Hrozí Tatrám povodně? Odborníci se přou

Odborníci a politici se ještě nedokázali shodnout na tom, jak se má likvidovat listopadovou vichřicí poničená krajina a lesy ve Vysokých Tatrách, a už je na světě další spor: v době, kdy od přírodní katastrofy uplynulo sto dnů, se dohadují o to, jak co nejvíce předejít povodním, které při rychlém tání sněhu hrozí jak Vysokým Tatrám, tak oblastem pod horami.

Odstranit dřevo či ne?
Popadané stromy zatím blokují v Tatrách potoky v celkové délce přes šedesát tři kilometrů, vodohospodáři odhadli, že by se z Tater, kde je nyní přes jeden metr sněhu, mohlo dostat při rychlém tání do údolí na dvě stě devadesát miliónů krychlových metrů vody. Kromě obcí by povodně ohrozily také zásobárny pitné vody.
Studie Vládního výboru pro obnovu Tater doporučuje co nejrychlejší odstranění popadaných stromů a tím i zajištění bezproblémového průtoku vody koryty potoků. Na nebezpečí záplav už také upozornil krizový štáb okresu Poprad, který je pro rychlé uvolnění popadaného dřeva z potoků.
"Dřevo je potřeba odstranit z těch míst, kde jsou zdroje pitné vody a taky na místech, kde by mohly popadané stromy zastavit proudy vody a způsobit rozlití potoků," uvedl pro agenturu SITA šéf krizového štábu v Popradu Milan Baran.
Rychlou likvidaci lesní kalamity však kritizují odborníci. "Rychlé vytěžení kalamitního dřeva nijak nesníží riziko povodní, ale naopak urychlí odtok a zvětší povodňovou vlnu v podhorských oblastech v okolí řeky Poprad," uvedl vedoucí Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Eduard Stloukal. Voda bude mít do údolí ulehčenou cestu i kvůli tomu, že krajinu v Tatrách rozjezdily těžké mechanizmy při těžbě kalamitního dřeva.
Slovenské ministerstvo zemědělství už také upozornilo, že na jaře může hrozit ve Vysokých Tatrách zvýšené nebezpečí požárů. Na území hor totiž leží dvaceticentimetrová souvislá vrstva dřevní hmoty. "Nebezpečí požárů může ve Vysokých Tatrách trvat ještě dalších deset let," uvedl ministr zemědělství Zsolt Simon minulý týden s tím, že o penězích na ochranu před požáry se rozhodne v dubnu.

Ekologové varují
Studenti přírodovědecké fakulty v Bratislavě se s ohledem na spory o další obnovu hor rozhodli zahájit petiční akci Nedejme Tatry.
Chtějí, aby se při obnově hor respektovaly názory odborníků a mezinárodní úmluvy o ochraně přírody. Jde už o v této souvislosti třetí podpisovou akci nevládních organizací a odborníků. Ekologové už dokonce upozornili na nebezpečí snížení ochrany přírody v nejmenších evropských velehorách Evropskou komisi, kterou vláda premiéra Mikuláše Dzurindy požádalo o finanční pomoc při další obnově hor.
Zatímco ve Vysokých Tatrách stále není jasné, kolik procent poničeného území zůstane bez zásahu člověka, v Nízkých Tatrách na ploše zhruba dvou tisíc hektarů kalamitou poškozených lesů vznikne přírodní naučný park.
V Nízkých Tatrách kalamita poničila především lesy, ve kterých se netěží dřevo, ale měly ochrannou funkci. V případě vytvoření přírodního parku by tak na Slovensku bylo poprvé tak rozsáhlé území, na kterém by se dalo pozorovat, jak reaguje příroda na přírodní katastrofu bez zásahu člověka. "V zemi by se tak vytvořil nový druh poznávací turistiky," uvedl ředitel správy Národního parku Nízké Tatry Marián Jasík. Podobný park by měl vzniknout také ve Vysokých Tatrách.

Kalamita ve Vysokých Tatrách:
Zničené lesy na ploše 12 620 hektarů
Celkové škody byly spočítány na 8,7 miliardy slovenských korun
Státní lesy vyčíslily škody na 1,8 miliardy korun
Za sto dnů lesníci zpracovali 186 tisíc metrů krychlových dřeva
Do šesti měsíců by mělo být zlikvidováno 900 tisíc metrů krychlových
Do některých tatranských středisek přijelo asi o jednu třetinu více turistů než loni, nejvíce je jich z Polska, Česka a Maďarska
Šetrnější přístup k ochraně přírody v Tatrách požadují po vládě tři velké petiční akce nevládních skupin a odborníků