Šimonovský vzdává boj o nové jezy na Labi

Právu to potvrdil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). Přitom jde o investici přes šest miliard korun, kterou v prosinci 2001 schválila vláda. \"Peníze na jezy máme. Aby však mohlo dojít k územnímu řízení, muselo by MŽP změnit své loňské rozhodnutí, kdy pro ně odmítlo udělit výjimku ze zákona o ochraně přírody,\" sdělil Šimonovský. Podle něj lze definitivní stanovisko ministra životního prostředí Libora Ambrozka očekávat do tří týdnů. Na dotaz, co se stane, když MŽP názor nezmění, Šimonovský odpověděl: \"Kdyby výjimka vydána nebyla, jezy nepůjde stavět. Jedinou možností by bylo přehodnotit změnou legislativy stupeň ochrany celé řeky.\" Zboží se po Labi přepravuje už tisíc let a byla by škoda, kdyby se s ní muselo skončit. Využívat by pak už bylo možné jen kombinovanou dopravu po železnici a dálnici D8 (Praha-Ústí nad Labem-hraniční přechod Krásný Les). I o tu se ale vedou vleklé spory s ekologickými aktivisty, kteří se snaží zablokovat 16kilometrový průchod D8 Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Dokončení dálnice se tak oddaluje. Oživit upadající vodní dopravu V České republice se Labe využívá jako vodní cesta od Chvaletic po hranice s Německem. Vltava je splavná od Třebenic pod Slapskou přehradou k soutoku s Labem, včetně vyústění Berounky po přístav Radotín. Od Českých Budějovic do Třebenic mohou po Vltavě plout jen plavidla o nosnosti do 300 tun. Koncesi na provozování vodní dopravy má 400 dopravců. Největšími je Československá plavba labská (ČSPL) a Evropská vodní doprava Praha. Výstavba dvou nových jezů v Prostředním Žlebu a Malém Březně by zajistila minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce a 220 cm po šest měsíců. Ministerstvo dopravy předpokládá, že by se pak v ČR mohla zněkolikanásobit přeprava zboží po vodě. Ta už totiž poklesla na pouhých 1,3 miliónu tun ročně. Se stavbou jezů se mělo začít loni a termín dokončení byl tehdejší vládou Miloše Zemana stanoven na rok 2007. Z plánovaných nákladů by se téměř pět miliard korun pokrylo z fondů Evropské unie. Zemanova vláda projekt označila za významný příspěvek k rozvoji skomírající tuzemské vodní dopravy. Přípravné práce však musely být zastaveny, když se v březnu 2001 k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Podle něj by rozumnější variantou než stavět jezy bylo přizpůsobit lodě řece a snížit jejich ponor. Vláda má rejdaře odškodnit za sucho Na negativním stanovisku MŽP se mnoho nezměnilo ani poté, kdy se šéfem resortu stal lidovec Libor Ambrozek. Bylo by tedy překvapením, kdyby nyní MŽP výjimku ze zákona pro jezy přece jen povolilo. Šimonovský pro vládu chystá tři materiály týkající se vodní dopravy. Kromě kauzy jezy půjde o úhradu škod, které rejdařům způsobily povodně a sucho. Vláda sice schválila program pomoci majitelům přístavů a jezů, ale neuvolnila na ni peníze. Povodně přitom loni způsobily na vodní cestě škody za 200 miliónů korun. Část z toho uhradily pojišťovny. Ministr chce teď postiženým pomoci ještě 20 až 40 milióny. Další katastrofou bylo pro vodní dopravu letošní sucho, které podstatně snížilo hladiny řek. Lodě tak nemohly několik měsíců vyplout. Rejdaři své ztráty odhadují na 130 miliónů korun. ČSPL dokonce oznámila, že když se od státu rychle nedočká náhrady, přestane v listopadu proplácet zaměstnancům mzdy a čeká ji krach. \"Nízké stavy vody jsou v Česku přirozenou věcí, která se opakuje, a je tedy podnikatelským rizikem. Na náhradu za sucho však mají rejdaři nárok. Vyžádali jsme si od nich podklady a teď se vyčísluje prokazatelná ztráta. Koncem listopadu by mohli dostat peníze. Bude to ale rozhodně méně než 130 miliónů,\" informoval Šimonovský. Ministr nevěří, že plavba krachne Tlak rejdařů považuje Šimonovský za oprávněný. \"Neočekávám však, že by ČSPL skončila. Vždyť byla oddlužena a novému vlastníkovi prodána za mnohem nižší cenu, než je tržní. Zájmem státu navíc je pomoci rejdařům s obnovou lodního parku, který je snad nejzastaralejší v Evropě,\" uvedl. Československou plavbu labskou poslal na její žádost Krajský soud v Ústí nad Labem v srpnu 2001 do konkursu. Důvodem byly dluhy přesahující 1,3 miliardy korun. Konkursní správce Aleš Klaudy pak postupně rozprodal funkční části ČSPL. Divizi rejdařství získala Argo International Spedition, její sesterská firma Argo Moravia koupila přístav Loubí a část přístavu Lovosice. Křešickou loděnici nyní vlastní České loděnice. Rejdaři tvrdí, že by sucho přestáli lépe, kdyby stát labskou vodní cestu nezanedbával. Trvají na výstavbě jezů. Podporu jim slibuje ODS, která prý bude za jezy lobbovat v parlamentu. \"Postavit je musíme za každou cenu. Nejenže umožní celoroční plavbu, ale stanou se i jedním z protipovodňových opatření na Labi,\" řekl v minulém týdnu novinářům předseda ODS Mirek Topolánek. Zdroj: Právo Autor: Jiří Novotný