Budete stavět domovní čistírnu?

Pokud se právě rozhodujete zda ano, či ne a nevíte, který typ zvolit, pak právě pro vás je určena tato informace. Jak tedy postupovat, aby rozhodování bylo co nejefektivnější? Nejprve se musíte rozhodnout zda vůbec čistírnu ano, nebo zda zvolit jiný způsob likvidace odpadních vod. Domovní čistírnu ano či ne? V praxi existuje vždy několik variant, jejichž výhodnost je závislá především na místních podmínkách. Zpravidla se rozhoduje mezi jímkou, septikem, čistírnou a vypouštěním do kanalizace - pokud již existuje. Vysvětlení pojmů a podrobnější pohled je v následující části. V příloze je pak i pohled legislativní tj. jak tuto problematiku vnímají referáty ŽP. Jak vybrat tu správnou domovní čistírnu? Opět máte několik možností, svěřit se odborníkovi, nebo ještě lépe více odborníkům a nebo snažit se vybrat si sami. Zde je třeba nejprve si uvědomit, co od čistírny očekáváte a podle toho volit technologii a typ. Na trhu je celá řada technologií i výrobků, přičemž parametry i kvalita je velmi různorodá. Rozhodování jen podle ceny se může záhy vymstít při budoucím provozování. Proto je třeba u výrobků, z nichž vybíráte, posoudit alespoň základní parametry: - vlastnosti zvolené technologie, především z pohledu její stability. U domovních čistíren totiž dochází provozem ke značnému kolísání zatížení i k ovlivnění technologie např. použitím desinfekce WC ap. - náročnost obsluhy. Je určitě rozdíl mezi čistírnou, kterou obslouží amatér, a čistírnou, které se musí věnovat obsluha se znalostí profesionála. Výhoda několika procent možného zlepšení účinnosti se pak ztratí tím, že obsluha musí mít potřebné odborné znalosti. - provozní náklady. Spočítejte si, kolik vás bude stát roční provoz. Podívejte se na spotřebu el. energie a na náklady za likvidaci kalu, tj. kolikrát za rok a jaké množství kalu je třeba likvidovat. - stavební náročnost. Nezanedbatelné jsou i rozdíly v nákladech na stavební část čistírny. Některé výrobky je nutno obetonovat (podívejte se na tloušťku stěn nádrží), u některých není součástí zakrytí. Pro zimní provoz je třeba počítat se zateplením víka, pokud to už neudělal výrobce. - garance. Je třeba rozlišovat formu, jakou jsou výstupní hodnoty garantovány tj. jestli je výrobce garantuje, nebo uvádí, že ČOV takové hodnoty dosáhla! Vzhledem k tomu, že se zatím nepoužívá jednotná metodika, na základě které by uváděné hodnoty byly objektivní, je třeba spíše než z tvrzení výrobců vycházet z parametrů jednotlivých technologií tj. z objemů ap. Je třeba zvážit i některé další znaky korektnosti výrobců. Určitým vodítkem korektnosti začíná být v současné době to, že výrobce se prokazuje prohlášením shody, které má na základě certifikace výrobku nezávislou autorizovanou osobou. Dalším znakem korektnosti může být i mezinárodně uznávaná certifikace firmy na jakost podle ISO 9001. Z výše uvedeného vidíte, že volba správného typu není lehkým rozhodnutím ani pro odborníky. Proto se vám snažíme prostřednictví této informace usnadnit orientaci. V následující části jsou popsány zkušenosti s technologiemi čištění používanými v současnosti, jejich přednosti a nevýhody, vhodnost použití v jednotlivých případech, srovnání s tím, jaké technologie byly používány v minulosti a srovnání s tím, co je standardem v Evropě. Dále jsou populárně vysvětleny některé pojmy, se kterými se člověk setká, pokud zabrousí do tohoto oboru a odvolávky na další normy a předpisy, pokud byste se chtěli zabývat problematikou ještě podrobněji. Část je tedy členěna na: - vysvětlení některých používaných zkratek a pojmů - popis obvyklého schématu čistírny s vysvětlením významu funkce jednotlivých částí - popis některých typů biologického čištění, jejich předností i nevýhod - podrobnější vysvětlení některých témat použitých v úvodu a odvolávky na předpisy a normy. Na serveru www.asio.cz je pak vyčerpávajícím způsobem zpracována legislativní část. Na první pohled se vám může zdát tato část složitá, pokud se však rozhodnete nevyužít služeb projektantů a sami si vyřídit vodoprávní řízení, jistě oceníte její vyčerpávající obsah, protože zahrnuje postupy obvykle referáty ŽP vyžadované. Jak se tedy vyznat v nabídce domovních čistíren odpadních vod (DČOV) 1. Pojmy: Referát ŽP - úřad rozhodující o povolení čistírny a povolení vypouštění vod v tzv. vodoprávním řízení Domovní čistírny odpadních vod (DČOV) - zpravidla (i podle dělení v EN) čistírny do 50 EO Ekvivalentní obyvatel (EO) - zpravidla jedna osoba, producent znečištění, u které se uvažuje se spotřebou vody 150 l/den a produkcí 60g BSK/den BSK - ukazatel znečištění, jeho hodnota (uváděná obvykle v mg/l) vypovídá, jak velká část znečištění je biologicky čistitelná. Vody z domácností mají průměrnou hodnotu obvykle 300 - 400 mg/l, vyčištěné vody pak obvykle méně než 30 mg/l CHSK - ukazatel znečištění, jeho hodnota (uváděná obvykle v mg/l) vypovídá, jak velká část znečištění je organického původu. Vody z domácností mají průměrnou hodnotu obvykle 600 - 800 mg/l, vyčištěné vody pak obvykle méně než 100 mg/l NL - nerozpuštěné látky - ukazatel, jehož hodnota (v mg/l) vypovídá, kolik nerozpuštěných látek (vloček apod.) je ve vodě - na odtoku u fungujících ČOV obvykle do 25 mg/l. Biologické čištění - je v tomto případě působení mikroorganismů způsobujících rozklad organické hmoty tj. nečistot až do vyčištění vody. Pokud tyto organismy potřebují rozpuštěný kyslík (vzduch) ve vodě, nazývají se tyto procesy aerobní, pokud dochází k rozpadu v prostředí bez kyslíku, jsou nazývány anaerobní. 2. Technologie používané při likvidaci odpadních vod z rodinných domů 2.1 Žumpa Žumpa - bezodtoká jímka, ve které se vody shromažďují a následně odváží zpravidla fekálním vozem k likvidaci. Tento způsob se uplatňuje tam, kde nejsou vhodné podmínky pro vypouštění vyčištěných vod. 2.2 Septik Septik je nejjednodušší čistírenské zařízení (blíže ho popisuje ČSN 75 6402 ČOV do 500 EO a ČSN EN 12566-1 Septiky), kde dochází k usazení nerozpuštěných látek a k částečnému anaerobnímu biologickému čištění. Jeho účinnost však není vysoká (uvažuje se se snížením znečištění o 30%), a tak je většinou, pokud chceme vodu vypouštět do vodoteče (potok apod.), nutno doplnit jej dalším stupněm čištění. Obvykle to je zemní filtr nebo také může následovat vegetační čistírna. Většina referátů ho povoluje jen výjimečně. 2.3 Biologická vícestupňová čistírna Je zařízení, u kterého je zpravidla mechnický stupeň určený k předčištění a hlavní čištění pak probíhá s využitím biologického čištění. Účinnost čištění je podstatně vyšší než u septiků (90 a více %). Je to nejčastěji používaný způsob, a proto je popsán podrobněji. 3. Vícestupňové bilogické ČOV Vícestupňové ČOV zpravidla sestávají: z mechanické části (prostoru pro usazování tuhých částic a prostoru pro zachycení plovoucích částic), z části, kde probíhá biologické čištění a z dosazováku, tj.z části, kde dochází k odloučení vloček vzniklých při biologickém čištění od vody. 3.1 Usazování Je obvyklou a doporučovanou součástí domovních ČOV hned z několika důvodů: dochází v něm k egalizaci vody tj. vyrovnání hydraulických a látkových rázů, k omezení škodlivého vlivu desinfekčních prostředků a detergentů používaných v domácnosti, ke snížení znečištění přiváděného na biologickou část (uvažuje se se snížením o 30%) a anaerobnímu rozkladu některých látek. To má pak za následek nižší hodnoty CHSK na odtoku a snížení obsahu např. uhlovodíků a tuků. Oproti ČOV bez egalizačních prostorů vykazují ČOV s egalizačním prostorem (usazovací částí) vyšší stabilitu provozu a nedochází u nich tak často k mechanickým problémům např. s tukem. 3.2 Vyrovnání hydraulického a látkového zatížení Vyrovnávací prostor je prostor, kde dochází k vyrovnání nerovnoměrností nátoku. Děje se tak jak po stránce hydraulické (např. při vypouštění vody z vany nebo spláchnutí WC je proud vody až např. 1 l/s a pak následuje dlouhá pauza, kdy neteče nic), tak i látkové (např. při sprchování teče skoro čistá voda, při vylití např. mléka pak kapalina mnohonásobně více organicky znečištěná než je průměrná hodnota). Význam tohoto prostoru pro kvalitu odtoku vyplývá logicky z toho, že za tímto prostorem následuje biologické čištění, které pro svou funkci potřebuje co nejrovnoměrnější přísun znečištění. Velký význam má vyrovnávací prostor pro dosazovák, který se dimenzuje tak, aby proudící vodou nebyly do odtoku vynášeny vločky kalu. Z toho pak vyplývá, že čím je nerovnoměrnější nátok, tím je nutno navrhovat větší dosazovák a tím je větší nebezpečí vyplavování vloček a tedy i horších odtokových hodnot. 3.3 Biologická část Prostor, ve kterém působením mikroorganismů dochází k rozkladu organických látek, se nazývá obecně biologická část. Obecně se dá říci, že čím více mikroorganismů připadá na redukci jednotky znečištění, tím lépe je voda čištěna. Podle toho, jestli je ve vodě přítomen kyslík (vzduch), se procesy dělí na aerobní a anaerobní (bez kyslíku) a podle toho, jestli jsou mikroorganismy ve vznosu nebo přisedlé na nějakém nosiči, se jedná pak o aktivaci nebo biofilmové procesy (biodisky, biofiltry, nosiče biomasy). 3.3.1 Aerobní ČOV 3.3.1.1 Biodiskové ČOV Základem jsou disky navlečené na ose, které tvoří rotor. Tento rotor se otáčí a brodí v čištěné vodě. Čištění se převážně děje jen mikroorganismy přisedlými na biodiscích. Vnos kyslíku do vody je minimální, a tak je ve vodě jen malé množství vloček ve vznosu. (Neplést si s biorotory, jejichž hlavní funkce je vnos kyslíku do vody a technologie je založena na kombinaci působení mikroorganismů přisedlých na biorotoru a mikroorganismů ve vločkách). V minulosti hojně používaná technologie, zejména pro svou jednoduchost provozování. Dnes je považována neprávem za problematickou - tento názor na tuto technologii pochází z jejich nevhodného použití na lokalitách s vyšším zatížením tj. s hodnotami BSK nad 400 mg/l. Její použití je i dnes výhodné tam, kde je voda velmi málo znečištěna, např. při hodnotách do 100 mg/l. Řada čistíren dosahuje i hodnoty BSK pod 10 mg/l a je zcela funkční, zatímco jiné technologie např. aktivace by v těchto případech pracovaly s problémy, nebo vůbec. Dnes je tato technologie nahrazována kombinací aktivace a nárustových kultur, nebo samotnou aktivací. 3.3.1.2 Biofiltry Další způsob čištění využívající nárustových kultur používaný dnes hlavně ještě v SRN. Patří k tradičním spolehlivým způsobům čištění, lze ho s výhodou umístit do betonových kruhových nádrží a produkce kalu je velmi nízká. Jeho výhodou je především nenáročnost na obsluhu a spolehlivost. Jeho nevýhodou je, že výsledky čištění jsou horší než u jiných aerobních způsobů, zejména co se týká výstupních hodnot amoniaku. V Německu, kde tento ukazatel sledován není, je tato technologie nejčastěji používanou technologií, u domovních čistíren v Rakousku, kde tento ukazatel naopak sledován je, je její použití velmi omezené. U nás se tato technologie sice vyskytuje, ale příliš se nerozšířila, protože byly k dispozici levnější a méně náročné technologie. 3.3.2.3 Aktivace Je založena výhradě na mikrooganismech, které se vznáší ve formě vloček v čištěné odpadní vodě. Dnes nejpoužívanější způsob, zejména pro svou jednoduchost a tedy i nízkou cenu, která je její největší výhodou, a pro vysoký čistící efekt. Nevýhodou je, díky nerovnoměrnostem nátoku atd., její nestabilita tj. náchylnost k rozpadu vloček a potřeba kvalifikované obsluhy, neboť může vznikat řada problémů pocházejících z instalace na lokalitě s např. nízkou produkcí znečištění, z použití desinfekčních prostředků - zejména u ČOV bez egalizačních prostorů. Představitelem těchto čistíren v nabídce firmy ASIO je ČOV AS - VARIOCOMP. 3.3.2.4 Kombinace aktivačních procesů a nárustových kultur Výhody obou předchozích technologií spojuje jejich kombinace, výsledkem je stabilní vysoce účinný proces, kde díky rozmanitosti mikroorganismů dochází k odstraňování širšího spektra znečištění při nižší produkci kalu. Přičemž nosič pro nárustové kultury může tvořit ponořený nosič nebo např. i biorotor (klecový biokontaktor), který zároveň s funkcí nosiče plní i funkci aeračního zařízení tj. vnáší do vody kyslík. Nejčastěji je tato technologie konstrukčně řešena tak, že pod nosičem tvořeným blokem z tvarovaných desek je umístěn aerační element, pomocí něhož se do vody vnášejí jemné bublinky. Tyto bublinky jsou pak zdrojem kyslíku pro mikroorganismy jak ve vznosu, tak i přisedlé na nosiči. 3.3.2. Anaerobní ČOV Jedná se o jeden z nejstarších způsobů, protože septik je vlastně také anaerobní čistírna. U nás, v Rakousku, SRN apod. se používá dnes jen výjimečně a pokud ano, pak ve spojení s dalším stupněm čištění. Avšak díky výzkumům v poslední době prožívá tento způsob nový rozvoj, a tak se dá předpokládat, že se anaerobní technologie budou prosazovat stále více. Výsledky dosahované po anaerobním čištění komunálních vod se pohybují u ukazatele BSK kolem 50 - 70 mg/l, což je dobré z hlediska snížení znečištění, ale stále nedostatečné pro požadavky u nás. A tak se zatím tento způsob doporučuje např. pro použití v chatových osadách apod. tj. v objektech, které nejsou trvale využity, a je vhodné ho kombinovat např. se zemním filtrem apod. Hlavní výhoda anaerobních způsobů čištění je právě možnost použití těchto technologií u zdrojů s přerušovaným a sezónním provozem a nízká produkce kalu. 3.3.3. Duální čištění - kombinace anaerobních a aerobních způsobů čištění Je způsobem, který spojuje výhody anaerobního čištění s výhodami aktivace s vloženým nosičem biomasy. Představitelem tohoto způsobu čištění je například ČOV AS-ANAcomb. Hlavní výhodou je nízká produkce kalu, protože jak anaerobní procesy, tak i nárustové procesy produkují minimálně kalu. Možnost použití u sezónně provozovaných objektů, kdy i na začátku provozování po přerušení provozu lze téměř okamžitě dosahovat hodnot BSK kolem 30 mg/l a po několika dnech i pod 20 mg/l. Další výhodou je podstatně nižší hodnota CHSK vyčištěné vody a tím nižší zatížení prostředí. Nevýhodou pak vyšší obsah amoniakálního dusíku. 3.4. Dosazovák Zpravidla poslední prostor, kterým voda protéká před opuštěním čistírny. Slouží k tomu, aby se zde zachytily např. vločky kalu. Většinou si tyto vločky sedají na dno. Ze dna se odstraňují čerpáním a to pomocí čerpadel, vytvořením proudění odnášejícího vločky do jiných prostorů, nebo dnes nejčastěji mamutkou. Mamutka je trubka vedoucí ke dnu prostoru, do níž je přiváděn v její spodní části vzduch. Tím dojde k změně měrné hmotnosti směsi kapaliny a vzduchu, což má za následek zvýšení hladiny v mamutce a odtok vody z její horní části. 3.5 Kalové prostory Každá ČOV by měla mít dostatečně dimenzované kalové prostory. V zahraničí je tento požadavek striktně vymezen např. požadavkem 300 l /EO. V České republice, z důvodů cenových - nižších cen zařízení, je často tento požadavek bagatelizován. V každém případě si musí uživatel při nákupu zvážit, jestli nákup levnějšího zařízení s menším (nebo žádným) kalovým prostorem vyváží pak zvýšené náklady na častější likvidaci kalu, zvláště s ohledem na připravované předpisy Evropské unie pro hospodaření s kalem z biologických čistíren. 4. Podrobněji k některým pojmům a některým nejčastějším dotazům 4.1 Místní podmínky Ne vždy je realizace ČOV vhodná a často to vyplývá z místních podmínek. Jeden pohled je z hlediska umístění objektu k okolní zástavbě a stávající, nebo výhledové kanalizaci a samozřejmě z možnosti vypouštění. Tam, kde je souvislá zástavba, tam se dá předpokládat, že dříve nebo později dojde k realizaci centrální ČOV a je třeba to zohlednit v situování kanalizace atd. Blíže je o této problematice pojednáno v části týkající se legislativy, protože se právě nejvíce legislativy dotýká. Proto při rozhodování o tom zda ČOV ano, či ne je nejlépe začít na referátu ŽP a poradit se o tom, co je možné z hlediska vypouštění, jaké hodnoty ukazatelů pro vypouštění jsou požadovány a teprve pak pokračovat dál. Zdrojem informací může být samozřejmě i někdo ze sousedství, který již ČOV má, nebo projektant, který je v této oblasti činný. Druhý pohled je pohled z hlediska umístění u domu. I přesto, že většina domovních ČOV se dodává s utěsněnou anaerobní částí, která je zdrojem zápachu, zůstává aerobní část, která musí být větraná. Tam bohužel existuje nebezpečí, že např. v době nabíhání ČOV, případně její poruchy nebo servisu mohou nastat nějaké pachové problémy. Proto je vhodné ČOV umístit tak, aby nebyla přímo pod okny, v blízkosti klimatizace a nejlépe tak, aby byla zastíněna porostem. Zastínění má ještě další význam a sice pokud na víko ČOV svítí slunce, dosahují teploty víka až 90OC a ohřívá se neúměrně i vnitřní prostor ČOV. Další pohled na umístění je z hlediska odtahu kalu, nejlépe je umístit ČOV tak, aby byl možný příjezd fekálního vozu (i když i vzdálenost pro čerpání např. 15 m je řešitelná). 4.2 Nerovnoměrnost zatížení Nerovnoměrnosti v nátoku na čistírnu se dělí na ty, co probíhají obvykle během dne, ty, co jsou způsobeny např. dovolenou tj. krátkodobým přerušením nátoku a ty, co jsou způsobeny dlouhodobým přerušením - např. sezónní užívání objektu. Pro vyrovnání denních nerovnoměrností by měla mít každá ČOV technické opatření, kterým bude tato nerovnoměrnost zmírněna (akumulační prostor s mamutkou, čerpadlem, regulace odtoku ap.). Pokud s tímto opatřením uvažováno není, pak dochází v době zvýšeného přítoku ke zhoršení ukazatelů na odtoku. Co se týká krátkodobých přerušení nátoků, závisí na použité technologii, jak se s tímto jevem vyrovná. Obecně platí, že nárůstové technologie jsou stabilnější, vločky se totiž dříve rozpadnou na menší a v případě hydraulického rázu odtečou a pak déle trvá nové naběhnutí provozu. Co se týká sezónních provozů, jsou možné dvě varianty: přerušit provoz a před zahájením sezóny čistírnu naočkovat novým kalem (to u aktivačních čistíren), nebo zvolit např. anaerobní nebo duální čistírnu, kde se provoz přerušit nemusí a počítat se zhoršením odtokových hodnot po zahájení sezóny. V každém případě je nutno tento případ provozu konzultovat s výrobcem čistírny. 4.3 Zimní zabezpečení a provoz ČOV Obecně platí, že s ochlazením vody v čistírně poklesne účinnost čištění. Zejména množení bakterií odstraňujících z vody amoniak je na teplotě závislé. Takovou hraniční teplotou pro snížení účinnosti je 12o C. Proto je nutné ČOV pro zimní provoz zateplit, pokud zateplení není již součástí dodávky od výrobce. Zpravidla se zatepluje jen víko ČOV, v horských polohách pak i boky, a to do zámrzné hloubky. 4.4 Použití vyčištěné komunální odpadní vody pro závlahu Často je možno se setkat s prohlášením výrobců, že vodu je možno použít pro závlahu. Toto tvrzení je nutno brát jako účelové a s rezervou. Je to sice možný způsob, jak využít nedostatků v legislativě k prosazení domovní čistírny, ale .... Při biologickém čištění sice dojde k podstatnému snížení počtu choroboplodných zárodků a virů, přesto však část ve vyčištěné vodě zůstává ve formě spór apod. Proto je nutno, pokud chceme vodu pro závlahu používat, ji hygienicky upravit nebo dodržovat hygienická pravidla. Hygienicky lze vodu zabezpečit instalací ultrafialového zářiče, dávkování peroxidu apod. K základním hygienickým pravidlům pro aplikaci platí, že voda by se měla používat jen na technické plodiny a že mezi aplikací a sklizní by měla být nejméně třítýdenní ochranná lhůta, která je nutná k tomu, aby došlo k úhynu mikroorganismů vlivem slunečního záření. Důležitý je i způsob aplikace, při kterém by nemělo dojít k úniku aerosolů tj. preferovat podmok ap. 4.5 Související normy Normy ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel. V této normě je možno najít základní požadavky na technologii i technické uspořádání. Trochu nešťastné je, že norma platí až do velikosti ČOV pro 500 EO a v praxi jsou diametrálně odlišné požadavky na čistírny pro 5 a 500 obyvatel. Přesto je tato norma významným zdrojem informací, zejména co se týká technologických požadavků. Daleko lépe mají problém norem vyřešen v Německu nebo Rakousku, kde je norma do 50 EO, a tak je daleko konkrétnější. S přibližováním k EU nabývají na významu Evropské normy, ty jsou sice ve stadiu před vydáním, avšak návrhy norem je možné již získat např. prostřednictvím časopisu Vodní hospodářství a tak se připravit s předstihem na vstup do EU. Problematiky domovních vod se týkají ČSN EN 12566-1 Septiky a 12566-3 Domovní ČOV do 50 EO. Význam Evropských norem dále vzrůstá se zaváděním instituce prohlašování shody (dříve certifikace), kde podle EN byly zpracovány metodiky zkoušení a měla by se podle nich prokazovat i účinnost zařízení. 4.6 Prohlašování shody Možná se při prodeji setkáte s výrazem \"prohlašování shody\". Tento dokument fungující nejen při prodeji ČOV by měl chránit spotřebitele před tím, aby mu byl prodán nekvalitní, nebo dokonce nebezpečný výrobek. Druhá funkce prohlašování shody je, že ten, kdo vydá prohlášení o shodě, je jednoznačně tím, kdo za tento výrobek odpovídá. Prakticky je prohlášení o shodě doklad, který může spotřebitel od prodejce vyžadovat a kterým ten, kdo uvádí výrobek na trh, prohlašuje, že tento výrobek splňuje předepsané požadavky požadované v ČR. Navíc v případě ČOV musí být k této shodě dodáno i tzv. Stavebně technické osvědčení, které vydává oprávněná osoba (zkušebna). Koupí výrobků s dokladem o shodě se zmenší riziko, že nakoupíte nejakostní ČOV. 4.7 Garance hodnot S prohlašováním shody souvisí prohlašování hodnot. Výrobci často, aby zvýhodnili výrobek v konkurenčním boji, uvádí tzv. výstupní hodnoty vyčištěné vody. Záleží na korektnosti prodejce, zda uvede hodnoty zpravidla dosahované v praxi, nebo hodnoty, kterých dosáhl při kontrole provozu za ideálních podmínek na zkušebně a nebo tam uvede hodnoty, o kterých jen sní. Korektní výrobci mají většinou dlouhodobá sledování, prováděná institucemi, do kterých lze nahlédnout a která jsou zároveň zárukou určité korektnosti. Domovní čistírny vzhledem ke své velikosti a vzhledem k nerovnoměrnostem v nátoku a vzhledem k ovlivněním dalšími činiteli nejsou schopny dosahovat výsledků dosahovaných na velkých ČOV, a tak se o hodnotách BSK pod 10 mg/l dá říct, že jsou dosažitelné, avšak v praxi počítejte raději s hodnotami kolem 20 gm/l. Pokud se nízké hodnoty (méně než 15 mg/l) objeví ve vodoprávním rozhodnutí, mohou být problémem do budoucna a jen velice těžko budete dodavateli dokazovat, že chyba je v konstrukci ČOV. Akceptování přehnaných požadavků v rozhodnutí pro vypouštění se vám může vymstít na pokutách, příp. v dalších dodatečných nákladech na zabezpečení těchto požadavků. 4.8 Stavební náročnost ČOV se dodávají v různých provedeních. Některé výrobky jsou dodávány kompletní tj. včetně zakrytí, včetně zateplení a je u nich možné i přizpůsobení celkové výšky, výšky vtoku i nátoku atd. Jiné, opět z důvodů cenových, je nutné navíc obetonovat nebo je třeba k nim stavebně dořešit zakrytí apod. Další otázkou je napojení na el. energii - někdy stačí zapojení do zásuvky na 220 V, v některých případech je pak třeba instalace složitého rozvaděče s vestavěným mikroprocesorem. 4.9 Náročnost obsluhy Je dalším a snad i nejdůležitějším parametrem. Lze si pořídit ČOV, na které je možno dosahovat vynikající výsledky, avšak podmínkou bude perfektní znalost technologie, pravidelné nastavování parametrů atd., nebo naopak čistírnu, u které sice budou dosažitelné vyšší hodnoty, avšak potřebná obsluha se bude podobat obsluze ledničky. Výsledkem ověřeným v praxi je, že ta jednoduchá zpravidla dosahuje výsledky lepší. 5. Konzultační střediska - možnost nejpodrobnějších informací Asio se snaží zabezpečit, aby riziko z nevhodného použití výrobku bylo minimální. Za tím účelem bylo provedeno proškolení skupiny projektantů. Ti, kteří byli seznámeni i s podrobnostmi provozování atd., jsou zařazení do skupiny tzv. konzultačních středisek (KONS) a ti jsou schopni zákazníkům poradit nejlépe, jak s ohledem na místní podmínky, tak i s ohledem na požadovanou legislativu v příslušné oblasti. Na vyžádání vám pracovníci naší firmy sdělí ty Vašemu bydlišti nejbližší. 6. Legislativa povolování ČOV Legislativa povolování domovních čistíren je v současnosti velmi nekonkrétní. Nařízení vlády dokonce ani neuvádí emisní hodnoty, a tak je rozhodování především v rukou úředníků referátů. V praxi se však tyto pohledy mohou podstatně lišit, což je dáno jednak rozdílnými požadavky Povodí, rozdílným přístupem jednotlivých pracovníků referátů, rozdílným výkladem zákonů a nařízení vlády a volností při rozhodování. Paradoxem je, že řada referátů postupuje i podle chování žadatele, a ti co se neozvou, dostanou přísnější hodnoty. 7. Závěr Cílem této informace je přispět ke zvýšení celkové informovanosti o problematice domovních čistíren. Jistě to není vyčerpávající informace, ale je možno to brát jako úvod do problematiky. Účelem nebylo zahltit vás pojmy. Co se týká odborné stránky, je možno si znalosti dále prohloubit studiem uvedených norem, dalším zdrojem mohou být pak i směrnice Asociace čistírenských expertů, které tyto normy doplňují o nejaktuálnější stav (viz časopis Vodní hospodářství). O výrobcích jednotlivých firem se pak dovíte z prospektů (ne vždy jsou tam uvedeny výhody i nevýhody). O čistírnách firmy ASIO najdete víc i na www.asio.cz. V každém případě jsme vám tímto příspěvkem chtěli být co nejvíce nápomocni v rozhodování a zároveň vám usnadnit orientaci v legislativě a v technických řešeních. Pokud jsme navíc vyvolali i dojem, že rozhodujícím požadavkem při nákupu by měl být pohled do budoucna, tzn. jak je čistírna provozovatelná a jaké s ní budou nebo nebudou problémy, pak splnil tento příspěvek svůj účel. U čištění odpadních vod více než jinde platí, že nejvíce záleží na lidech a lidé, kteří mají zájem, jsou zárukou toho, že nakonec přeci jen poteče v našich řekách čistá voda. Firemní článek ASIO, spol. s r.o. Zdroj: TZB-info