Stavba jezů není veřejným zájmem, řekl soud

Stavba jezů na Labi už není ve veřejném zájmu. Ústavní soud včera rozhodl, že část zákona, která to stanovila, je protiústavní.
Skupina senátorů, která se na soud kvůli pasáži zákona obrátila, tvrdí, že rozsudek je precedenční. O tom, co je a co není ve veřejném zájmu, totiž mohou rozhodovat správní orgány, ne poslanci. Zákon o vnitrozemské plavbě není zdaleka jediný, kde poslanci překročili své pravomoci a snažili se prosadit stavby zákonem. Dalším je podle senátorů například zákon, který umožnil budování obchvatu Plzně.
Včera zrušené ustanovení se nevztahovalo pouze na stavbu jezů, ale i na další modernizaci a rozvoj vodní cesty na Labi i na Vltavě. Lidem, kteří vlastní pozemky v okolí řek nebo by chtěli bojovat za ochranu přírody, ustanovení bralo možnost obrátit se na soud. Rozhodnutí o tom, co je ve veřejném zájmu, ale musí být zpětně přezkoumatelné soudem. "Pokud ovšem je veřejný zájem zakotven v zákoně, soud nemůže vůbec rozhodovat. Je totiž zákonem vázán," upozornil Ústavní soud. Ústavě odporuje podle soudců i obsah této části zákona. "Porušuje mezinárodní závazky státu a ve svém důsledku vede k omezení základních lidských práv, a to práva na soudní ochranu, vlastnického práva a práva na příznivé životní prostředí," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.

Protiústavní pasáže
Protiústavní pasáž do zákona navrhl jako pozměňovací návrh při projednávání ve sněmovně exministr a poslanec Jaromír Schling (ČSSD). Neexistuje k němu důvodová zpráva. "Jeho konkrétní účel a cíl lze pouze odhadovat," konstatoval soud.
"Účelem tohoto ustanovení je obejít odpor vlastníků pozemků v uvedené lokalitě a ochránců životního prostředí," míní senátoři. Schlingovo vyjádření se včera kvůli jeho zahraniční cestě nepodařilo získat.
Za veřejný zájem může cokoliv, tedy i stavbu jezů, prohlásit ještě vláda. "I to je na hraně ústavnosti a zájmy životního prostředí mohou být přehlasovány. Není jasné, jak to nakonec s jezy a dalšími stavbami bude," míní senátorka Jitka Seitlová (Nez.), jedna ze skupiny senátorů, kteří část zákona napadli."Rozhodnutí soudu se nedivím," řekl ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). Ve svém dřívějším vyjádření pro soud však uvedl, že veřejný zájem vyplývá z mezinárodních závazků a ustanovení nezasahuje do rozhodování správních orgánů. Jeho ministerstvo už na jaře oznámilo, že nechce vybudovat dva jezy, ale jen jeden. Tato varianta sice neumožní, aby bylo dolní Labe splavné po 345 dní v roce, ale výrazně pomůže říční plavbě. "Shodli jsem se s Ministerstvem životního prostředí na výstavbě jednoho jezu. Nebudeme žádat výjimky a vše kolem stavby se řádně projedná. To poslouží k tomu, abychom se k údolí Labe chovali šetrně," řekl Šimonovský.

Ohrožená fauna a flóra
S tím ale nesouhlasí mluvčí ministra životního prostředí Karolina Šůlová. "Dohoda zní, že ministerstvo stáhne projekty na dva jezy a předloží nový projekt na jediný jez, který se bude znovu posuzovat z hlediska životního prostředí.. My vyčkáme na posudky a podle výsledků se rozhodneme, zda budeme souhlasit nebo ne," řekla.
Podle Ministerstva životního prostředí by stavba jezů ohrozila takřka 30 kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Česku by navíc hrozila sankce od Evropské unie za porušení evropských úmluv o ochraně přírody. Varianta s jedním jezem měla být šetrnější i výrazně levnější. Dvě zdymadla měla stát víc než šest miliard korun, jeden jez vyšel zhruba na tři miliardy.
"Každoročně se v létě potýkáme s nedostatkem vody v řece, záchranou jsou pouze jezy, ale zda se je podaří postavit dříve, než vodní doprava v Čechách zanikne, je nejisté," uvedl v ČTK šéf rejdařů společnosti ČSPL Milan Raba. Naopak ekologové se kvůli stavbám na Labi už obrátili i na Evropskou komisi. Ve stížnosti, kterou podalo občanské sdružení Svoboda zvířat kvůli kanálu u Přelouče, se uvádí, že schválený projekt zesplavnění Labe je v rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu přírody. Kanál podle sdružení zničí část říčního ramene, což zlikviduje nebo ohrozí 26 chráněných druhů živočichů a rostlin. Tato oblast je navržena do evropské soustavy chráněných oblastí Natura 2000.
Plán postavit u hranic dva jezy se nelíbil ani saské vládě, která se po zkušenostech s katastrofálními povodněmi v roce 2002 obává, že by kvůli jezům mohla další povodeň napáchat ještě větší škody.

Spor o jezy na Labi
Polovina 90. let: Ministerstva dopravy a životního prostředí se přou o stavbu dvou jezů na Labi.
Listopad 2003: Ministerstvo životního prostředí zamítlo stavbu obou jezů.
Prosinec 2003: Sněmovna schválila zákon o vnitrozemské plavbě s úpravou poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) - podle něj jsou jezy veřejným zájmem. Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) varuje před sankcemi Evropské unie.
2004: Jezy na Labi se několikrát bez jasného závěru zabývala vláda.
Únor 2005: Ministerstvo dopravy oznámilo, že místo dvou jezů na dolním Labi postaví jeden v Děčíně.
Červenec 2005: Ústavní soud zrušil ustavení zákona o vnitrozemské plavbě jako protiústavní.