Rybáři se bouří, nelíbí se jim novela zákona
VALAŠSKO - Valašští rybáři mají vážné obavy o budoucnost vod, které spravují.
Podle nové vyhlášky ministerstva zemědělství totiž byla mimo jiné výrazně
omezena doba hájení a ze zákona o rybářství zmizely některé důležité údaje,
které jsou přitom podle vyznavačů Petrova cechu nezbytné pro ochranu ryb.
Většina sportovních rybářů považuje novou vyhlášku a současné znění zákona o
rybářství doslova za katastrofu. \" Chybí v něm základní věci, jako je povinné
vybavení rybáře, ochrana některých druhů ryb a s tím související doba hájení.
Celkově se dá říci, že zákon je v této podobě neúplný a na ochranu vod jednoduše
nestačí,\" tvrdí například hospodář Českého rybářského svazu ve Valašském
Meziříčí Zdeněk Blinka.
Jednou ze změn, které vyhláška přinesla, je zrušení časové ochrany ryb. Zatímco
dříve byl například pstruh duhový hájen od listopadu do poloviny dubna, podle
nové ministerské vyhlášky je z doby hájení jako nepůvodní druh vyňat a rybáři
jej tedy mohou chytat kdykoliv během roku. \" To samozřejmě nahrává masovým
lovcům ryb a nesportovním rybářům, v konečném důsledku by to mohlo vést dokonce
k drancování vod,\" komentoval rozhořčeně současnou situaci další člen svazu
Petr Holáň.
Takzvaný nepůvodní druh se navíc podle některých odborníků stává po několika
životních cyklech také součástí ekosystému. \" I proto si myslíme, že je
vyhláška sestavena špatně a ryby poškozuje. Většina druhů, které jsou z ochrany
vyňaty, totiž žije v našich vodách už více než tři generace,\" upozornil Blinka.
Vyhláška ministerstva změnila i míry některých ryb, u jiných je dokonce zcela
zrušila, přestože byly dříve chráněny. Pokud si chce dnes rybář od vody odnést
například parmu nebo candáta, musí mít ryba o pět centimetrů více. Pstruh duhový
a siven mají místo třiadvaceti povinnou míru pětadvacet centimetrů. Kapr obecný
zůstal zatím ve stejné kategorii jako doposud. \" Chtěli jsme přitom, aby se
jeho míra zvedla z pětatřiceti na čtyřicet centimetrů. Naše žádost však nebyla
vyslyšena,\" konstatoval Holáň.
Rybáři se shodují na tom, že takový zákon je pro ně nepřijatelný. \" Hodláme se
proti tomu bránit a vyvíjet tlak na naše zákonodárce. Musejí si uvědomit, že by
tím nenávratně poškodili vodu a život v ní,\" zdůraznil Blinka. O dalším postupu
proti nové vyhlášce ministerstva zemědělství proto podle něj nyní jedná Rada
Českého rybářského svazu v Praze.
JANA OBORNÁ
VALAŠSKO - Valašští rybáři mají vážné obavy o budoucnost vod, které spravují. Podle nové vyhlášky ministerstva zemědělství totiž byla mimo jiné výrazně omezena doba hájení a ze zákona o rybářství zmizely některé důležité údaje, které jsou přitom podle vyznavačů Petrova cechu nezbytné pro ochranu ryb.
Většina sportovních rybářů považuje novou vyhlášku a současné znění zákona o rybářství doslova za katastrofu. \" Chybí v něm základní věci, jako je povinné vybavení rybáře, ochrana některých druhů ryb a s tím související doba hájení. Celkově se dá říci, že zákon je v této podobě neúplný a na ochranu vod jednoduše nestačí,\" tvrdí například hospodář Českého rybářského svazu ve Valašském Meziříčí Zdeněk Blinka.
Jednou ze změn, které vyhláška přinesla, je zrušení časové ochrany ryb. Zatímco dříve byl například pstruh duhový hájen od listopadu do poloviny dubna, podle nové ministerské vyhlášky je z doby hájení jako nepůvodní druh vyňat a rybáři jej tedy mohou chytat kdykoliv během roku. \" To samozřejmě nahrává masovým lovcům ryb a nesportovním rybářům, v konečném důsledku by to mohlo vést dokonce k drancování vod,\" komentoval rozhořčeně současnou situaci další člen svazu Petr Holáň.
Takzvaný nepůvodní druh se navíc podle některých odborníků stává po několika životních cyklech také součástí ekosystému. \" I proto si myslíme, že je vyhláška sestavena špatně a ryby poškozuje. Většina druhů, které jsou z ochrany vyňaty, totiž žije v našich vodách už více než tři generace,\" upozornil Blinka.
Vyhláška ministerstva změnila i míry některých ryb, u jiných je dokonce zcela zrušila, přestože byly dříve chráněny. Pokud si chce dnes rybář od vody odnést například parmu nebo candáta, musí mít ryba o pět centimetrů více. Pstruh duhový a siven mají místo třiadvaceti povinnou míru pětadvacet centimetrů. Kapr obecný zůstal zatím ve stejné kategorii jako doposud. \" Chtěli jsme přitom, aby se jeho míra zvedla z pětatřiceti na čtyřicet centimetrů. Naše žádost však nebyla vyslyšena,\" konstatoval Holáň.
Rybáři se shodují na tom, že takový zákon je pro ně nepřijatelný. \" Hodláme se proti tomu bránit a vyvíjet tlak na naše zákonodárce. Musejí si uvědomit, že by tím nenávratně poškodili vodu a život v ní,\" zdůraznil Blinka. O dalším postupu proti nové vyhlášce ministerstva zemědělství proto podle něj nyní jedná Rada Českého rybářského svazu v Praze.
JANA OBORNÁ
Většina sportovních rybářů považuje novou vyhlášku a současné znění zákona o rybářství doslova za katastrofu. \" Chybí v něm základní věci, jako je povinné vybavení rybáře, ochrana některých druhů ryb a s tím související doba hájení. Celkově se dá říci, že zákon je v této podobě neúplný a na ochranu vod jednoduše nestačí,\" tvrdí například hospodář Českého rybářského svazu ve Valašském Meziříčí Zdeněk Blinka.
Jednou ze změn, které vyhláška přinesla, je zrušení časové ochrany ryb. Zatímco dříve byl například pstruh duhový hájen od listopadu do poloviny dubna, podle nové ministerské vyhlášky je z doby hájení jako nepůvodní druh vyňat a rybáři jej tedy mohou chytat kdykoliv během roku. \" To samozřejmě nahrává masovým lovcům ryb a nesportovním rybářům, v konečném důsledku by to mohlo vést dokonce k drancování vod,\" komentoval rozhořčeně současnou situaci další člen svazu Petr Holáň.
Takzvaný nepůvodní druh se navíc podle některých odborníků stává po několika životních cyklech také součástí ekosystému. \" I proto si myslíme, že je vyhláška sestavena špatně a ryby poškozuje. Většina druhů, které jsou z ochrany vyňaty, totiž žije v našich vodách už více než tři generace,\" upozornil Blinka.
Vyhláška ministerstva změnila i míry některých ryb, u jiných je dokonce zcela zrušila, přestože byly dříve chráněny. Pokud si chce dnes rybář od vody odnést například parmu nebo candáta, musí mít ryba o pět centimetrů více. Pstruh duhový a siven mají místo třiadvaceti povinnou míru pětadvacet centimetrů. Kapr obecný zůstal zatím ve stejné kategorii jako doposud. \" Chtěli jsme přitom, aby se jeho míra zvedla z pětatřiceti na čtyřicet centimetrů. Naše žádost však nebyla vyslyšena,\" konstatoval Holáň.
Rybáři se shodují na tom, že takový zákon je pro ně nepřijatelný. \" Hodláme se proti tomu bránit a vyvíjet tlak na naše zákonodárce. Musejí si uvědomit, že by tím nenávratně poškodili vodu a život v ní,\" zdůraznil Blinka. O dalším postupu proti nové vyhlášce ministerstva zemědělství proto podle něj nyní jedná Rada Českého rybářského svazu v Praze.
JANA OBORNÁ
Zdroj:Valašský deník
Sdílet článek na sociálních sítích