Více času obcím? Déle špinavé řeky
Co by získala, o co by naopak přišla Česká republika, pokud by se státním
úředníkům přece jen podařilo vyjednat v Evropské komisi, aby všechny obce nad
dva tisíce obyvatel nemusely mít čistírnu odpadních vod už v roce 2010, ale až o
pět, respektive deset let později?
Co by získala, o co by naopak přišla Česká republika, pokud by se státním úředníkům přece jen podařilo vyjednat v Evropské komisi, aby všechny obce nad dva tisíce obyvatel nemusely mít čistírnu odpadních vod už v roce 2010, ale až o pět, respektive deset let později?
Obce by dostaly čas...
Stát i obce by bezpochyby získaly více času. "Příprava a uskutečnění projektů je v našem oboru dlouhodobá záležitost," upozorňuje generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Miroslav Harciník. Příprava se prodlužuje i proto, že na čistírny odpadních vod přispívají evropské fondy.
"Prodloužení přechodného období jsme žádali především kvůli rozložení celkové finanční částky na delší dobu," dodává Harciník. Připomíná, že se svým názorem vystupuje v zájmu svých akcionářů - obcí Libereckého a Ústeckého kraje.
V tomto regionu je posledních sedm obcí s více než dvěma tisíci obyvateli, které dosud nemají vlastní čistírnu odpadních vod nebo nejsou napojeny na kanalizaci s čistírnou. Většina severočeských obcí má ovšem jiný problém: jejich čistírny jsou staré a nevyhovují současným normám. Stejně jsou na tom i jiné regiony.
Problém stihnout termín v roce 2010 mají například Raspenava, Bystřice pod Hostýnem, Jaroměř či Blansko. Zatím je takových obcí na seznamu Ministerstva životního prostředí asi dvě stě.
Evropská unie i stát sice obcím na stavbu a rekonstrukci čistíren přispívají, radnice ale musí zaplatit dvacet až třicet procent z celkové ceny. A i relativně malá částka může být pro menší obce problém. Ministerstvo životního prostředí prosazuje, aby se obce sdružovaly do větších celků a žádaly o evropské dotace společně. Tak by měly snáze i sehnat "vlastní" peníze.
Tímto způsobem postupují například obce v projektu Ochrana vod povodí Dyje, který zahrnuje rekonstrukci osmi čistíren a opravu a výstavbu kanalizace v deseti aglomeracích. Celkové náklady dosáhnou 1,5 miliardy korun, přičemž EU poskytne více než miliardu a Státní fond životního prostředí přispěje 75 milióny korun.
...firmy by přišly o práci...
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný varuje před tím, že by z Evropské unie mohlo v následujících letech "přitéci" do republiky mnohem méně peněz, pokud by si Česko vymohlo prodloužení přechodného období.
"My naopak usilujeme o zvýšení evropského příspěvku," říká Novotný. "Připravených projektů je už teď více o dvanáct miliard oproti částce, která zůstává v evropských fondech na roky 2005 až 2006. A další projekty přibývají."
Podle Novotného by Česko mělo v letech 2007 - 2013 dostávat z evropských fondů patnáct až dvacet miliard korun ročně. Pokud by si ovšem Česko prodloužilo termín, dokdy musí čistírny vod postavit, tento "kohoutek na peníze" by se mohl přivřít, když by Česko mělo na čistírny více času.
"Peníze z unie jsou v regionech ohromným ekonomickým přínosem," upozorňuje Novotný. Například z už zmiňovaného projektu Dyje za 1,5 miliardy korun "žije" asi deset firem.
...a voda zůstala špinavá
Oddálením výstavby čistíren by se zároveň zpomalilo čištění českých řek. Za posledních patnáct let se kvalita vod výrazně zlepšila, což uznávají i odborníci v zahraničí, kam české řeky odtékají.
"Kvalita vody v Labi se po roce 1989 zlepšila až o sto procent. Prospěla jí hlavně stavba čistíren odpadních vod v Česku," řekl před časem hamburský expert na kvalitu vody Heinrich Reincke. I on ovšem dodává, že v ozdravování řek je potřeba pokračovat.
Kromě budování nových čistíren je potřeba modernizovat stará zařízení. "Musíme je vybavit technologiemi, které dokážou odstraňovat fosfor a dusík. Oproti roku 1990 je spousta čistíren zmodernizovaná, ale většina si ještě s fosforem a dusíkem neporadí," řekl nedávno Jaroslav Kinkor, ředitel odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí.
Kvůli fosforu se ve vodních nádržích vytváří vodní květ, který bere rybám kyslík a ztěžuje úpravu pitné vody. V nádržích se zelenou břečkou se nemohou lidé koupat, protože řasy a sinice způsobují kožní alergie či onemocnění očí.
Česko si před vstupem do Evropské unie vyjednalo nejtvrdší přechodné období ze všech zemí, s nimiž se Praha obvykle srovnává. Slovensko, Maďarsko, Polsko i Slovinsko musí čistit komunální splašky podle přísných evropských norem až od roku 2015, tedy o pět let později než Česko. Čeští vyjednávači přitom sami navrhli Evropské unii termín roku 2010, bruselští úředníci nenutili Prahu, aby svůj závazek stihla do tohoto termínu.
Česko: prosinec 2010
Kypr: prosinec 2012
Estonsko: prosinec 2010
Lotyšsko: prosinec 2015
Litva: prosinec 2009
Maďarsko: prosinec 2015
Malta: březen 2007
Polsko: prosinec 2015
Slovinsko: prosinec 2015
Slovensko: prosinec 2015
Zdroj: Evropská komise
Obce by dostaly čas...
Stát i obce by bezpochyby získaly více času. "Příprava a uskutečnění projektů je v našem oboru dlouhodobá záležitost," upozorňuje generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Miroslav Harciník. Příprava se prodlužuje i proto, že na čistírny odpadních vod přispívají evropské fondy.
"Prodloužení přechodného období jsme žádali především kvůli rozložení celkové finanční částky na delší dobu," dodává Harciník. Připomíná, že se svým názorem vystupuje v zájmu svých akcionářů - obcí Libereckého a Ústeckého kraje.
V tomto regionu je posledních sedm obcí s více než dvěma tisíci obyvateli, které dosud nemají vlastní čistírnu odpadních vod nebo nejsou napojeny na kanalizaci s čistírnou. Většina severočeských obcí má ovšem jiný problém: jejich čistírny jsou staré a nevyhovují současným normám. Stejně jsou na tom i jiné regiony.
Problém stihnout termín v roce 2010 mají například Raspenava, Bystřice pod Hostýnem, Jaroměř či Blansko. Zatím je takových obcí na seznamu Ministerstva životního prostředí asi dvě stě.
Evropská unie i stát sice obcím na stavbu a rekonstrukci čistíren přispívají, radnice ale musí zaplatit dvacet až třicet procent z celkové ceny. A i relativně malá částka může být pro menší obce problém. Ministerstvo životního prostředí prosazuje, aby se obce sdružovaly do větších celků a žádaly o evropské dotace společně. Tak by měly snáze i sehnat "vlastní" peníze.
Tímto způsobem postupují například obce v projektu Ochrana vod povodí Dyje, který zahrnuje rekonstrukci osmi čistíren a opravu a výstavbu kanalizace v deseti aglomeracích. Celkové náklady dosáhnou 1,5 miliardy korun, přičemž EU poskytne více než miliardu a Státní fond životního prostředí přispěje 75 milióny korun.
...firmy by přišly o práci...
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný varuje před tím, že by z Evropské unie mohlo v následujících letech "přitéci" do republiky mnohem méně peněz, pokud by si Česko vymohlo prodloužení přechodného období.
"My naopak usilujeme o zvýšení evropského příspěvku," říká Novotný. "Připravených projektů je už teď více o dvanáct miliard oproti částce, která zůstává v evropských fondech na roky 2005 až 2006. A další projekty přibývají."
Podle Novotného by Česko mělo v letech 2007 - 2013 dostávat z evropských fondů patnáct až dvacet miliard korun ročně. Pokud by si ovšem Česko prodloužilo termín, dokdy musí čistírny vod postavit, tento "kohoutek na peníze" by se mohl přivřít, když by Česko mělo na čistírny více času.
"Peníze z unie jsou v regionech ohromným ekonomickým přínosem," upozorňuje Novotný. Například z už zmiňovaného projektu Dyje za 1,5 miliardy korun "žije" asi deset firem.
...a voda zůstala špinavá
Oddálením výstavby čistíren by se zároveň zpomalilo čištění českých řek. Za posledních patnáct let se kvalita vod výrazně zlepšila, což uznávají i odborníci v zahraničí, kam české řeky odtékají.
"Kvalita vody v Labi se po roce 1989 zlepšila až o sto procent. Prospěla jí hlavně stavba čistíren odpadních vod v Česku," řekl před časem hamburský expert na kvalitu vody Heinrich Reincke. I on ovšem dodává, že v ozdravování řek je potřeba pokračovat.
Kromě budování nových čistíren je potřeba modernizovat stará zařízení. "Musíme je vybavit technologiemi, které dokážou odstraňovat fosfor a dusík. Oproti roku 1990 je spousta čistíren zmodernizovaná, ale většina si ještě s fosforem a dusíkem neporadí," řekl nedávno Jaroslav Kinkor, ředitel odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí.
Kvůli fosforu se ve vodních nádržích vytváří vodní květ, který bere rybám kyslík a ztěžuje úpravu pitné vody. V nádržích se zelenou břečkou se nemohou lidé koupat, protože řasy a sinice způsobují kožní alergie či onemocnění očí.
Česko si před vstupem do Evropské unie vyjednalo nejtvrdší přechodné období ze všech zemí, s nimiž se Praha obvykle srovnává. Slovensko, Maďarsko, Polsko i Slovinsko musí čistit komunální splašky podle přísných evropských norem až od roku 2015, tedy o pět let později než Česko. Čeští vyjednávači přitom sami navrhli Evropské unii termín roku 2010, bruselští úředníci nenutili Prahu, aby svůj závazek stihla do tohoto termínu.
Česko: prosinec 2010
Kypr: prosinec 2012
Estonsko: prosinec 2010
Lotyšsko: prosinec 2015
Litva: prosinec 2009
Maďarsko: prosinec 2015
Malta: březen 2007
Polsko: prosinec 2015
Slovinsko: prosinec 2015
Slovensko: prosinec 2015
Zdroj: Evropská komise
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
