Obce na Vysočině staví přírodní čističky, aby zvýšily výstavbu

Asi v 15 menších obcích Vysočiny pomáhá čistit odpadní vody rákos. Využívá se v kořenových čistírnách, pro něž se samosprávy rozhodly, aby nemusely stavět nákladnější klasická zařízení. Obce, které mají kanalizaci a čistírnu, mohou lidem nabídnout lepší podmínky pro stavbu rodinných domů, a tím si zajistit další rozvoj.
Malé obce lákají stavebníky na nízké ceny pozemků. Pokud ale nemají čistírny odpadních vod, stavba se prodraží, protože nové domy jinak musí mít domácí čistírnu nebo jímku. Lidé si pak kvůli vyšším nákladům mohou stavbu rozmyslet nebo postaví jinde.
Štoky na Havlíčkobrodsku letos vybudovaly kořenovou čistírnu za 2,2 milionu korun v místní části Petrovice se stovkou obyvatel. Přes polovinu uhradily ze státní dotace. "Jsou to dvě laguny osázené rákosem," přiblížil starosta Zdeněk Novák. Pole o rozloze asi 400 metrů čtverečních jsou podložena fóliemi, na nich jsou vrstvy písku a štěrku. Odbourávat znečištění pomáhají dva druhy rákosu, který se bude každý rok sekat.
Čistírna navázala na kanalizaci postavenou asi před třemi lety. Kvalita vypouštěné vody se nelíbila vodohospodářům. Podle prvních rozborů již nyní splňuje požadované ukazatele. Kořenovou čistírnu má i část Studénka s 50 lidmi. "Naše osady se začínají rozrůstat, začíná se tam stavět," podotkl starosta.
Novou kořenovou čistírnu mají i Myslibořice na Třebíčsku se 700 obyvateli. Náklady kolem 14 milionů uhradila státní dotace. "Máme dvě kořenová pole, můžeme udělat další dvě," řekl starosta Josef Plaček. Podle něj se odbourává i čpavek, s nímž mají podobné čistírny potíže. Investice zvýší atraktivitu obce, míní.
Před sedmi lety, zřejmě jako první v kraji, vsadil na rákos Rudíkov na Třebíčsku, kde žije asi 700 lidí. Problémy byly u vypouštění odpadu z části obce. "Pole vysázené rákosem vypadá docela pěkně. Líbilo se nám, že to zapadá do krajiny," řekla ČTK starostka Bohuslava Zlevorová. Podle ní jsou také podstatně nižší náklady na pořízení a provoz než u obvyklé čistírny. Obec spolu s odborníky ale stále řeší nedostatečné odbourávání čpavku. "Bude tam potřeba přidělat provzdušňování," podotkla.
Podle Jaroslava Mikyny, vedoucího krajského oddělení vodního hospodářství, jsou kořenové čistírny levnější, ale náročnější na plochu a mají nižší účinnost čištění než klasické čistírny. Podle něj připadají v úvahu spíš u menších obcí nebo v místních částech. Asi za dvacet až třicet let se laguny naplní. Usazeniny, v nichž může být i nebezpečný odpad, budou obce muset odborně zlikvidovat, a to bude něco stát, míní.
V kraji bude v nejbližších letech investovat do čistíren a kanalizací více než 40 velkých obcí a měst, protože se Česká republika zavázala, že do roku 2010 vyhoví požadavkům Evropské unie na kvalitu odpadních vod. Obcí pod 2000 obyvatel se to zatím netýká. Úřady ale sledují, jaká voda se vypouští, pokud má obec kanalizaci.