Vodní doprava ano – ale jen za předpokladu, že nepoškodí přírodu

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodl, že vybudování plavebního stupně na Labi v Přelouči je možné za dodržení přísných a závazných podmínek, které zajistí ochranu ohrožených živočichů a rostlin [1]. Rozhodnutí vychází z řady odborných posudků a pečlivého zhodnocení situace v dané lokalitě.

Investor musí především ještě před vlastní stavbou vybudovat náhradní stanoviště pro ohrožené druhy a musí o tyto lokality zabezpečit i potřebnou péči. Musí provést i záchranné transfery chráněných druhů. Odborným dohledem je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny.

„Ministerstvo životního prostředí považuje vodní dopravu za ekologickou a potřebnou – ovšem jen tehdy, pokud nevede k nevratné devastaci cenných ekosystémů. K té v tomto případě za dodržení přísných podmínek nedojde“, konstatuje náměstek ministra pro ochranu přírody Ladislav Miko.

Ministerstvo životního prostředí vždy posuzuje, zda převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem chránit unikátní přírodní jevy. Vzhledem k tomu, že budování vodních cest v některých případech znamená nevratný zásah do unikátních biotopů evropského významu, dohodlo se s Ministerstvem dopravy na předložení společného materiálu pro vládu k rozhodnutí o dalším postupu v těch případech, kdy se stanoviska obou resortů nepodaří sjednotit. Ministerstvo dopravy však samostatně předložilo do připomínkového řízení návrh týkající se splavnění dolního Labe, obsahující návrh na novelu zákona o ochraně přírody, který by stavbu vodních děl umožnil bez ohledu na jejich dopad na přírodu. To je ovšem v rozporu nejen se stanoviskem  Ministerstva životního prostředí [2] , ale  i s mezinárodními závazky ČR a směrnicemi EU [3].

Poznámky:     

[1] Investorem je ředitelství vodních cest. Ministr rozhodl v takzvaném rozkladu, toto rozhodnutí je konečné.

[2] MŽP vydalo 26.11.2003 rozhodnutí, který neudělilo pro vodní díla na dolním Labi výjimku z ochranných podmínek kriticky  a zvláště ohrožených živočichů a rostlin.  Ke stavbě bylo vydáno i nesouhlasné stanovisko z hlediska  hodnocení vlivů stavby na životní prostředí.  S umístěním stavby na území CHKO nesouhlasí  ani správy obou postižených chráněných krajinných oblastí – CHKO České středohoří i CHKO Labské pískovce. 

[3] Bernská úmluva  o ochraně druhů a přírodních stanovišť, Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů, směrnice 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, směrnice 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Zdroj: MŽP