Vláda chce prosadit jezy na Labi

Návrh vládního usnesení diktuje ministrům, jaký veřejný zájem je ten důležitější

PRAHA - Zítra, v úterý 16.11.2004, bude vláda projednávat plánovanou výstavbu jezů Prostřední Žleb a Malé Březno. Ministr dopravy spolu s předsedou vlády předkládají  návrh usnesení, ve kterém by vláda konstatovala převahu veřejného zájmu na realizaci stavby nad zájmem ochrany přírody a neexistenci jiného uspokojivého řešení, a uložila ministrům životního prostředí, dopravy a zemědělství z tohoto usnesení při přípravě stavby vycházet. Přijetí takového usnesení je ale v rozporu se zákonem.

„Usnesení vlády, které by zavazovalo ministra životního prostředí k tomu, jakým způsobem posoudit otázku převahy veřejných zájmů, lze považovat za nezákonné ovlivňování průběhu správního řízení. Ministr životního prostředí nemůže být dopředu vázán politickým rozhodnutím vlády, jak poměřovat v daném případě převahu jednotlivých veřejných zájmů,“ říká Mgr. Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

Sdružení Arnika, Zelený kruh a Hnutí Duha dnes odeslala ministrům vlády dopis, ve kterém upozorňují na zjevné nepravdy předkládaného usnesení a na právní závady jeho případného přijetí.

„Předkládaný záměr se výrazně dotkne evropsky významné lokality Labského údolí a nevratně poškodí jedinečné ekosystémy evropského významu. Předmětný úsek bude s největší pravděpodobností zařazen do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a mezi dotčené druhy patří i druhy chráněné podle evropské směrnice o ochraně ptáků č. 79/409/EHS a směrnice o ochraně přírodních stanovišť č. 92/43/EHS. Rozhodnutí, které by předjímalo poškození tohoto území, aniž by bylo postupováno v souladu s požadavky uvedené směrnice, je v příkrém rozporu s evropskou legislativou,“ píší nevládní organizace ministrům s výzvou, aby tyto informace vzali při svém zítřejším rozhodování v potaz.

Ekologické organizace rovněž varují vládu před ekonomickým debaklem celého projektu: „Ekonomické zdůvodnění této stavby vychází z nadhodnocených odhadů více než trojnásobného zvýšení přepravních výkonů po realizaci stavby a naopak úplného ukončení dopravy v případě, že stavba realizována nebude. Zkušenosti ve Spolkové republice Německo jasně ukazují, že k podobnému zvýšení objemů přepravy nedochází ani v případě investic zaručujících mnohem výhodnější parametry vodních cest. Zároveň upozorňujeme na přetrvávající nedostatečnou splavnost na navazujícím německém úseku, kde v průběhu letošního roku byla úroveň přípustného ponoru k 15. listopadu 134 dní pod hranicí ekonomického ponoru (140 cm) a 42 dní dokonce pod hranicí umožňující plavbu nákladních lodí (80 cm).“

„Doufáme, že ministři nebudou k těmto argumentům slepí a hluší a že návrh usnesení nepodpoří,“ dodal předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík.

Tisková zpráva sdružení Arnika