půjčky.
ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích