Čtvrtek, 28. března 2024

Kaly - velký problém malých čistíren

Podle požadavků EU by všechny obce nad 2000 EO (ekvivalentních obyvatel) měly být během několika let vybaveny čistírnou odpadních vod...
Kaly - velký problém malých čistíren
Provozování množství relativně malých čistíren však může přinést značné technické problémy.

O úskalích kalového hospodářství jsme proto hovořili s Ing. Marií Michalovou z Centra pro hospodaření s odpady Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Jak je to s kaly z čistíren odpadních vod?

Čistírenské kaly z komunálních čistíren odpadních vod (ČOV) představují v porovnání s celkovou produkcí biologicky rozložitelného odpadu (BRO) její poměrně malý podíl - do desítky procent. Jak s nimi nakládat, je však pro většinu čistíren v současné době podle mého názoru problémem. Dále je třeba říci, že kalová koncovka byla vždy v čistírnách poněkud v pozadí zájmu. Prioritou čistíren je čistit odpadní vody a do toků vypouštět vodu v požadované kvalitě. Požadavky na kvalitu vypouštění stále rostou a není jednoduché tyto přísné limity vypouštění plnit. Kal je takový odpad "na druhou". Provozovatele z hlediska plnění prvotního požadavku na čištění odpadních vod vlastně dnes při nutnosti dodržení současných právních předpisů o odpadech tento další požadavek poněkud zatěžuje a přidává jim práci. Kalové hospodářství je však organickou, a ne levnou součástí čistírny. Provozovatelé mají povinnost se o kal postarat tak, aby se s ním dalo dále nakládat pod le platných předpisů a požadavků EU kladoucích přednostně důraz na materiálové využití odpadu.

Má provozovatel nějaké možnosti, jak s kaly naložit?

Od roku 2005 můžeme v ČR podle současně platných předpisů čistírenské kaly přímo aplikovat do půdy v zemědělství po předepsané úpravě. Lze je také kompostovat (podle požadavků vyhlášky č. 382/2001 Sb. a zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb.). U větší čistírny se mohou kaly kogenerací energeticky využívat pro vlastní potřebu, zpracovávat v samostatné bioplynové stanici, spalovat - pokud je v blízkosti spalovna a kal obsahuje škodliviny, které brání jeho materiálovému využití (spíše teoretická možnost).

Malé čistírny mohou daný problém s kalem vyřešit předáním kalu na větší čistírny. Ukládání kalu na skládky je podle vyhlášky číslo 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady zakázáno, pokud není skládka vybavena bioplynovou stanicí (v připravované samostatné vyhlášce o skládkování půjde o úplný zákaz ukládání tohoto typu odpadu na jakoukoli skládku).

Při odpovědi na tuto otázku je důležité vzít v úvahu zejména velikost a kapacitu čistíren. Větší čistírna může ve srovnání s malou například lépe a snadněji investovat do kalového hospodářství, zejména do technologie na stabilizaci, odvodnění kalů nebo jejich hygienizaci. Odvodněním se zmenší objem kalů, a tím se usnadní další nakládání s nimi.

Horší je to u malých čistíren provozovaných například samotnou obcí. Ráda bych zdůraznila, že z našeho pohledu jde o čistírny u sídel do velikosti s maximálně 500 obyvateli nebo menší. Takové čistírny často nemají odborně vyškolené pracovníky, peníze, ani odpovídající technické zázemí.

V příznivém případě má malá ČOV smlouvu s větší čistírnou, která od ní čistírenský kal odebírá a zpracovává. Pokud se to nepodaří, ocitnou se malé čistírny před problémem. Jak jsem se už zmínila, jako biologicky rozložitelný odpad se kaly nesmějí ukládat na skládkách ani přímo vyvážet na pole. Reálnou možností je jejich zpracování v kompostárně nebo v bioplynové stanici. To představuje ve většině případů další investice. Spíše teoretickou možností je jejich spálení ve spalovně nebo v cementářských pecích. Obávám se, že za těchto okolností tyto malé čistírny často porušují zákon, protože prostě kal někam vyvezou.

Jakým způsobem se to řeší v Evropě a u nás?

Evropská směrnice o využití kalů na zemědělské půdě je z roku 1986 (86/278/ES) a od té doby se mluví o její aktualizaci, v poslední době zejména z hlediska komplexní ochrany půdy. V každém případě jde o normu vztahující se pouze k přímému užívání čistírenských kalů na půdu. Jak nakládat komplexně s kaly jako s bioodpady si musí každý členský stát řešit sám, protože každá země má své poměry a určité tradice a zejména též ekonomické možnosti. Proto také zatím stále nedošlo v EU k odsouhlasení jednotného způsobu řešení problematiky nakládání s bioodpady v rámci aktualizované nové směrnice.

U nás vidím určitou možnost řešení této otázky v působnosti krajské samosprávy a krajských plánů odpadového hospodářství. Kraje by měly mít ve svých plánech odpadového hospodářství jasno, kolik čistírenských kalů a v jakých velikostních kategoriích sídel v rámci regionu vzniká a bude vznikat a jak s nimi chtějí výhledově nakládat, aby byly dodrženy požadavky platných předpisů a daná hierarchie nakládání s odpady. Měly by například motivovat větší nebo velké čistírny, aby odebíraly kaly od takovýchto malých provozoven. Kraj by také mohl například iniciovat stavbu spádových kompostáren nebo bioplynových stanic a nepovolovat dovoz čistírenských kalů z jiných členských zemí. První vlaštovky tohoto typu se totiž již u nás objevují.

Proč není možné aplikovat kaly na půdu, jako se to dělávalo dříve?

Čistíren stále přibývá a s nimi roste (i když ne tak razantně) produkce kalů. Znečištění kalů je však stále větší. Pravděpodobně v nich mohou být i nové nebezpečné látky, které se objevují s postupem poznání a s rozvojem vědy a techniky, zejména s rozvojem chemie. Dřív se mluvilo hlavně o těžkých kovech. To ale obvykle nebyl problém menších sídel, pokud v obci nebyla nějaká malovýroba.

Jenže dnes mohou být, a mnohdy v kalech kromě těžkých kovů jsou, zejména specifické nebezpečné organické látky z různých chemických prostředků používaných v domácnostech, pracích prášků, čističů, barev, rozpouštědel, ale i léků apod. O nebezpečí těchto organických látek se ví. Nemáme však zatím v ruce žádný kvalitativní a kvantitativní důkaz, jak velké - a tedy nebezpečné toto znečištění může v kalech být. Kromě dalšího i rozbory prokazující jejich existenci jsou velmi drahé. Organické znečištění se buď kumuluje v půdě, nebo se dostane do podzemní vody a pak dále do životního koloběhu.

Proto Evropa zavádí termín předběžné opatrnosti, aby se směřovalo k lepší ochraně půdy a životního prostředí. U nás nedávno novelizovaný zákon číslo 156/1998 Sb., o hnojivech zpřísnil limity pro obsahy těžkých kovů v kompostu z čistírenských kalů, používaného jako hnojivo. By bylo však třeba ještě doplnit kritéria a limity nebezpečných organických látek. Připravují se však novely zákonů o ochraně půdního fondu a životního prostředí, kde už je tento požadavek zapracováván.

Když je norma pro komposty, v čem je problém?

Zemědělci mají pro použití čistírenských kalů na výrobu kompostu a jejich použití na zemědělskou půdu přísné předpisy. Kaly z malých čistíren by se pravděpodobně na kompost ve velké většině daly využít, ale komposty z nich vyrobené mnohdy nemusí beze zbytku splnit veškeré požadavky na hnojiva. Použití kompostů z kalů a jiných biologicky rozložitelných odpadů na nezemědělskou půdu s relativně méně přísnými požadavky na kvalitu kompostu, například na rekultivace, je podle našeho názoru perfektním příkladem materiálového využití odpadů. U nás ve spolupráci s dalšími odborníky připravená vyhláška, která by tuto oblast měla řešit, však dosud neprošla schvalovacím řízením na Ministerstvu životního prostředí.

Nicméně již dnes dost kompostáren kaly z čistíren zpracovává...

Existuje ČSN - Průmyslové komposty, která stále platí, ale není jako všechny normy sama právně závazná. Jsou v ní stanoveny určité limity a podle nich se výrobci řídí. Pokud ji obchodní partneři mezi sebou uznají jako vyhovující, tak je to takzvaně v pořádku. Není to však v pořádku vůči ochraně půdy, protože tato norma už je překonaná, nedostačující a umožňuje dát do kompostu kde co. Šlo by postupovat také podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (ukládání odpadu na povrch a pod povrch terénu). Je poměrně přísná, ale v některých bodech ve vztahu ke kalům nevyhovující - např. kromě jiného požaduje připravovat z odpadů výluh, což u kalů není vždy technicky proveditelné.

Jak se mají menší obce dívat na výstavbu čistíren odpadních vod?

Otázka je, zda je vždy dobré postavit čistírnu. Trochu se nyní rouhám, ale pro soustředěné vypouštění i z dobře provozované a fungující čistírny je třeba mít dostatečně vodný tok, který by vypouštěné znečištění zvládnul. Jinak se situace může mnohdy zhoršit než zlepšit. Příroda spíše zvládne u malého vypouštěného znečištění dosavadní stav než trvalé vypouštění centralizovaných vyčištěných odpadních vod z někdy neodborně provozované čistírny.

Podle mého názoru by proto starostové měli zvažovat výstavbu čistíren u malých obcí. Zdůvodněný, i když ekonomicky náročný požadavek je výstavba ČOV u obcí od zhruba 2000 trvalých obyvatel. Někdy může být vhodnější investovat do provozu a údržby kvalitních "septiků" a vyvážet je na větší čistírnu.

EU po nás nepožaduje vysloveně stavbu ČOV u všech sídel. Ve směrnicích se říká, že má být použita správná praxe. Mělo by být v silách každého tuto správnou praxi dodržovat. EU způsob řešení nepředepisuje, má jen požadavek: aby to dobře fungovalo. A systém funguje jen tehdy, když ho udržuje a kontroluje někdo, kdo to umí. Ale když v malé obci postavíme drahou čistírnu, kterou neodborně provozujeme - a k tomu přidáme ještě dražší kanalizaci, tím problém čistšího životního prostředí nevyřešíme, jen na sebe pleteme větší bič.

AUTOR: JARMILA ŠŤASTNÁ
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů