Na začátku léta bývá voda na koupání neškodná
Na začátku léta bývá voda na koupání neškodná PEREX: Na začátku léta je tradičně
kvalita vod v koupalištích, přehradách a rybnících dobrá. Většinou se zhoršuje s
přibývajícím počtem horkých dní, nejvíce pak v druhé polovině srpna. Ovlivnit ji
ale také mohou výraznější změny teploty, případně prudké deště. AUTOR: Markéta
Grosmanová AUTOR-WEB: www.ihned.cz [http://www.ihned.cz/grosmanova] Ze zákona
vyplývá, že provozovatelé koupališť jsou sami povinni nechat provádět rozbory
kvality vody a provádět opatření podle výsledků těchto rozborů. Kromě toho ještě
vodu kontrolují hygienici. Existuje ale mnoho míst, kde se lidé koupou v
podstatě na vlastní nebezpečí. \"Kupříkladu v Praze ale v posledních letech
nebyly ani z těchto míst hlášeny žádné stížnosti na kvalitu vody,\" popisuje
Jaromír Sobota, ředitel Zdravotního ústavu v Praze. Zjišťuje se například obsah
chloru, ale také výskyt baktérií. V žádném případě se ve vodě nesmějí vyskytovat
škodlivé baktérie. Ty způsobují hnisavá onemocnění nebo průjmy. Rozhodující pro
určení kvality vody v bazénu je množství infekční dávky. Baktérie se většinou
vyskytují v bazénech v malé koncentraci, která nemůže uškodit. Případné problémy
se řeší s provozovatelem. Do bazénu mnohdy stačí přidat pitnou vodu, naředit
objem a škodliviny pod přípustnou mez. Provádí se tzv. recirkulace vody s
filtrací nečistot. V krajním případě se bazén vypustí a celý vyčistí. Při
rozhodování o tom, zda vlezete do vody, o jejíž kvalitě nic nevíte a nikdo ji
nekontroluje, mějte na paměti několik rad. V přírodních vodách nejvíce hrozí
sinice. Ty jsou v podstatě nejnebezpečnější. Spolu s řasami tvoří plankton. Ve
vodě mají tyto dvě složky podobnou funkci. Ale jejich vliv na zdraví člověka je
zásadně odlišný. Sinice jsou mnohem nebezpečnější než řasy. Pokud jsou ve vodě
ve větším množství, tvoří vegetační zákal. Jejich přítomnost vždy dokládá
sníženou kvalitu vody. Sinice mají tendenci stoupat vzhůru a u hladiny tvořit
\"květ\", proto je lze od řas snadno odlišit testem: Do láhve nejlépe s úzkým
hrdlem naberte vodu a nechte ji asi dvacet minut stát na světle. Pokud zůstane
kalná rovnoměrně nebo se u dna vytvoří vrstva sedimentu, jde o v převážné míře o
řasy. Voda sice nemá dobrou kvalitu, ale není zdraví nebezpečná. Pokud se vrstva
zelených mikroorganismů drží u hladiny, jde o sinice. Pobyt v takovéto vodě co
nejvíce omezte. Po vykoupání se osprchujte. Rozhodně sinice, které ulpí na kůži,
nestírejte ručníkem, pouze je vetřete do kůže. Když sinice na hladině vytvoří
\"květ\", raději se v ní nekoupejte vůbec. \"Sinice, zejména toxické, kterých je
většina, mohou způsobit problémy zejména u citlivých osob, především u alergiků
nebo malých dětí. Jde o projevy kožních alergických reakcí. Při opakovaném
požití vody, která obsahuje větší množství cyanobaktérií, které sinice obsahují,
může dojít, opět především u dětí, k potížím zažívacího traktu,\" vysvětluje
Jaromír Sobota. Sinice mohou také způsobit zarudnutí, pálení očí či zánět
spojivek. Reakce na sinice se může projevit po několika hodinách, někdy až
příští den. MEZITITULEK: Řeky jsou čistší Pokud se rozhodnete koupat ve volné
přírodě, kde není koupaliště vůbec kontrolováno, jde skutečně o koupání na
vlastní riziko. V takové chvíli je dobré zeptat se místních obyvatel nebo na
obecním úřadě, zda se ve vodě lze koupat. Je třeba také mít na paměti, že z vody
není navíc možné na první pohled poznat, zda není znečišťována z nějakého
průmyslového podniku. Kontaminované mohou být také rybníky v blízkosti polí, z
nichž se může do vody dostat hnojivo. Pokud je voda kalná tak, že nedohlédnete
od kolen na paty, je to velmi špatné. Také byste se měli vyhnout vodě, kde
plavou kachny, protože ty obvykle vylučují baktérie, které mohou způsobit
průjmy. Nedá se však říci, že tam, kde jsou zvířata, není radno se koupat,
protože například žáby vodu naopak čistí. V rybnících také hrozí, že na jejich
dnech budou odpadky a střepy. Řeky, tedy tekoucí voda, jsou zpravidla na koupání
vhodnější. Nicméně v Česku to neplatí zcela. Navzdory zlepšování se kvality vody
hygienici rozhodně nedoporučují koupání například v pražské vltavské vodě. Velmi
špinavá je i Sázava. Vltava má stupeň znečištění III-IV, přičemž nejhorší stupeň
je pět. Přirozeně bezpečnější je koupání na horním toku. MEZITITULEK: Okolí
koupališť Jak upozorňuje Jaromír Sobota, důležité je i to, aby provozovatelé
koupališť pečovali o pozemek v okolí koupaliště a včas ošetřovali travnatou
plochu. \"V přerostlé trávě se mohou zdržovat ve větším množství klíšťata, která
mohou přenášet například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu,\"
vysvětluje hygienik. Stejně důležitý je i úklid a desinfekce v okolních
prostorách koupaliště. Právě na dlaždičkách a rohožích nejvíce hrozí nákaza
kožními onemocněními, jako jsou plísně či bradavice. Mnoho lidí totiž navštěvuje
veřejná koupaliště navzdory tomu, že mají zdravotní problémy. Provozovatel sice
může zakázat takovému návštěvníkovi vstup do areálu koupaliště, ale tato možnost
se takřka nevyužívá. Choroby navíc nejsou na první pohled viditelné. Jedinou
možností, jak vzniku potíží zabránit, je nechodit naboso. Choroboplodné plísně a
kvasinky totiž přežívají v oloupaných kožních šupinách, nehtových buňkách a
částech tkání několik týdnů i měsíců. Vhodné je po návratu domů vykoupat nohy v
lavoru, do nějž se přidá lžička octa. Tato koupel nebezpečí nákazy zmírní. Po
návštěvě koupaliště lze také použít přípravky určené k léčbě infekčních
onemocnění kůže. Jisté potíže může způsobit koupání také ženám, které jsou
náchylné ke gynekologickým zánětům. Na vině není ani tak voda, jako spíše
prochladnutí, které naruší přirozenou rovnováhu. Kvasinkám způsobujícím záněty
také svědčí vlhko a drobná poranění například \"drhnutí\" ručníkem. Tím může
dojít k jejich přemnožení a vzniku obtíží. Do zdravé pochvy se infekce z vody
nedostane. Jistý vliv na změnu přirozené rovnováhy ale může mít chlorovaná voda.
ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Na začátku léta bývá voda na koupání neškodná
PEREX: Na začátku léta je tradičně kvalita vod v koupalištích, přehradách a rybnících dobrá. Většinou se zhoršuje s přibývajícím počtem horkých dní, nejvíce pak v druhé polovině srpna. Ovlivnit ji ale také mohou výraznější změny teploty, případně prudké deště.
AUTOR: Markéta Grosmanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Ze zákona vyplývá, že provozovatelé koupališť jsou sami povinni nechat provádět rozbory kvality vody a provádět opatření podle výsledků těchto rozborů. Kromě toho ještě vodu kontrolují hygienici. Existuje ale mnoho míst, kde se lidé koupou v podstatě na vlastní nebezpečí. \"Kupříkladu v Praze ale v posledních letech nebyly ani z těchto míst hlášeny žádné stížnosti na kvalitu vody,\" popisuje Jaromír Sobota, ředitel Zdravotního ústavu v Praze.
Zjišťuje se například obsah chloru, ale také výskyt baktérií. V žádném případě se ve vodě nesmějí vyskytovat škodlivé baktérie. Ty způsobují hnisavá onemocnění nebo průjmy. Rozhodující pro určení kvality vody v bazénu je množství infekční dávky. Baktérie se většinou vyskytují v bazénech v malé koncentraci, která nemůže uškodit. Případné problémy se řeší s provozovatelem. Do bazénu mnohdy stačí přidat pitnou vodu, naředit objem a škodliviny pod přípustnou mez. Provádí se tzv. recirkulace vody s filtrací nečistot. V krajním případě se bazén vypustí a celý vyčistí.
Při rozhodování o tom, zda vlezete do vody, o jejíž kvalitě nic nevíte a nikdo ji nekontroluje, mějte na paměti několik rad. V přírodních vodách nejvíce hrozí sinice. Ty jsou v podstatě nejnebezpečnější. Spolu s řasami tvoří plankton. Ve vodě mají tyto dvě složky podobnou funkci. Ale jejich vliv na zdraví člověka je zásadně odlišný. Sinice jsou mnohem nebezpečnější než řasy. Pokud jsou ve vodě ve větším množství, tvoří vegetační zákal. Jejich přítomnost vždy dokládá sníženou kvalitu vody.
Sinice mají tendenci stoupat vzhůru a u hladiny tvořit \"květ\", proto je lze od řas snadno odlišit testem: Do láhve nejlépe s úzkým hrdlem naberte vodu a nechte ji asi dvacet minut stát na světle. Pokud zůstane kalná rovnoměrně nebo se u dna vytvoří vrstva sedimentu, jde o v převážné míře o řasy. Voda sice nemá dobrou kvalitu, ale není zdraví nebezpečná. Pokud se vrstva zelených mikroorganismů drží u hladiny, jde o sinice. Pobyt v takovéto vodě co nejvíce omezte. Po vykoupání se osprchujte. Rozhodně sinice, které ulpí na kůži, nestírejte ručníkem, pouze je vetřete do kůže. Když sinice na hladině vytvoří \"květ\", raději se v ní nekoupejte vůbec.
\"Sinice, zejména toxické, kterých je většina, mohou způsobit problémy zejména u citlivých osob, především u alergiků nebo malých dětí. Jde o projevy kožních alergických reakcí. Při opakovaném požití vody, která obsahuje větší množství cyanobaktérií, které sinice obsahují, může dojít, opět především u dětí, k potížím zažívacího traktu,\" vysvětluje Jaromír Sobota. Sinice mohou také způsobit zarudnutí, pálení očí či zánět spojivek. Reakce na sinice se může projevit po několika hodinách, někdy až příští den.
MEZITITULEK: Řeky jsou čistší
Pokud se rozhodnete koupat ve volné přírodě, kde není koupaliště vůbec kontrolováno, jde skutečně o koupání na vlastní riziko. V takové chvíli je dobré zeptat se místních obyvatel nebo na obecním úřadě, zda se ve vodě lze koupat. Je třeba také mít na paměti, že z vody není navíc možné na první pohled poznat, zda není znečišťována z nějakého průmyslového podniku. Kontaminované mohou být také rybníky v blízkosti polí, z nichž se může do vody dostat hnojivo. Pokud je voda kalná tak, že nedohlédnete od kolen na paty, je to velmi špatné. Také byste se měli vyhnout vodě, kde plavou kachny, protože ty obvykle vylučují baktérie, které mohou způsobit průjmy. Nedá se však říci, že tam, kde jsou zvířata, není radno se koupat, protože například žáby vodu naopak čistí. V rybnících také hrozí, že na jejich dnech budou odpadky a střepy.
Řeky, tedy tekoucí voda, jsou zpravidla na koupání vhodnější. Nicméně v Česku to neplatí zcela. Navzdory zlepšování se kvality vody hygienici rozhodně nedoporučují koupání například v pražské vltavské vodě. Velmi špinavá je i Sázava. Vltava má stupeň znečištění III-IV, přičemž nejhorší stupeň je pět. Přirozeně bezpečnější je koupání na horním toku.
MEZITITULEK: Okolí koupališť
Jak upozorňuje Jaromír Sobota, důležité je i to, aby provozovatelé koupališť pečovali o pozemek v okolí koupaliště a včas ošetřovali travnatou plochu. \"V přerostlé trávě se mohou zdržovat ve větším množství klíšťata, která mohou přenášet například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu,\" vysvětluje hygienik. Stejně důležitý je i úklid a desinfekce v okolních prostorách koupaliště. Právě na dlaždičkách a rohožích nejvíce hrozí nákaza kožními onemocněními, jako jsou plísně či bradavice. Mnoho lidí totiž navštěvuje veřejná koupaliště navzdory tomu, že mají zdravotní problémy. Provozovatel sice může zakázat takovému návštěvníkovi vstup do areálu koupaliště, ale tato možnost se takřka nevyužívá. Choroby navíc nejsou na první pohled viditelné.
Jedinou možností, jak vzniku potíží zabránit, je nechodit naboso. Choroboplodné plísně a kvasinky totiž přežívají v oloupaných kožních šupinách, nehtových buňkách a částech tkání několik týdnů i měsíců. Vhodné je po návratu domů vykoupat nohy v lavoru, do nějž se přidá lžička octa. Tato koupel nebezpečí nákazy zmírní. Po návštěvě koupaliště lze také použít přípravky určené k léčbě infekčních onemocnění kůže.
Jisté potíže může způsobit koupání také ženám, které jsou náchylné ke gynekologickým zánětům. Na vině není ani tak voda, jako spíše prochladnutí, které naruší přirozenou rovnováhu. Kvasinkám způsobujícím záněty také svědčí vlhko a drobná poranění například \"drhnutí\" ručníkem. Tím může dojít k jejich přemnožení a vzniku obtíží. Do zdravé pochvy se infekce z vody nedostane. Jistý vliv na změnu přirozené rovnováhy ale může mít chlorovaná voda.
ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Sdílet článek na sociálních sítích