Němci zpochybnili výstavbu jezů na Labi
PRAHA/DESSAU - Hlavní argument, kterým Ministerstvo dopravy ČR ospravedlňovalo výstavbu vodních děl na Labi, byl opět zpochybněn. Německo totiž nemůže poskytnout záruku, že do dvou let bude Labe od německé státní hranice do Magdeburgu splavné pro lodě s ponorem 140 cm po 345 dní v roce, na což se české ministerstvo dopravy dosud spoléhalo. Tato informace padla na mezinárodním sympoziu „Strategie pro Labe“ v německém Dessau.
Na otázku, zda může Německo českým dopravcům poskytnout záruku ohledně splavnosti, odpovídali spolkový ministr dopravy Manfred Stolpe i zástupce Ředitelství vodních cest – východ (Wasser- und Schifffahrtsdirektion Ost) Detlef Aster. Oba potvrdili, že takovou záruku Německo poskytnout nemůže.
Na německém úseku Labe probíhají nyní práce zaměřené na údržbu a nápravu situace po povodních z roku 2002. Tyto práce spočívají v opravách koncentračních hrází a odtěžení nanesených sedimentů. Podle Detlefa Astera je cílem těchto úprav obnovit charakter řeky a její parametry pro vodní dopravu z doby před povodněmi.
„Statistiky ukazují, že v době před povodněmi byl na německém úseku přípustný ponor menší než 140 cm po dobu okolo 90 dnů v roce,“ připomíná předseda Arniky Ing Vlastimil Karlík. Údajná plnosplavnost německého úseku je přitom podle Ministerstva dopravy jedním z hlavních argumentů pro výstavbu jezů v Postředním Žlebu a Malém Březně. „Myslíme si, že tak závažná okolnost, na které do značné míry závisí dopravní smysl stavby, by měla být skutečně hodnověrně prověřena, a podložena “ dodává Karlík.
Arnika na problémy kolem chystané regulace Labe upozorňuje již dlouho kvůli závažným zásahům do přírody, které by výstavba jezů znamenala. Plánovaná vodní díla by zasáhla hned dvě Chráněné krajinné oblasti: Labské pískovce a České středohoří. Znamenala by navíc likvidaci cenných ekosystémů. Jejich realizace se také neslučuje s mezinárodní dohodou o zvláště chráněných územích evropského významu (Natura 2000).
Zdroj: Arnika