Máchovo jezero je poetické už jen z dálky. Turisté prchají a podnikatelé přijdou o dvě třetiny zisků.
Dále od břehu, dále
Strčte nohu do Máchova jezera a jdete okamžitě za Máchou. Možná že to nebude tak rychle, ale s velkou pravděpodobností se vám aspoň noha ozdobí úhlednými beďáky. V Máchově jezeře jsou totiž sinice. Žije se jim tam dobře, protože je pravidelně přikrmujeme. Jejich polévku tvoří splachy z polí, kde sice ubylo hnojiv, protože na ně zemědělci v poslední době neměli, ale deště začaly být agresivnější. Umrtvená svrchní vrstva půdy v lese funguje jako neprodyšné linoleum, voda se sveze, čůrky se spojí a v mžiku dostanou švunk. Sinicím svědčí i fosfor z pracích prášků. Ale to není všechno, největší lahůdku jim nabízejí šetřiví lidé, kteří vyvedli kanalizaci přímo do rekreační nádrže. A tak voda v Máchově jezeře dnes patří sinicím a rekreant do ní může bezpečně vstoupit leda ve skafandru nebo aspoň v slušivé kombinéze chemického vojska.
ALTERNATIVNÍ TURISTIKA. Uvidět současně Říp, Ještěd a Milešovku z jediného místa se člověku jen tak nepoštěstí. Leda z vrcholku prakticky neznámé zříceniny hradu Čap. Teď však bude známější, protože kdo nemůže plavat, musí aspoň běhat. Zákaz koupání v Máchově jezeře hygienici letos vyhlásili už před hlavní sezonou, 15. června.
Jedovatý zelený květ ve vodě odradil tuto sezonu většinu turistů. Kdo včas předplacený zájezd nestornoval, pídí se po náhradním programu. V Doksech a ve Starých Splavech jdou na odbyt mapy.
Sporadičtí návštěvníci prořídlých pláží se natírají opalovacími krémy, ale vykoupat v jezeře se neodváží. Plavat se dá pouze v jednom ze dvou beznadějně přeplněných bazénků. Prozíravě si je vybudovali majitelé dvou nejluxusnějších hotelů, aby udrželi hosty. Starosta města Doksy Zdeněk Krenický (ODS) je přesvědčen, že k prvním dvěma vlaštovkám se brzy připojí i další.
PLAVAT? JEN V BAZÉNU. \"Co je absurdního na tom přijet na Máchovo jezero a koupat se v bazénu? Vývoj ve světě směřuje k budování přídavných nádrží u vodních ploch,\" říká Krenický. Informační středisko v Doksech nabízí řadu dalších možností, jak prožít dovolenou na Máchově jezeře, aniž by se v něm člověk smočil.
\"Vydali jsme mapky sedmi cyklotras. Každá měří od 25 do 60 kilometrů. Chceme turistům prodat všechny krásy Máchova kraje, nejen jezero. Už jste byli na Bezdězu?\" zajímá se.
Tvrzení, že módní trendy v rekreaci směřují od nečinného slunění na pláži k aktivnímu trávení volného času, vypadá za daných podmínek tak trochu jako alibismus. Jenže starosta tvrdí, že sousedství Máchova jezera Doksy a vedlejší obec Staré Splavy neživí. Příjmy z turistického ruchu se na rozpočtu města podílejí sotva půldruhým procentem.
ZISKY JDOU JINAM. \"Na poplatcích za pronájem pozemků a z ubytovacích kapacit vybereme kolem dvou milionů korun ročně, což není pro 160milionový rozpočet města až takový přínos,\" vypočítává. \"Většina majitelů rekreačních objektů má sídlo jinde a personál, který si najímá, je ze všech koutů republiky, jen ne místní,\" vysvětluje Krenický, proč hubená sezona město s 10% nezaměstnaností příliš nepostihne.
Pokojské v hotelích hovoří s ruským přízvukem. Obsluhující číšník je z Moravy a napřed nás oslovuje němčinou. Klientela se změnila. Typickými hosty \"Mácháče\" už nejsou rodiny s dětmi, které dnes jezdí - po rozpadu odborářských zotavoven s dotovanými poukazy - za koupáním k moři. Jsou to Němci ze Saska a Holanďané. Nizozemcům se u jezera tak líbí, že si ve Starých Splavech koupili hotel Bohemia.
Většina zastupitelů v Doksech má ve volebním programu čistou vodu v jezeře, ale zatím to nevypadá, že by si ho vzali k srdci. Okresní hygienici z České Lípy dokonce tvrdí, že letos se sinice přemnožily zvlášť vydatně. Začaly také bujet daleko dřív než v předchozích letech, ačkoli bylo chladné jaro, což jim obvykle nesvědčí.
STÁT REZIGNOVAL. \"Jak mám diskutovat s majiteli nebo nájemci hotelů o rozvoji území, když tu nežijí? Navíc jezero samo nepatří Doksům, ale státu. Pozemkový fond, který ho měl donedávna ve správě, se o vodu vůbec nezajímal,\" poukazuje starosta. Ujišťuje však, že zastupitelstvu osud vody není lhostejný.
Zahrnul nás štosem výzkumných zpráv, které si město nechalo udělat na vlastní náklady. Kdo je viníkem, to se tam však nedočtete. O ozdravení bude jednat zastupitelstvo s občany a podnikateli v druhé půlce srpna. Starosta doufá, že když se podaří zpracovat dobrý projekt, mohly by na něj přitéci nějaké peníze i z fondů EU.
\"Unie Máchovu jezeru nepomůže. Na to je pozdě. Česká republika nezařadila jezero na seznam vod určených ke koupání. Proto bych na dotaci nespoléhal,\" prohlašuje však Jiří Počta ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), v jejíž správě se už druhým rokem ušmudlaný klenot české krajiny nachází.
Jeho slova si lze přeložit i tak, že na čistotu jezera preventivně rezignoval sám stát. Na unijní seznam by ho totiž mohl zahrnout, jen kdyby voda splňovala náročná kritéria Bruselu. A ten by pak tvrdě sledoval každou změnu parametrů kvality a požadoval nápravná opatření. Pokuty Evropské komise za špinavou vodu jsou tučné.
SPLAŠKY TEČOU DODNES. Jiří Počta říká, že vyčistit jezero bude běh na dlouhou trať. Na dno se celá desetiletí ukládaly nánosy z načerno vybudovaných kanalizačních přípojek a potoka, který jezero napájí. Černými kanalizačními přípojkami tečou splašky dodnes. Počta ví, o čem mluví. Terén si důkladně prošel a zmapoval.
\"Město sice má čističku odpadních vod, ale zdaleka ne všechny budovy jsou na ni napojeny,\" přidává se jednatel Rybářství Doksy Libor Pitro. Tvrdí, že si nafotil všechna místa, kudy proudí splašky do potoka a odtud do jezera.
\"Ve vodě jsme našli nejnebezpečnější bakterie z fekálií. Je tam i fosfor z pracích prostředků, který žádná čistička nedokáže zachytit. My ale fosforem dávno nehnojíme, ani nepřikrmujeme ryby, jak nás z toho všichni obviňují,\" obhajuje čest firmy, která v jezeře provozuje chov ryb.
VYPEROU A ZAŠPINÍ. Rybář Pitro tvrdí, že koncentrace fosforu, nejdůležitější živiny pro sinice, začaly v jezeře prudce narůstat v sedmdesátých letech. To si lidé hromadně začali pořizovat automatické pračky. Někteří výrobci pracích prášků už dávno nahrazují fosfátová smáčedla ekologičtějšími zeolity, ale jiní ne. Takže by si měl každý spotřebitel důkladně přečíst, jaké složení má prášek, který kupuje.
\"Každá krabice pracího prášku by měla nést varování ministra životního prostředí, že používání fosfátových prostředků způsobuje vodní květ,\" navrhuje rybář Pitro.
Lidé z Povodí Ohře, kam oblast Máchova jezera spadá, jeho slova potvrzují. Fosfáty z pracích prostředků mají pro bujení sinic závažnější důsledky než fosforečná hnojiva. Nejhorší jsou splašky z malých chat, když je jich na jednom místě moc. Bakterie sinic jsou ve vodách přítomné vždy. Rozvíjet se ale začnou, až když dostanou živiny. Zahubit sinice lze postřikem modrou skalicí, jenže ta zase vnáší do vody měď.
\"Proto jsme nájemcům pláží nedovolili před sezonou chemické postřiky pobřežních vod,\" vysvětluje mluvčí Povodí Ohře Václav Svejkovský. Povodí sice vlastníkem jezera není, ale patří mu toky v jeho okolí. Proto se zajímá o to, co do vody přijde.
BAHNO MUSÍ PRYČ. Jiří Počta z AOPK vidí nejúčinnější recept v odbahnění přítoků i jezera samého. \"Nebezpečný odpad v bahně není, to už jsme zjistili. Proto není problém, kam s ním,\" podotýká. Dalším krokem, jak vidí řešení AOPK, je změna rybářského režimu. V jezeře se vždy chovali pouze kapři. Část z nich by měla být nahrazena rybími dravci, tedy štikami a candáty.
Strouha vodní nádrže ze 16. století má špatný spád, takže se nikdy nepodaří vylovit úplně všechny ryby. Počta říká, že někdy sítím unikne až 75 procent kaprů. Ti se zavrtávají do bahna a usazený fosfor vyplave na povrch. Dravé ryby udělají v jezeře pořádek, slibuje si Počta. Také se přimlouvá za vysazení neškodných jezerních rostlin, které odčerpají nadbytečné živiny.
Rybář Pitro se změnou rybí obsádky souhlasí, ale říká, že změna hospodaření vyřeší problémy vody v jezeře nejvýš z 20 procent. Jak Pitro, tak Počta svorně tvrdí, že chtějí městu pomoci, ale míč je na jeho straně hřiště.
V Doksech připomíná potok, který jezero napájí, hnědou břečku. Nepěkně páchne. Z dešťových výpustí neustále proudí do potoka našedlá tekutina, ačkoli nepršelo nejméně týden.
DRAHÁ PROMENÁDA. A co na to podnikatelé, nájemci pláží? Písek navezli čistý, investovali do vodních atrakcí, a tak se tváří, že se vlastně nic neděje. Varovné pásky se zákazem koupání brzy zmizely. Tobogán je v provozu, i když po něm sjedete do hluboké vody.
Že by sinice, po kterých naskáče citlivým lidem ošklivá vyrážka, právě z tohoto místa utekly, anebo se nechaly uplatit? Ve Starých Splavech to tak vypadá. Hygienici z České Lípy už se kvůli tomu chystají proti nájemci pláže podniknout právní kroky.
Pláž je navíc oplocená i s proslulou Jarmilinou skálou. Za průchod někdejší veřejnou promenádou musíte zaplatit 40 korun na osobu, i když vám jde jen o snímeček na památku. Obejít pěšky celé jezero a platit za průchod všemi plážemi vstupné, to už člověk musí sáhnout do peněženky pořádně hluboko.
V Doksech provozuje největší pláž společnost Regio Máchova kraje. K tomu má kempy a lodní dopravu. Starosta Krenický říká, že Regio Máchova kraje je jednou z mála firem, která se k problému staví čelem a chce pomoci. Konkrétní podrobnosti od předsedy představenstva Luďka Téry jsme se však nedověděli. Pouze si postěžoval, že letos jeho firma, největší v regionu, zůstane na třetině obvyklých tržeb. Pak mu došla baterka v mobilu. Několikrát jsme se ho ještě pokusili kontaktovat, ale marně.
\"Dalekáť cesta má, marné volání,\" řekl by nejspíš věčný poutník a romantik Karel Hynek Mácha.
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
ALTERNATIVNÍ TURISTIKA. Uvidět současně Říp, Ještěd a Milešovku z jediného místa se člověku jen tak nepoštěstí. Leda z vrcholku prakticky neznámé zříceniny hradu Čap. Teď však bude známější, protože kdo nemůže plavat, musí aspoň běhat. Zákaz koupání v Máchově jezeře hygienici letos vyhlásili už před hlavní sezonou, 15. června.
Jedovatý zelený květ ve vodě odradil tuto sezonu většinu turistů. Kdo včas předplacený zájezd nestornoval, pídí se po náhradním programu. V Doksech a ve Starých Splavech jdou na odbyt mapy.
Sporadičtí návštěvníci prořídlých pláží se natírají opalovacími krémy, ale vykoupat v jezeře se neodváží. Plavat se dá pouze v jednom ze dvou beznadějně přeplněných bazénků. Prozíravě si je vybudovali majitelé dvou nejluxusnějších hotelů, aby udrželi hosty. Starosta města Doksy Zdeněk Krenický (ODS) je přesvědčen, že k prvním dvěma vlaštovkám se brzy připojí i další.
PLAVAT? JEN V BAZÉNU. \"Co je absurdního na tom přijet na Máchovo jezero a koupat se v bazénu? Vývoj ve světě směřuje k budování přídavných nádrží u vodních ploch,\" říká Krenický. Informační středisko v Doksech nabízí řadu dalších možností, jak prožít dovolenou na Máchově jezeře, aniž by se v něm člověk smočil.
\"Vydali jsme mapky sedmi cyklotras. Každá měří od 25 do 60 kilometrů. Chceme turistům prodat všechny krásy Máchova kraje, nejen jezero. Už jste byli na Bezdězu?\" zajímá se.
Tvrzení, že módní trendy v rekreaci směřují od nečinného slunění na pláži k aktivnímu trávení volného času, vypadá za daných podmínek tak trochu jako alibismus. Jenže starosta tvrdí, že sousedství Máchova jezera Doksy a vedlejší obec Staré Splavy neživí. Příjmy z turistického ruchu se na rozpočtu města podílejí sotva půldruhým procentem.
ZISKY JDOU JINAM. \"Na poplatcích za pronájem pozemků a z ubytovacích kapacit vybereme kolem dvou milionů korun ročně, což není pro 160milionový rozpočet města až takový přínos,\" vypočítává. \"Většina majitelů rekreačních objektů má sídlo jinde a personál, který si najímá, je ze všech koutů republiky, jen ne místní,\" vysvětluje Krenický, proč hubená sezona město s 10% nezaměstnaností příliš nepostihne.
Pokojské v hotelích hovoří s ruským přízvukem. Obsluhující číšník je z Moravy a napřed nás oslovuje němčinou. Klientela se změnila. Typickými hosty \"Mácháče\" už nejsou rodiny s dětmi, které dnes jezdí - po rozpadu odborářských zotavoven s dotovanými poukazy - za koupáním k moři. Jsou to Němci ze Saska a Holanďané. Nizozemcům se u jezera tak líbí, že si ve Starých Splavech koupili hotel Bohemia.
Většina zastupitelů v Doksech má ve volebním programu čistou vodu v jezeře, ale zatím to nevypadá, že by si ho vzali k srdci. Okresní hygienici z České Lípy dokonce tvrdí, že letos se sinice přemnožily zvlášť vydatně. Začaly také bujet daleko dřív než v předchozích letech, ačkoli bylo chladné jaro, což jim obvykle nesvědčí.
STÁT REZIGNOVAL. \"Jak mám diskutovat s majiteli nebo nájemci hotelů o rozvoji území, když tu nežijí? Navíc jezero samo nepatří Doksům, ale státu. Pozemkový fond, který ho měl donedávna ve správě, se o vodu vůbec nezajímal,\" poukazuje starosta. Ujišťuje však, že zastupitelstvu osud vody není lhostejný.
Zahrnul nás štosem výzkumných zpráv, které si město nechalo udělat na vlastní náklady. Kdo je viníkem, to se tam však nedočtete. O ozdravení bude jednat zastupitelstvo s občany a podnikateli v druhé půlce srpna. Starosta doufá, že když se podaří zpracovat dobrý projekt, mohly by na něj přitéci nějaké peníze i z fondů EU.
\"Unie Máchovu jezeru nepomůže. Na to je pozdě. Česká republika nezařadila jezero na seznam vod určených ke koupání. Proto bych na dotaci nespoléhal,\" prohlašuje však Jiří Počta ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), v jejíž správě se už druhým rokem ušmudlaný klenot české krajiny nachází.
Jeho slova si lze přeložit i tak, že na čistotu jezera preventivně rezignoval sám stát. Na unijní seznam by ho totiž mohl zahrnout, jen kdyby voda splňovala náročná kritéria Bruselu. A ten by pak tvrdě sledoval každou změnu parametrů kvality a požadoval nápravná opatření. Pokuty Evropské komise za špinavou vodu jsou tučné.
SPLAŠKY TEČOU DODNES. Jiří Počta říká, že vyčistit jezero bude běh na dlouhou trať. Na dno se celá desetiletí ukládaly nánosy z načerno vybudovaných kanalizačních přípojek a potoka, který jezero napájí. Černými kanalizačními přípojkami tečou splašky dodnes. Počta ví, o čem mluví. Terén si důkladně prošel a zmapoval.
\"Město sice má čističku odpadních vod, ale zdaleka ne všechny budovy jsou na ni napojeny,\" přidává se jednatel Rybářství Doksy Libor Pitro. Tvrdí, že si nafotil všechna místa, kudy proudí splašky do potoka a odtud do jezera.
\"Ve vodě jsme našli nejnebezpečnější bakterie z fekálií. Je tam i fosfor z pracích prostředků, který žádná čistička nedokáže zachytit. My ale fosforem dávno nehnojíme, ani nepřikrmujeme ryby, jak nás z toho všichni obviňují,\" obhajuje čest firmy, která v jezeře provozuje chov ryb.
VYPEROU A ZAŠPINÍ. Rybář Pitro tvrdí, že koncentrace fosforu, nejdůležitější živiny pro sinice, začaly v jezeře prudce narůstat v sedmdesátých letech. To si lidé hromadně začali pořizovat automatické pračky. Někteří výrobci pracích prášků už dávno nahrazují fosfátová smáčedla ekologičtějšími zeolity, ale jiní ne. Takže by si měl každý spotřebitel důkladně přečíst, jaké složení má prášek, který kupuje.
\"Každá krabice pracího prášku by měla nést varování ministra životního prostředí, že používání fosfátových prostředků způsobuje vodní květ,\" navrhuje rybář Pitro.
Lidé z Povodí Ohře, kam oblast Máchova jezera spadá, jeho slova potvrzují. Fosfáty z pracích prostředků mají pro bujení sinic závažnější důsledky než fosforečná hnojiva. Nejhorší jsou splašky z malých chat, když je jich na jednom místě moc. Bakterie sinic jsou ve vodách přítomné vždy. Rozvíjet se ale začnou, až když dostanou živiny. Zahubit sinice lze postřikem modrou skalicí, jenže ta zase vnáší do vody měď.
\"Proto jsme nájemcům pláží nedovolili před sezonou chemické postřiky pobřežních vod,\" vysvětluje mluvčí Povodí Ohře Václav Svejkovský. Povodí sice vlastníkem jezera není, ale patří mu toky v jeho okolí. Proto se zajímá o to, co do vody přijde.
BAHNO MUSÍ PRYČ. Jiří Počta z AOPK vidí nejúčinnější recept v odbahnění přítoků i jezera samého. \"Nebezpečný odpad v bahně není, to už jsme zjistili. Proto není problém, kam s ním,\" podotýká. Dalším krokem, jak vidí řešení AOPK, je změna rybářského režimu. V jezeře se vždy chovali pouze kapři. Část z nich by měla být nahrazena rybími dravci, tedy štikami a candáty.
Strouha vodní nádrže ze 16. století má špatný spád, takže se nikdy nepodaří vylovit úplně všechny ryby. Počta říká, že někdy sítím unikne až 75 procent kaprů. Ti se zavrtávají do bahna a usazený fosfor vyplave na povrch. Dravé ryby udělají v jezeře pořádek, slibuje si Počta. Také se přimlouvá za vysazení neškodných jezerních rostlin, které odčerpají nadbytečné živiny.
Rybář Pitro se změnou rybí obsádky souhlasí, ale říká, že změna hospodaření vyřeší problémy vody v jezeře nejvýš z 20 procent. Jak Pitro, tak Počta svorně tvrdí, že chtějí městu pomoci, ale míč je na jeho straně hřiště.
V Doksech připomíná potok, který jezero napájí, hnědou břečku. Nepěkně páchne. Z dešťových výpustí neustále proudí do potoka našedlá tekutina, ačkoli nepršelo nejméně týden.
DRAHÁ PROMENÁDA. A co na to podnikatelé, nájemci pláží? Písek navezli čistý, investovali do vodních atrakcí, a tak se tváří, že se vlastně nic neděje. Varovné pásky se zákazem koupání brzy zmizely. Tobogán je v provozu, i když po něm sjedete do hluboké vody.
Že by sinice, po kterých naskáče citlivým lidem ošklivá vyrážka, právě z tohoto místa utekly, anebo se nechaly uplatit? Ve Starých Splavech to tak vypadá. Hygienici z České Lípy už se kvůli tomu chystají proti nájemci pláže podniknout právní kroky.
Pláž je navíc oplocená i s proslulou Jarmilinou skálou. Za průchod někdejší veřejnou promenádou musíte zaplatit 40 korun na osobu, i když vám jde jen o snímeček na památku. Obejít pěšky celé jezero a platit za průchod všemi plážemi vstupné, to už člověk musí sáhnout do peněženky pořádně hluboko.
V Doksech provozuje největší pláž společnost Regio Máchova kraje. K tomu má kempy a lodní dopravu. Starosta Krenický říká, že Regio Máchova kraje je jednou z mála firem, která se k problému staví čelem a chce pomoci. Konkrétní podrobnosti od předsedy představenstva Luďka Téry jsme se však nedověděli. Pouze si postěžoval, že letos jeho firma, největší v regionu, zůstane na třetině obvyklých tržeb. Pak mu došla baterka v mobilu. Několikrát jsme se ho ještě pokusili kontaktovat, ale marně.
\"Dalekáť cesta má, marné volání,\" řekl by nejspíš věčný poutník a romantik Karel Hynek Mácha.
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
