Arnika Ostrava předala ministru Ambrozkovi výzvu „Přehrad bylo dost…“

DOLNÍ LOMNÁ – Zabraňte devastaci přírody i lidí v ní žijících, pojďme mluvit o účinné protipovodňové ochraně, která nepřipraví obyvatele několika vesnic o jejich domovy – výzvu s tímto obsahem (1) dnes předali členové sdružení Arnika Ostrava ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi v Dolní Lomné. Ten se s tamními starosty sešel právě kvůli problematice protipovodňové ochrany. „Jsme hluboce znepokojeni přístupem, který zaujímá správce toku povodí Odry k protipovodňové ochraně v našem kraji. Výsledkem jeho práce je, že obyvatelům několika obcí v našem kraji hrozí, že budou muset opustit své domovy, protože budu zaplaveny přehradami,“ poukázala Lenka Daňhelová na problém, který se netýká pouze obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, ale také například vesnice Horní Lomná nebo Bukovec na Jablunkovsku. „Domníváme se, že v 21.století lze najít takové způsoby protipovodňové ochrany, která umožní lidem zůstat v jejich domovech a přitom nebudou mít tak zničující vliv na krajinu, jako přehrada,“ dodala. „Máte v nás spojence,“ prohlásil ministr Libor Ambrozek poté, co převzal výzvu Arniky. Zároveň doplnil, že jeho úřad bude proti přehradám vystupovat ve vládě i při jednáních s ministerstvem zemědělství. Ambrozek to odůvodnil tím, že ministerstvo životního prostředí nebude podporovat tak tvrdá opatření, jakými jsou přehrady, ale taková protipovodňová řešení, která jsou k přírodě šetrná. Podle Arniky je nutné řešit protipovodňovou ochranu v celém povodí komplexně, kombinovat různé typy úprav a nezabývat se pouze jednotlivostmi. „Důležité je umět si se srážkami poradit v kterémkoli místě kraje, kde spadnou, nikoli jen tam, kde jim to nařídíme,“ upozornila Daňhelová. „To ale pomocí přehrad nedokážeme, pokud ovšem nepředpokládáme, že vybetonujeme celou krajinu.“ Jak Daňhelová vysvětlila, Arnika by ráda diskusi o protipovodňové ochraně v Moravskoslezském kraji přesunula z resortu zemědělství na ministerstvo životního prostředí. Jedině tak by se podle ní mohlo podařit dosáhnout toho, aby správce toku začal plnit své povinnosti: hospodařit na tocích šetrně, tak aby mohly plnit svou ekologickou funkci a při splnění této podmínky zajistit protipovodňovou ochranu všem obcím a městům ležícím v blízkosti toků. V současné době je však podle Daňhelové situace jiná. Správce toku se stále zaměřuje jen na to, jak co nejrychleji odvést vodu z krajiny koryty, které byly degradovány na kanály. Nepokrytě upřednostňuje tvrdé technické zásahy před šetrnějšími úpravami toků. „Takový přístup se nevyplácí nejen při povodních, ale také v době dlouhotrvajícího sucha. Letošní léto nám ukázalo, že musíme počítat nejen s povodněmi, ale i s opačným extrémem,“ dodala Daňhelová. Přílohy: (1) Otevřená výzva ministrovi životního prostředí, panu Liboru Ambrozkovi: Přehrad bylo dost. Pojďme mluvit o skutečné ochraně proti povodním Vážený pane ministře, jsme hluboce znepokojeni přístupem, který zaujímá správce povodí Odry k protipovodňové ochraně v Moravskoslezském kraji. Výsledkem jeho práce je, že několika stovkám obyvatel v našem kraji hrozí, že budou muset opustit své domovy, protože jejich obce budou zatopeny přehradami. Tyto zásahy, které hrubě poznamenají jak přírodu, tak lidi, kteří v dotčených obcích žijí, jsou plánovány ve jménu protipovodňové ochrany. Podle nás však nás nemají s protipovodňovou ochranou nic společného. Nově zpracovaný Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010, oblast ochrany před povodněmi, je podle našeho mínění naprosto nevyhovující. Zpracovatel (Povodí Odry) řeší pouze osminu zdejších toků, přičemž nepokrytě upřednostňuje tvrdé technické zásahy před šetrnějšími úpravami toků. Zpracovatel při zpracovávání koncepce zjevně nerespektoval právní předpisy*), k jejichž naplnění by měla protipovodňová opatření směřovat. Zaměřil se pouze na to, jak co nejrychleji odvést vodu z krajiny koryty vodních toků, které byly degradovány na pouhé odvodňovací kanály. Pracovníci Povodí Odry v koncepci navrhují, jak bránit povodňovým škodám, aniž by analyzovali příčiny jejich vzniku. Od roku 1997 správce toků odstraňuje důsledky, nikoliv příčiny povodní a jak naznačuje koncepce, hodlá v této praxi pokračovat i nadále. Přestože jsme spolu s dalšími několika sdruženími upozorňovali na závažné nedostatky koncepce, nebyly naše připomínky vzaty v úvahu a zapracovány. Výsledkem této naprosto nevyhovující koncepce je několik navrhovaných přehrad, které by zatopily stávající obce. Mezi nimi je například Horní Lomná na bystřině Lomná, Bukovec na Olši či Nové Heřminovy na Opavě. Domníváme se, že v 21. století lze najít takové způsoby protipovodňové ochrany, které umožní lidem zůstat ve svých domovech a v neposlední řadě nebudou mít tak zničující vliv na krajinu, jako přehrada. Vážený pane ministře, vyzýváme Vás proto, abyste zabránil devastaci přírody i lidí v ní žijících. Zasaďte se o to, aby byla při úpravách toků v Moravskoslezském kraji zohledněna nejen technická, ale i alternativní protipovodňová opatření. Pomozte nám po správci toku vymáhat to, co je podle nás jeho povinností, k čemu však stále zaujímá odmítavý postoj: hospodařit na tocích šetrně tak, aby mohly plnit svou ekologickou funkci a při splnění této podmínky zajistit protipovodňovou ochranu všem obcím a městům ležícím v blízkosti toků. V Ostravě dne 8.září 2003 Za sdružení Arnika Ostrava Lenka Daňhelová *) Právní normy, které zpracovatel koncepce, společnost Povodí Odry, ignoruje: Např. nebyl respektován § 25 odst. 1 vodního zákona, který zní: “Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně návrhů potřebných opatření, například k zachování a zvětšování rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně.“ Koncepce by měla být podkladem pro zpracovávání těchto plánů, z čehož vyplývá, že by ji měla předcházet důkladná analýza stavu povrchových vod, z které by bylo možné stanovit konkrétní opatření „k zachování a zvětšování rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně.“ Ochrana sídel pomocí systému odsazených hrází a využití údolních niv k převedení povodní je rovněž uloženo v čl. 5.1.3.4. (dosud přehlíženého) Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR schváleném v červnu 1998, kde je jako prioritní úkol a opatření v ochraně přírody a krajiny uvedeno: „Navracet nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně schopnosti neškodného převedení povodní. Za tímto účelem zvyšovat v těchto nivách podíl luk a lužních lesů, odstraňovat nevhodné stavby, zavádět systém odsazených povodňových hrází a posilovat význam hydrologické sítě (propojovat trvale zavodňovaný systém kanálů a slepých ramen)“. V čl. 4.3.4. téhož programu “Vodní hospodářství”, je uvedeno: “Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká…….Při projektování a realizaci všech vodohospodářských staveb či úprav vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin podmíněných vodou (např…..) a podmínky pro migraci ryb”. Předkládaná koncepce s tímto efektivním řešením protipovodňové ochrany s revitalizačním efektem vůbec nepočítá. Zpracovatel rovněž zcela opomenul respektovat § 27 vodního zákona, který zní: “Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.” Plánovaným kanalizováním koryt vodních toků dochází ke zrychlování odtoku, čímž se odtokové poměry zhoršují (jsou ohroženy níže ležící úseky na toku) a zcela určitě se tím nezlepšuje retenční schopnost krajiny.