Spor o jezy rozhodne vláda
Dvanáct let trvající spory o dva nové jezy na Labi by mohly již brzy skončit.
Vláda by v říjnu měla rozhodnout, zda dá zelenou kontroverzní stavbě vodních děl
na dolním Labi, proti níž protestují ekologové i Ministerstvo životního
prostředí.
"Bude to politické rozhodnutí, a nikoliv úspěch kteréhokoliv ministerstva," řekl
o povolení výstavby jezů v Děčíně při setkání evropských rejdařů a majitelů
přístavů náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Ten také oznámil, že
železnice nebude v dalších letech schopna přepravit větší objemy nákladů mezi
Českem a Německem a v případě, že se na Labi nezlepší plavební podmínky, čemuž
by napomohly právě nové jezy, vzroste kamiónová doprava.
Německá strana dosud tvrdila, že do zlepšování plavebních podmínek na Labi bude
i nadále investovat a totéž očekávala od Česka. Minulý týden v pátek však
ministerstvo stavebnictví a dopravy Saska-Anhaltska oznámilo, že nepočítá s
žádnými novými investicemi. Německý úsek Labe hodlá uvést pouze do stavu před
povodněmi v roce 2002. Na části řeky sice zajistí plavební podmínky 345 dnů v
roce, ale za cenu toho, že v některých úsecích bude pouze jednosměrný provoz.
Němci se v Děčíně totiž zavázali, že koryto řeky budou pouze prohlubovat,
nikoliv rozšiřovat.
Česká strana nyní čeká na rozhodnutí vlády. Ministru dopravy Milanu Šimonovskému
(KDU-ČSL) se podařilo do návrhu programového prohlášení nové vlády prosadit
větu, která podle něj umožňuje stavbu jezů.
Za přípravné práce už stát zaplatil zhruba dvě stě miliónů korun. Ministerstvo
dopravy doposud uvádělo, že stavba obou jezů potřebných k plnému splavnění
čtyřicet kilometrů dlouhého úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí přijde
na 6,2 miliardy korun. "Pokud stavbu nyní zahájíme, zaplatíme víc, než jsme
původně očekávali," připustil Vojtěch Kocourek. Podle nových kalkulací by oba
jezy odčerpaly ze státního rozpočtu skoro sedm miliard korun.
Úsek před hranicemi s Německem je jedinou neregulovanou částí na
třistakilometrovém toku Labe. Zlepšení plavebních podmínek má podle zastánců
výstavby jezů pomoci nejen lodní dopravě, ale i vodní turistice, čímž by se
oživil celý region.
Ministerstvo životního prostředí nechce stavbu povolit, protože by podle něj
ohrozila dvacet devět kriticky a silně ohrožených druhů včetně vzácných lososů,
které se do Labe vracejí po mnoha letech. Jezy na Labi odmítají i ekologové,
kteří trvají na tom, že jsou nadbytečné.
Dvanáct let trvající spory o dva nové jezy na Labi by mohly již brzy skončit. Vláda by v říjnu měla rozhodnout, zda dá zelenou kontroverzní stavbě vodních děl na dolním Labi, proti níž protestují ekologové i Ministerstvo životního prostředí.
"Bude to politické rozhodnutí, a nikoliv úspěch kteréhokoliv ministerstva," řekl o povolení výstavby jezů v Děčíně při setkání evropských rejdařů a majitelů přístavů náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Ten také oznámil, že železnice nebude v dalších letech schopna přepravit větší objemy nákladů mezi Českem a Německem a v případě, že se na Labi nezlepší plavební podmínky, čemuž by napomohly právě nové jezy, vzroste kamiónová doprava.
Německá strana dosud tvrdila, že do zlepšování plavebních podmínek na Labi bude i nadále investovat a totéž očekávala od Česka. Minulý týden v pátek však ministerstvo stavebnictví a dopravy Saska-Anhaltska oznámilo, že nepočítá s žádnými novými investicemi. Německý úsek Labe hodlá uvést pouze do stavu před povodněmi v roce 2002. Na části řeky sice zajistí plavební podmínky 345 dnů v roce, ale za cenu toho, že v některých úsecích bude pouze jednosměrný provoz. Němci se v Děčíně totiž zavázali, že koryto řeky budou pouze prohlubovat, nikoliv rozšiřovat.
Česká strana nyní čeká na rozhodnutí vlády. Ministru dopravy Milanu Šimonovskému (KDU-ČSL) se podařilo do návrhu programového prohlášení nové vlády prosadit větu, která podle něj umožňuje stavbu jezů.
Za přípravné práce už stát zaplatil zhruba dvě stě miliónů korun. Ministerstvo dopravy doposud uvádělo, že stavba obou jezů potřebných k plnému splavnění čtyřicet kilometrů dlouhého úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí přijde na 6,2 miliardy korun. "Pokud stavbu nyní zahájíme, zaplatíme víc, než jsme původně očekávali," připustil Vojtěch Kocourek. Podle nových kalkulací by oba jezy odčerpaly ze státního rozpočtu skoro sedm miliard korun.
Úsek před hranicemi s Německem je jedinou neregulovanou částí na třistakilometrovém toku Labe. Zlepšení plavebních podmínek má podle zastánců výstavby jezů pomoci nejen lodní dopravě, ale i vodní turistice, čímž by se oživil celý region.
Ministerstvo životního prostředí nechce stavbu povolit, protože by podle něj ohrozila dvacet devět kriticky a silně ohrožených druhů včetně vzácných lososů, které se do Labe vracejí po mnoha letech. Jezy na Labi odmítají i ekologové, kteří trvají na tom, že jsou nadbytečné.
"Bude to politické rozhodnutí, a nikoliv úspěch kteréhokoliv ministerstva," řekl o povolení výstavby jezů v Děčíně při setkání evropských rejdařů a majitelů přístavů náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Ten také oznámil, že železnice nebude v dalších letech schopna přepravit větší objemy nákladů mezi Českem a Německem a v případě, že se na Labi nezlepší plavební podmínky, čemuž by napomohly právě nové jezy, vzroste kamiónová doprava.
Německá strana dosud tvrdila, že do zlepšování plavebních podmínek na Labi bude i nadále investovat a totéž očekávala od Česka. Minulý týden v pátek však ministerstvo stavebnictví a dopravy Saska-Anhaltska oznámilo, že nepočítá s žádnými novými investicemi. Německý úsek Labe hodlá uvést pouze do stavu před povodněmi v roce 2002. Na části řeky sice zajistí plavební podmínky 345 dnů v roce, ale za cenu toho, že v některých úsecích bude pouze jednosměrný provoz. Němci se v Děčíně totiž zavázali, že koryto řeky budou pouze prohlubovat, nikoliv rozšiřovat.
Česká strana nyní čeká na rozhodnutí vlády. Ministru dopravy Milanu Šimonovskému (KDU-ČSL) se podařilo do návrhu programového prohlášení nové vlády prosadit větu, která podle něj umožňuje stavbu jezů.
Za přípravné práce už stát zaplatil zhruba dvě stě miliónů korun. Ministerstvo dopravy doposud uvádělo, že stavba obou jezů potřebných k plnému splavnění čtyřicet kilometrů dlouhého úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí přijde na 6,2 miliardy korun. "Pokud stavbu nyní zahájíme, zaplatíme víc, než jsme původně očekávali," připustil Vojtěch Kocourek. Podle nových kalkulací by oba jezy odčerpaly ze státního rozpočtu skoro sedm miliard korun.
Úsek před hranicemi s Německem je jedinou neregulovanou částí na třistakilometrovém toku Labe. Zlepšení plavebních podmínek má podle zastánců výstavby jezů pomoci nejen lodní dopravě, ale i vodní turistice, čímž by se oživil celý region.
Ministerstvo životního prostředí nechce stavbu povolit, protože by podle něj ohrozila dvacet devět kriticky a silně ohrožených druhů včetně vzácných lososů, které se do Labe vracejí po mnoha letech. Jezy na Labi odmítají i ekologové, kteří trvají na tom, že jsou nadbytečné.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích