Stane-li se z Labe \"dálnice\", dostane poslední ránu
Vodní doprava je prý za všech okolností ekologická . Alespoň to tvrdí
stavitelé betonových jezů a rejdaři, vydatně podporováni některými poslanci. Tak
vydatně, že poslanec Jaromír Schling ve sněmovně dokonce navrhl, aby na
tuzemských vodních cestách neplatil zákon o ochraně přírody . Jinými slovy,
dálnici pro lodě je potřeba postavit, ať to pro přírodu znamená cokoli.
Skutečnost je ale složitější. Vodní doprava je ekologická , nepřináší-li další
rozvoj devastaci říčních ekosystémů. To je u nás možné zařídit jen těžko. České
řeky jsou malé, mělké a aby jimi projely větší lodě, potřebují razantní zásah.
Tím bývá prohloubení koryta a stavba jezů - takových, jako se navrhují na dolním
Labi. Právě tento úsek je příkladem, kdy by budování vodních děl zasadilo řece
poslední ránu.
Jezy odstraní dynamiku řeky - z posledního přirozeného úseku dolního Labe by se
stala \"dálnice pro lodě\". Změní se rychlost proudění, zaniknou rozdíly mezi
tůněmi, slepými rameny a rychle tekoucí vodou. Zmizí kolísání hladiny, na které
je vázána řada rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je
celoevropským unikátem. Obětí se stane domov bobrů, orla mořského, ledňáčka a
řady dalších druhů.
Pokud sněmovnou projde návrh poslance Schlinga, dostanou takové stavby na našich
řekách zelenou. Mimo jiné proto, že přesunou nemalé peníze ze státního rozpočtu
místním stavebním firmám. Přitom právě jezy na Labi označil Nejvyšší kontrolní
úřad i Světová banka za ekonomicky neodůvodněné.
Obě instituce potvrdily, že projekt se státu finančně nevrátí. Zkušenosti z
Německa, které má podstatně lepší podmínky pro říční lodní dopravu, dokládají
dlouhodobý pokles zájmu a Německo neuvažuje o splavnění středního toku Labe. Po
obou březích Labe vede navíc železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje
současné i předpokládané objemy dopravy.
V Evropě vítězí trend přizpůsobovat lodě řece, nikoli naopak. Zkusme to také u
nás. Je to rozhodně ekologičtější (a také ekonomicky výhodnější ) než další
tuny betonu.
Autor je ministrem životního prostředí
ZDROJ: HN
Vodní doprava je prý za všech okolností ekologická . Alespoň to tvrdí stavitelé betonových jezů a rejdaři, vydatně podporováni některými poslanci. Tak vydatně, že poslanec Jaromír Schling ve sněmovně dokonce navrhl, aby na tuzemských vodních cestách neplatil zákon o ochraně přírody . Jinými slovy, dálnici pro lodě je potřeba postavit, ať to pro přírodu znamená cokoli.
Skutečnost je ale složitější. Vodní doprava je ekologická , nepřináší-li další rozvoj devastaci říčních ekosystémů. To je u nás možné zařídit jen těžko. České řeky jsou malé, mělké a aby jimi projely větší lodě, potřebují razantní zásah. Tím bývá prohloubení koryta a stavba jezů - takových, jako se navrhují na dolním Labi. Právě tento úsek je příkladem, kdy by budování vodních děl zasadilo řece poslední ránu.
Jezy odstraní dynamiku řeky - z posledního přirozeného úseku dolního Labe by se stala \"dálnice pro lodě\". Změní se rychlost proudění, zaniknou rozdíly mezi tůněmi, slepými rameny a rychle tekoucí vodou. Zmizí kolísání hladiny, na které je vázána řada rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je celoevropským unikátem. Obětí se stane domov bobrů, orla mořského, ledňáčka a řady dalších druhů.
Pokud sněmovnou projde návrh poslance Schlinga, dostanou takové stavby na našich řekách zelenou. Mimo jiné proto, že přesunou nemalé peníze ze státního rozpočtu místním stavebním firmám. Přitom právě jezy na Labi označil Nejvyšší kontrolní úřad i Světová banka za ekonomicky neodůvodněné.
Obě instituce potvrdily, že projekt se státu finančně nevrátí. Zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro říční lodní dopravu, dokládají dlouhodobý pokles zájmu a Německo neuvažuje o splavnění středního toku Labe. Po obou březích Labe vede navíc železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy.
V Evropě vítězí trend přizpůsobovat lodě řece, nikoli naopak. Zkusme to také u nás. Je to rozhodně ekologičtější (a také ekonomicky výhodnější ) než další tuny betonu.
Autor je ministrem životního prostředí
ZDROJ: HN
Skutečnost je ale složitější. Vodní doprava je ekologická , nepřináší-li další rozvoj devastaci říčních ekosystémů. To je u nás možné zařídit jen těžko. České řeky jsou malé, mělké a aby jimi projely větší lodě, potřebují razantní zásah. Tím bývá prohloubení koryta a stavba jezů - takových, jako se navrhují na dolním Labi. Právě tento úsek je příkladem, kdy by budování vodních děl zasadilo řece poslední ránu.
Jezy odstraní dynamiku řeky - z posledního přirozeného úseku dolního Labe by se stala \"dálnice pro lodě\". Změní se rychlost proudění, zaniknou rozdíly mezi tůněmi, slepými rameny a rychle tekoucí vodou. Zmizí kolísání hladiny, na které je vázána řada rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je celoevropským unikátem. Obětí se stane domov bobrů, orla mořského, ledňáčka a řady dalších druhů.
Pokud sněmovnou projde návrh poslance Schlinga, dostanou takové stavby na našich řekách zelenou. Mimo jiné proto, že přesunou nemalé peníze ze státního rozpočtu místním stavebním firmám. Přitom právě jezy na Labi označil Nejvyšší kontrolní úřad i Světová banka za ekonomicky neodůvodněné.
Obě instituce potvrdily, že projekt se státu finančně nevrátí. Zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro říční lodní dopravu, dokládají dlouhodobý pokles zájmu a Německo neuvažuje o splavnění středního toku Labe. Po obou březích Labe vede navíc železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy.
V Evropě vítězí trend přizpůsobovat lodě řece, nikoli naopak. Zkusme to také u nás. Je to rozhodně ekologičtější (a také ekonomicky výhodnější ) než další tuny betonu.
Autor je ministrem životního prostředí
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích