Výjimka pro stavbu kanálu u Přelouče je odborně podložená

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodl, že vybudování plavebního stupně na Labi v Přelouči je možné za dodržení přísných a závazných podmínek, které zajistí ochranu ohrožených živočichů a rostlin. Toto rozhodnutí je rozhodnutím odborným, nikoli politickým, jak tvrdí Děti Země ve své tiskové zprávě [1].

Ministerstvo stanovilo přísné podmínky, které musí investor dodržet. Především musí ještě před vlastní stavbou vybudovat náhradní stanoviště pro ohrožené druhy a má o tyto lokality zabezpečit i potřebnou péči. Jeho povinností je zabezpečit  i záchranné transfery chráněných druhů. Odborným dohledem je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny [2].

Projekt splavnění Labe u Přelouče, který posuzovalo MŽP, obsahuje jedinou plavební komoru [3]. Její parametry jsou takové, aby odpovídaly zákonu o vnitrozemské plavbě pro tento typ vodní cesty [4]. Jiné rozměry proto ani investor volit nemohl, stavba by pak byla v rozporu se zákonem. Parametry komory  (2,2 m) nejsou dvojnásobné oproti stupňům na dolním Labi (1,4m, respektive 2m po kratší část roku)  – ty navíc kvůli nevratným změnám ekosystému potřebnou výjimku podle zákona o ochraně přírody nezískaly [5].

Výjimku pro stavbu kanálu u Přelouče nepovažuje MŽP za krok výstavbě průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL). Tuto stavbu, která by přišla řádově na stovky miliard korun, MŽP pokládá za ekologicky i ekonomicky nesmyslnou a v rozporu s řadou mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána [6]. Proto není možné ani výhledově uvažovat o její realizaci.

Vodní dopravu považuje MŽP za ekologickou a potřebnou – ovšem jen tehdy, pokud nevede k nevratné devastaci cenných ekosystémů. K té v tomto případě za dodržení přísných podmínek nedojde. Stavba kanálu umožní vnitrozemskou vodní plavbu, propojí tři významné dopravní uzly – Ústí nad Labem, Prahu a Pardubice.

Poznámky:

[1] TZ Dětí Země z 4.12.2003.

[2] Stavba kanálu představuje riziko především pro stanovištní druhy hmyzu – páchníka a modráska. Náhradní lokality, které investor musí v předstihu vybudovat, ale umožní, aby se tyto druhy přesunuly na nová stanoviště. Protože na lokalitě nesmí dojít ke změně vodního režimu, nejsou ohroženy ani druhy, které by mohly být takovou změnou ovlivněny (například žáby, žábronožka či škeble). Protože zůstane zachováno slepé rameno Labe, nebudou ovlivněny ani ty druhy ptáků, které jsou vázány na volnou hladinu (například hohol). Ptáci, vázaní na jiný typ stanoviště (třeba křepelka či krutihlav) mají v bezprostředním okolí k dispozici dostatek vhodných lokalit.

 [3] Ministr životního prostředí Libor Ambrozek jmenoval pracovní skupinu, která se všemi riziky projektu podrobně zabývá. Projekt je ve zjevném rozporu s Bernskou úmluvou  o ochraně druhů a přírodních stanovišť, Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů, směrnicí 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, směrnicí 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

[4] Děti Země tvrdí, že jde o dvě komory a vodní elektrárnu.

[5] MŽP výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny  pro stavbu stupňů na dolním Labi neudělilo 21.11.2003. Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci.

[6] Zákon č. 114/95 Sb.  pro vodní cesty parametru třídy V.a. určuje jednak velikost nových plavebních komor, ponoru lodí, podjezdné výšky mostů či délku kanálu.

Zdroj: MŽP