Peníze za vodu z podzemí do obcí nepřitékají

Každou vteřinu vytrysknou u Březové nad Svitavou zpod povrchu země dvě koruny.
Tedy přesněji: z podzemního zdroje odteče vodárenským potrubím přes tisíc litrů kvalitní pitné vody, za které musí vodohospodáři platit. Od roku 2002, kdy stát začal za odběr podzemní vody vybírat, vydělal pramen v Březové státní pokladně přes šedesát miliónů korun. Dalších šedesát miliónů, které si napůl rozdělí Státní fond životního prostředí a Pardubický kraj, zaplatí po zdražení vodohospodáři i letos.
Na ochranu vodního zdroje, na kterém je závislé celé Brno, však do Březové zpátky dosud neputovala ani koruna.
\"Je to pro nás velký problém. Březová nemá kanalizaci ani čistírnu odpadních vod a to kvalitní podzemní vodu ohrožuje. Zákony bohužel neošetřují, aby se z vybraných peněz, kterých není zrovna málo, použila alespoň část na ochranu zdroje, který je generuje,\" říká ředitel Brněnských vodáren a kanalizací Miroslav Nováček.
Březová na stomiliónovou čistírnu nemá peníze, ročně jí v rozpočtu zbude na investice nejvýš jeden milión. Radnice proto požádala o pomoc Státní fond životního prostředí (SFŽP), do kterého z podzemního pramene \"nateklo\" již třicet miliónů korun.
\"Žádost tam leží už čtyři roky. Příspěvek asi nedostaneme, protože z našeho rozpočtu nejsme schopni zaplatit podle dotačních podmínek pětinu ceny čistírny,\" řekl starosta Březové Martin Kiss.
Fond Březové přispět nemusí, nic ho k tomu nenutí. Dalších třicet miliónů, které v letech 2002 až 2003 pramen vydělal státnímu rozpočtu, skončilo v položce Všeobecná pokladní správa. Tady jsou pravidla pro utrácení ještě volnější než u SFŽP.
Novou šanci si Březová slibovala od novely vodního zákona, která začala platit v lednu. Původní návrh na rozdělení vybraných poplatků totiž obsahoval ustanovení, že část vybraných peněz připadne obci, na jejímž území pramen leží.
\"Hovořilo se o tom, že polovinu peněz bude jako doposud dostávat fond životního prostředí. Zbytek by si mezi sebe rozdělily rovným dílem kraj a obec, ve které se pramen nachází. Bylo by to podobné jako u zákona o odpadech. Tam je také jasně určeno, že obci, která má na svém území skládku, náleží část vybraných poplatků. Jenže nakonec to ze zákona vypadlo,\" konstatuje Kiss.
O peníze se tak dělí pouze fond a kraj.
\"Dělení pouze mezi stát a kraj je správné. Dává to větší prostor solidaritě a plnění státních závazků a také je to lepší sdružování peněz na projekty spoluhrazené z evropských dotací a na likvidace ekologických havárií,\" uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Místostarostka Březové a poslankyně Jitka Gruntová však připravuje novou verzi zákona, který by peníze přisuzovala i obcím. \"Mít na svém území zdroj pitné vody přináší i řadu omezení. V Březové se kvůli tomu nemůže postavit benzínová pumpa, nemůžeme rozvíjet průmyslovou výrobu. Současnou podobu zákona o vodě považuji spíše za snahu zalíbit se krajům a přidělit jim nějaké peníze,\" míní Gruntová.
Pardubický kraj, kterému letos Březová vydělá třicet miliónů korun, slibuje, že část peněz pošle do obce zpátky. \"Na společnou čistírnu se sousedním Brněncem, která by stála 180 miliónů korun, bychom během dvou let přispěli asi devíti milióny,\" sdělil krajský radní Petr Šilar. Zbytek peněz chce kraj utratit jinde.
Ani v jiných regionech krajští zastupitelé nepočítají s tím, že by při rozdělování peněz, které musejí podle zákona investovat zpátky do vodního hospodářství, nějak zvýhodňovali místa s podzemními zdroji pitné vody. Většinou chtějí budovat čistírny a kanalizaci na celém svém území bez ohledu na vodní zdroje.