Vzácné loucké rybníky jsou dnes zdevastované
Karviná Marně by jste dnes hledali zašlou krásu Louckých rybníků, které byly
uměle vytvořeny v 17. století a v sedmdesátých letech minulého století se
dokonce pyšnily titulem Státní přírodní rezervace. Dnes jde spíše o zatopené
plochy s uschlými stromy. Vrátí tomuto nevšednímu místu někdo ještě jeho původní
tvář?
Podle dostupných informací původní výměra rybníků činila okolo 33 hektarů a
Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášeny kvůli ochraně vzácných druhů
rostlin, které se zde vyskytovaly, a také kvůli ochraně lužního lesa a řady
vzácných ptáků. To vše ale padlo za oběť dolování černého zlata - uhlí. " Od
roku 1977 zde dochází vlivem těžby k propadání terénu a zaplavení vodou, které
se sebou nese usychání dřevin. V současné době je území rekultivováno návozem
hlušiny," informoval tiskový mluvčí statutárního města Karviná Jaroslav Nakládal
s tím, že právě kvůli silné devastaci a proměně životního prostředí v okolí
rybníků, již nelze hovořit o přírodní rezervaci. " Lokalita totiž nesplňuje daná
kritéria," vysvětlil Nakládal.
U rybníků často posedávají rybáři a občas se v blízkosti objeví i nějaký ten
návštěvník, ale lidé by do těchto míst chodit neměli. " Pro rybáře a návštěvníky
je vstup omezen nebo úplně zakázán, a to ne z důvodu Státní přírodní rezervace,
ale z důvodu probíhající rekultivace. Navíc celé území je v pohybu a nikdo neví,
zda v rybnících nejsou nějaké víry," upozorňuje mluvčí radnice.
Dodal, že v současné době je rekultivace pod kontrolou města a biologická
rekultivace je plánována formou samovolné bioregenerace krajiny. Jinými slovy:
krajina si musí pomoci sama. " Vzhledem k dosavadnímu vývoji se předpokládá, že
v daleké budoucnosti budeme eventuálně vyhlašovat něco jako přírodní rezervaci
či bude tato lokalita chráněna jako jakési biocentrum v rámci územního systému
ekologické stability," doplnil Nakládal.
Karviná Marně by jste dnes hledali zašlou krásu Louckých rybníků, které byly uměle vytvořeny v 17. století a v sedmdesátých letech minulého století se dokonce pyšnily titulem Státní přírodní rezervace. Dnes jde spíše o zatopené plochy s uschlými stromy. Vrátí tomuto nevšednímu místu někdo ještě jeho původní tvář?
Podle dostupných informací původní výměra rybníků činila okolo 33 hektarů a Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášeny kvůli ochraně vzácných druhů rostlin, které se zde vyskytovaly, a také kvůli ochraně lužního lesa a řady vzácných ptáků. To vše ale padlo za oběť dolování černého zlata - uhlí. " Od roku 1977 zde dochází vlivem těžby k propadání terénu a zaplavení vodou, které se sebou nese usychání dřevin. V současné době je území rekultivováno návozem hlušiny," informoval tiskový mluvčí statutárního města Karviná Jaroslav Nakládal s tím, že právě kvůli silné devastaci a proměně životního prostředí v okolí rybníků, již nelze hovořit o přírodní rezervaci. " Lokalita totiž nesplňuje daná kritéria," vysvětlil Nakládal.
U rybníků často posedávají rybáři a občas se v blízkosti objeví i nějaký ten návštěvník, ale lidé by do těchto míst chodit neměli. " Pro rybáře a návštěvníky je vstup omezen nebo úplně zakázán, a to ne z důvodu Státní přírodní rezervace, ale z důvodu probíhající rekultivace. Navíc celé území je v pohybu a nikdo neví, zda v rybnících nejsou nějaké víry," upozorňuje mluvčí radnice.
Dodal, že v současné době je rekultivace pod kontrolou města a biologická rekultivace je plánována formou samovolné bioregenerace krajiny. Jinými slovy: krajina si musí pomoci sama. " Vzhledem k dosavadnímu vývoji se předpokládá, že v daleké budoucnosti budeme eventuálně vyhlašovat něco jako přírodní rezervaci či bude tato lokalita chráněna jako jakési biocentrum v rámci územního systému ekologické stability," doplnil Nakládal.
Podle dostupných informací původní výměra rybníků činila okolo 33 hektarů a Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášeny kvůli ochraně vzácných druhů rostlin, které se zde vyskytovaly, a také kvůli ochraně lužního lesa a řady vzácných ptáků. To vše ale padlo za oběť dolování černého zlata - uhlí. " Od roku 1977 zde dochází vlivem těžby k propadání terénu a zaplavení vodou, které se sebou nese usychání dřevin. V současné době je území rekultivováno návozem hlušiny," informoval tiskový mluvčí statutárního města Karviná Jaroslav Nakládal s tím, že právě kvůli silné devastaci a proměně životního prostředí v okolí rybníků, již nelze hovořit o přírodní rezervaci. " Lokalita totiž nesplňuje daná kritéria," vysvětlil Nakládal.
U rybníků často posedávají rybáři a občas se v blízkosti objeví i nějaký ten návštěvník, ale lidé by do těchto míst chodit neměli. " Pro rybáře a návštěvníky je vstup omezen nebo úplně zakázán, a to ne z důvodu Státní přírodní rezervace, ale z důvodu probíhající rekultivace. Navíc celé území je v pohybu a nikdo neví, zda v rybnících nejsou nějaké víry," upozorňuje mluvčí radnice.
Dodal, že v současné době je rekultivace pod kontrolou města a biologická rekultivace je plánována formou samovolné bioregenerace krajiny. Jinými slovy: krajina si musí pomoci sama. " Vzhledem k dosavadnímu vývoji se předpokládá, že v daleké budoucnosti budeme eventuálně vyhlašovat něco jako přírodní rezervaci či bude tato lokalita chráněna jako jakési biocentrum v rámci územního systému ekologické stability," doplnil Nakládal.
Zdroj:Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích