Sever Španělska brání své zdroje vody

Voda je nyní ve Španělsku tématem, které se stalo předmětem politického boje. Parlamentní volby se mají konat 14. března, ale s jejich přibližováním se toto téma bude ozývat stále častěji, protože vláda prosadila svůj dlouholetý projekt, kterým by se voda z úrodného severu země měla částečně přesunout na jih, jehož některé části se už začínají měnit v poušť.
Národní hydrologický plán, jak redistribuci vody ve Španělsku nazvala vláda, byl přijat už před třemi lety. Ale až minulý měsíc se přikročilo k hlavnímu bodu: k projektu na odvedení části toku největší španělské řeky Ebro. Vláda dostala příslib od Evropské unie, že Brusel pokryje třetinu nákladů na projekt, jehož celková suma má vyjít až na patnáct miliard dolarů.
\"Nedostatek vody v některých oblastech země se stal celonárodním problémem, který je důležitý sociálně, ekonomicky i strategicky,\" obhajuje vládní dokument stavbu sto dvaceti přehrad a tisíce kilometrů kanálů a potrubí, které má odvést ročně krychlový kilometr vody z Ebra. Pětina poteče do katalánské Barcelony, zbytek na jih, do východní Andalusie, která je suchem postižena nejvíce. Třiapadesát procent vody by se mělo použít na zavlažování zemědělské půdy, zbytek zamíří do měst a turistických center.
\"Je to akt solidarity mezi regiony,\" řekl o projektu, který předložila poprvé v roce 1993 socialistická vláda, nynější pravicový premiér José María Aznar.
Španělsko má dlouhodobé problémy s vodním hospodářstvím. Třetina srážek spadne nad severním pobřežím, kde žije pouze šestina obyvatel. Jih je suchý, ale vodou se plýtvá v turistických resortech i mezi zemědělci.
Kritikové ovšem vládě vyčítají, že se tak zničí vzácné mokřiny kolem Ebra, utrpí tím zemědělci a vlády autonomních oblastí Katalánská a Aragónu tvrdí, že přijdou o vodu pro své obyvatele.
Nový předseda katalánské autonomní vlády Pasqual Maragall tvrdil loni na podzim během kampaně před místními volbami: \"Z Ebra nedám ani kapku.\" Barcelona, průmyslové centrum Španělska, by přitom měla získat nový zdroj vody. Maragall přesto slíbil, že plán zastaví a učiní ho jedním z hlavních témat nadcházejících parlamentních voleb.
Nově zavlažené oblasti také nebudou mít podle kritiků velký ekonomický přínos. \"Vytvoření jednoho hektaru takto zavlažované půdy bude stát dvakrát tolik co jeho tržní cena. Je to jako za čtyři milióny vyrobené auto prodat za dva milióny,\" tvrdí o plánu Pedro Arrojo, aragonský profesor ekonomie a ekolog v listu El País.
Ekonomové dodávají, že vodní hospodářství by se mělo spíše regulovat pomocí zvýšení cen tam, kde se vodou plýtvá, větším odsolováním.
Důležité také podle týdeníku Economist je zvážit, zda je vhodné farmaření v oblastech, jako je suché okolí východoandaluské Almerie, kde má obrovský vodovod z Ebra končit a kde jsou nyní uměle zavlažované obrovské plantáže ovoce a zeleniny.

ZDROJ: HN