Evropa vyvíjí systém pro předpovědi povodní
Předpovědět blížící se záplavy až s desetidenním předstihem, tedy ještě dříve,
než vůbec začne pršet, má Evropský systém pro varování před povodněmi (EFAS).
Předpovědět blížící se záplavy až s desetidenním předstihem, tedy ještě dříve, než vůbec začne pršet, má Evropský systém pro varování před povodněmi (EFAS).
Při jeho vytváření spolupracuje Společné výzkumné středisko Evropské unie v italské Ispře s národními hydrometeorologickými a geologickými ústavy evropských zemí. Nyní se připojilo i Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí sdružující 25 členských a spolupracujících zemí, které dodává předpovědi vydatnosti srážek založené na údajích z pozemních měřicích stanic, meteorologických radarů i družicového pozorování.
Vědci z Ispry mohou tato data kombinovat s údaji o aktuální výšce hladin řek a určovat předpokládaný budoucí průtok. Zatím výzkumníci zpracovávají ze získaných poznatků počítačové modely pro jednotlivé evropské oblasti, které by v budoucnu měly varovat před povodní tři až deset dnů předem.
Podle Společného výzkumného střediska Evropské unie zahyne na našem kontinentě při záplavách ročně kolem sta lidí. V období 1998 - 2002 (do něhož spadají i české povodně ze srpna 2002) zabila velká voda 700 osob, přinutila asi půl miliónu lidí opustit své domovy a způsobila škody nejméně 25 miliard eur jen na pojištěném majetku.
Vědci předpokládají, že v důsledku globálního oteplování bude v Evropě přibývat vydatných, prudkých dešťů, což zvýší riziko vzniku záplav. Včasné varování před nimi by mělo poskytnout více času k přípravě přehradních nádrží a dalších zadržovacích ploch, k postavení protipovodňových hrází a k evakuaci ohrožených obyvatel.
Při jeho vytváření spolupracuje Společné výzkumné středisko Evropské unie v italské Ispře s národními hydrometeorologickými a geologickými ústavy evropských zemí. Nyní se připojilo i Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí sdružující 25 členských a spolupracujících zemí, které dodává předpovědi vydatnosti srážek založené na údajích z pozemních měřicích stanic, meteorologických radarů i družicového pozorování.
Vědci z Ispry mohou tato data kombinovat s údaji o aktuální výšce hladin řek a určovat předpokládaný budoucí průtok. Zatím výzkumníci zpracovávají ze získaných poznatků počítačové modely pro jednotlivé evropské oblasti, které by v budoucnu měly varovat před povodní tři až deset dnů předem.
Podle Společného výzkumného střediska Evropské unie zahyne na našem kontinentě při záplavách ročně kolem sta lidí. V období 1998 - 2002 (do něhož spadají i české povodně ze srpna 2002) zabila velká voda 700 osob, přinutila asi půl miliónu lidí opustit své domovy a způsobila škody nejméně 25 miliard eur jen na pojištěném majetku.
Vědci předpokládají, že v důsledku globálního oteplování bude v Evropě přibývat vydatných, prudkých dešťů, což zvýší riziko vzniku záplav. Včasné varování před nimi by mělo poskytnout více času k přípravě přehradních nádrží a dalších zadržovacích ploch, k postavení protipovodňových hrází a k evakuaci ohrožených obyvatel.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích