Indie chce využívat více vody z Himálaje

Obě země sice leží na svazích Himálaje, protéká jimi mnoho řek, a přesto se o vodu hádají neustále. Žádný spor mezi Indií a Bangladéšem však experty nezaujal tolik, jako ten poslední - indická vláda chce totiž na úkor svého souseda odklonit velkou část himálajských vod do vlastních suchých regionů. \"Do čtrnácti let by tak vznikl pravděpodobně největší a nejdražší vodní projekt na světě, který by zásadně změnil hydrologickou mapu subkontinentu,\" uvedl britský deník Guardian. Velkolepý projekt má změnit tok 173 miliard kubických metrů vody ročně, jeho cena se plánuje na 120 miliard dolarů. Indie chce vybudovat třicet kanálů s celkovou délkou téměř tisíce kilometrů, postavit 37 přehrad a v konečné fázi propojit většinu řek na svém území. Sousední Bangladéš označuje takové plány za katastrofu. Varuje, že v sázce je osud sta miliónů lidí na jeho území. Více než osmdesát procent bangladéšských farmářů totiž pěstuje rýži a na vodě přitékající z Indie jsou zcela závislí. I deseti až dvacetiprocentní snížení přítoku dokáže vysušit obrovské plochy země. MEZITITULEK: Indická vláda je nadšena Jak spoutat a využít vodu z Himálaje, na níž je závislá asi miliarda lidí, přemýšlejí politici v Indii, Bangladéši, Bhútánu i Nepálu velmi často. V jejich regionu totiž žije vůbec největší počet lidí na světě pod hranicí absolutní chudoby - s méně než jedním dolarem na den. Indický kabinet slibuje, že díky chystanému projektu se zvýší produkce potravin z 200 miliónů tun ročně na půl miliardy. Průměrný roční příjem farmářů vzroste podle vlády více než desetinásobně. \"Chceme tuto myšlenku rozšířit mezi široké masy,\" řekl britské stanici BBC představitel indické vlády Kishan Reddy. Národní agentura pro rozvoj vodních zdrojů, která za plánem stojí, vypočítává jeho přednosti: Dokáže zavlažit 350 tisíc čtverečních kilometrů půdy a vyprodukovat 34 tisíc megawattů energie. Zúrodní zemědělskou půdu a dodá vodu domácnostem v suchem postiženém Uttarpradéši a Karnatace. Loni totiž ničily v některých indických státech úrodu záplavy, zatímco ve stejné době ostatní oblasti trpěly suchem. Jen těžko však Dillí podobné klady vysvětlí Bangladéšanům. MEZITITULEK: Bangladéš mluví o zkáze I přehrada na řece Ganga, kterou indická vláda postavila v roce 1974 jen pár kilometrů od bangladéšské hranice, měla pro sousední zemi těžké následky. Zvýšil se obsah soli v půdě a citelně klesl průtok Padmy, jak nazývají Gangu v Bangladéši. \"Přehrada ohrozila živobytí miliónů Bangladéšanů,\" uvádí ve své studii o tomto díle organizace Resource for the Future. \"Severní Bangladéš kvůli tomu vysychá. Nyní chce Indie udělat to samé s většinou z 53 řek přitékajících do naší země,\" stěžuje si bangladéšský ministr pro vodní zdroje Háfiz Ahmad. Obě země mají sice dohodu o sdílení vodních zdrojů Gangy, ale pro dalších toky žádná smlouva neexistuje. Velké projekty Dillí se svým sousedem nekonzultuje. MEZITITULEK: OSN jako záchrana? Navzdory stížnostem Bangladéše indická vláda nemíní od svého plánu ustoupit. Politologové upozorňují, že příslib vyšších příjmů pro zemědělce je pro Dillí tím nejlepším tahem pro příští volby. Ekologové i další experti se však monstrózního díla obávají. \"Je velká otázka, jestli si mohou státy dovolit utratit miliardy za pochybné projekty s nebezpečnými dopady,\" řekl nepálský expert Dipak Gyawali deníku Daily Star. Bangladéšská vláda doufá, že jí nakonec pomůže OSN. To by se však musela změnit mezinárodní legislativa o sdílení vodních zdrojů. ZDROJ: HN