Názory na budovám přehrady se různí

Obec Nové Heřmínovy na Bruntálsku není na první pohled nijak zvlášť zajímavá. Vesnička mezi lesy, při silnici spojující města Bruntál a Krnov. Zajímavou se Nové Heřmínovy staly v souvislosti se zamýšlenou stavbou přehrady, která by obec téměř celou zaplavila. Nové vodní dílo by údajně mělo sloužit k ochraně před povodněmi. Nic však není tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ale pěkně popořádku. Trochu historie neuškodí První písemné zmínky o osídlení území, na němž se obec Nové Heřmínovy nachází, jsou z roku 1240. V regionu se těžila železná ruda, byly zde tímy lnu a textilní výroba, někteří lidé se zde živili zemědělstvím, pro které zde však nejsou zrovna nejlepší podmínky. Ve vesnici před druhou světovou válkou žilo přibližně 860 obyvatel nejen německé národnosti. Byla zde například i česká škola. Poté, co došlo k odsunu Němců, přišlo do obce Nové Heřmínovy na pět stovek dosídlenců. Pokud jde o zamýšlenou přehradu, někteří tvrdí, že první zmínky o tomto úmyslu pocházejí již z roku 1911. Někteří zase uvádějí, že se o přehradě začalo hovořit \'za Němců\'. Současný starosta obce Nové Heřmínovy Antonín Maňák však konstatoval, že se s výstavbou přehrady zde začalo uvažovat na počátku šedesátých let. \"V roce 1963 zde byla vyhlášena stavební uzávěra s tím, že bylo deklarováno, že do pěti let zde bude vybudována přehrada^ uvedl pro Haló noviny starosta Maňák (nezávislý). Vidina, že Nové Heřmínovy v dohledné době zatopí přehrada, znamenala ve vesnici značný úbytek obyvatel. Z 550 osob, které zde žily v padesátých letech, zde zůstaly necelé dvě stovky obyvatel. Zůstávalo však jen u plánů Pět roků uteklo a se stavbou přehrady se ani nezačalo. \"Bylo konstatováno, ze přehrada bude do patnácti let. Pak se začátek výstavby posouval dál a dál, až jednou zaznělo, že tato akce přijde na radu až po roce 2000,\" konstatoval starosta Nových Heřmínov s tím, že přehrada podle původního záměru měla být zásobárnou pitné vody pro Ostravsko. Nevyjasněná situace měla za následek to, že vesnice stárla, domky chátraly. Počátkem devadesátých let se obec, která do té doby byla součástí Bruntálu, byla dočkala toho, že přísná stavební uzávěra byla zmírněna. \"Z územního plánu, který bxl schválen v roce 1996, vyplývalo, ze v obci může byt například vybudováno až třicet nových rodinných domků. Dalo se tedy počítat s tím, že se zde život bude rozvíjet dál,\" přiblížil situaci v polovině devadesátých let v obci Nové Heřmínovy starosta Maňák. Za zmínku stojí to, že obyvatel v Nových Heřminovech začalo přibývat, nyní zde žije na 260 stálých obyvatel. V roce 1997 však přišla povodeň. A právě tehdy se začalo znovu o výstavbě přehrady v Nových Heřminovech hovořit. S tím, že už se o přehradě neuvažovalo jako o zásobárně pitné vody, nýbrž jako o možné ochraně před další velkou vodou. Vhodné opatření, nebo něčí zájmy? V uplynulých šesti letech se uskutečnila řada různých jednání, aktivů, schůzí apod., kde se o výstavbě přehrady v Nových Heřminovech hovořilo. \"Argumentů proti přehradě jako protipovodňovému opatření je strašně moc, pro pak strašně málo,\" konstatoval starosta Maňák s tím, že podle různých studií a zjištěni by přehrada v Nových Heřminovech při případné povodni ochránila před velkou vodou pouze část obcí Zátor, Brantice a pouze část Krnova. \"Pokud jde o Opavu, tak tam by heřmínovská přehrada mela již jen minimální ochranný účinek. Přitékají tam totiž i jiné řeky,\" soudí první muž Nových Heřmínov. S rekreačním využitím zamýšlené přehrady se podle dostupných informací nepočítá, s případnou výrobou elektrické energie už vůbec ne. Zbývá tedy jen argument údajného protipovodňového opatření. Přes veškerá fakta však Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje letos na svém červnovém zasedám přijalo usneseni, kterým se výstavba přehrady v Nových Heřminovech schvaluje. Do jaké míry k tomuto rozhodnutí přispěl dopis několika krnovských podnikatelů adresovaný hejtmanu Moravskoslezského kraje Evženu Tošenovskému, není známo. Faktem však je, že text dopisu je značně ultimativní. \"Je pravděpodobné, že pokud bude region neustále v ohrožení, budou investice na rozšíření kapacit výroby a tím i zvýšení zaměstnanosti putovat v budoucnu na jiná, bezpečná místa. Jsme přesvědčeni, že takto rizikový region nebude ani dost lukrativní pro nove vznikající podnikatelské subjekty. S napětím očekáváme rozhodnutí o variante a termínu zahájení prací u tohoto důležitého opatření^ konstatuje se mj. ve zmíněném dopise. Krajské zastupitelstvo sice výstavbě přehrady \'požehnalo\', konečné rozhodnutí je však na někom jiném. To však zatím nepadlo. Nejisté perspektivy Nálada v obci Nové Heřmínovy v současné době není příliš dobrá. Převážná většina občanů s výstavbou přehrady nesouhlasí. Podle starosty Maňáka jsou pro pouze ti, kteří například spekulují se ziskem peněz za výkup pozemků a podobně. \"Neuvědomují si vsak to nejpodstatnější. Co vlastně by z našeho krásného údolí vzniklo. Bylo by zde mrtvé území a jen by se cekalo na případnou velkou vodu. Přehrada by totiž byla napuštěna pouze zhruba z dvaceti procent, zbývající kapacita by právě byla určena pro onu velkou vodu,\" sdělil nám starosta Nových Heřminov. Ten, obdobně jako ekologové, kteří proti úmyslu postavit přehradu brojí, poukazuje na to, kdo nebo co ochrání před velkou vodou obce a lidi nad Novými Heřminovy. Nezajímavá není ani připomínka, že při loňských povodních v Čechách ani celá kaskáda přehrad nedokázala zabránit zatopeni mnoha měst, obcí a značného území. Připravila Olga VONDRÁKOVÁ Zdroj: Haló noviny