Přes půl miliardy pro karvinský projekt

Město Karviná získalo na začátku roku zhruba 17,6 miliónu eur (asi 560 mil. Kč) z Fondu soudržnosti na rozšíření systému kanalizační sítě. Je to nejvyšší částka, jakou kdy některé město v Moravskoslezském kraji obdrželo z EU na jeden samostatný projekt.

Projekt Karviná - rozšíření kanalizace začne během letošního roku a skončí do konce roku 2008. Cílem projektu, který se připravuje od roku 1993, je komplexně vyřešit odkanalizování města, v němž žije 64 tisíc obyvatel. Stávající kanalizační síť již nestačí odvádět zejména povrchovou vodu, což se projevuje špatným odtokem vody při vydatnějších srážkách například v centru města. Nová kanalizace by měla významně ovlivnit i rozvoj nových městských územních celků včetně bytové výstavby.

Nejdříve ČOV, poté kanalizace

Prvním předpokladem úspěšnosti komplexního odkanalizování města bylo dobudování moderní čistírny odpadních vod (ČOV) v roce 2001. Její parametry a kapacita umožňují zajistit vyčištění splaškových vod z území celého města. Následné vybudování kanalizační stoky by mělo jednak podchytit nové znečišťovatele (dosud nenapojené obyvatele) a dopravit znečištěnou vodu na ČOV, jednak výrazně omezit hygienické a ekologické vady na nynější kanalizaci projevující se zejména na místních vodotečích a vodních nádržích. Výstavba nové kanalizace zasáhne šest městských částí, na frekventovaných místech však bude použita technologie tzv. štítování (bezvýkopová metoda).

Celou investiční akci připravoval zprvu provozovatel a majitel sítě Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., (SmVaK). V roce 1995 se však město a SmVaK dohodly na rozdělení povinností: provozovatel a majitel sítě dokončí a uvede do provozu rozestavěnou ČOV, město připraví projekt Karviná - rozšíření kanalizace.

Zpočátku však nebylo jasné, kde a za jakých podmínek se podaří získat peníze na rozšíření kanalizačního systému. Bylo zřejmé, že rozpočet města nestačí na tak technicky a finančně rozsáhlý projekt. Počítalo se s dotacemi z národních programů, a tehdy byla na stole i varianta rozšíření kanalizace po samostatně funkčních celcích.

Intenzívní příprava projektu začala až v roce 1999, kdy se přiblížila možnost čerpat prostředky z ISPA, předvstupního fondu EU. Už v roce 2001 mělo město poprvé zpracovánu kompletní žádost. Ovšem projekt byl oponován a se zásadními připomínkami vrácen k přepracování.

"Štěstí v neštěstí"

O zásadní revizi projektu a přípravě nové žádosti rozhodlo zastupitelstvo města na přelomu let 2002 a 2003. Zadání bylo splněno za pomoci jedné belgické a jedné české firmy a Regionální rozvojové agentury východní Moravy. Nová žádost byla odeslána do Bruselu v roce 2003 společně s jinými projekty. Vstupem do EU však ČR ztratila možnost čerpat dotace z fondu ISPA. Přitom o českých projektech včetně karvinského ještě nebylo rozhodnuto... Projekty poté naštěstí dostaly registrační číslo začínající písmeny CF, což znamenalo jejich zařazení do Fondu soudržnosti (Kohezní fond). Nicméně s podmínkou, že žádosti je nutno přepracovat.

Město Karviná jako příjemce dotace muselo mj. zajistit posouzení a stanovisko orgánů státní správy k eventuálnímu vlivu projektu na chráněná území Natura 2000. Projekt akceptoval připomínky k technickému řešení (zmenšení průměrů potrubí, zapracování retenčních nádrží do systému a také plošné rozšíření projektu) a ke smluvnímu ujednání o budoucím provozovateli díla.

Vzhledem k tomu, že SmVaK byly privatizovány jako celek včetně zařízení a majetku uloženého v zemi, EU bedlivě hlídala, aby nastolený smluvní vztah neumožňoval veřejnou podporu soukromého subjektu.

Celkové vynaložené náklady na projekt Karviná - rozšíření kanalizace se očekávají ve výši 806 miliónů korun. Finanční spoluúčast z Fondu soudržnosti je 80 % uznatelných nákladů, maximálně zhruba 17,6 miliónu eur. Státní fond životního prostředí poskytne dotaci ve výši 10 % a výhodně úročenou půjčku ve výši 5 %. Město by mělo svůj podíl financovat z komerčního úvěru.

JIŘÍ STARÝ