Malým obcím chybějí peníze na hráze proti vodě

Po katastrofální povodni před třemi lety padlo ve středočeském Hoříně a přilehlých vsích šedesát pět domů. Tamní radnice se proto rozhodla postavit hráz, která by obec chránila. Jenže od té doby zůstávají plány na papíře. Radnice marně shání 27 miliónů korun na stavbu.
"Lítáme po ministerstvech zemědělství, životního prostředí a dalších úřadech, ale peníze stále nemáme," stěžuje si starosta Petr Fous. Dodává, že menší záplavy - patnácti- až dvacetileté - jsou v Hoříně celkem běžné. Protipovodňová hráz dlouhá asi sedm set metrů by přitom měla obec ochránit před padesátiletou vodou. A pokud by bylo třeba, mohla by zeď ještě zvýšit mobilní nástavba.

Zálezlice nic. Praha si věří
Plánovanou bariéru nenajdete ani o kousek dál, v obci Zálezlice, kde povodeň v roce 2002 způsobila ještě větší škody: téměř dvě třetiny ze 150 domů musely být srovnány se zemí. Stavba asi dvoukilometrové ochranné hráze za zhruba devadesát miliónů korun se zadrhla na tom, že se radnici dosud nepodařilo vykoupit pozemky. Na obecní výzvu přitom nereagovali ani místní. "Vlna solidarity opadla, nastoupila tvrdá realita," říká starosta Josef Šulc. Zároveň věří, že do obce nevtrhne další voda dřív, než se podaří získat pozemky, sehnat desítky miliónů a postavit hráz: "Jinak by to byl zase průšvih."
Naopak bohatá Praha už má protipovodňovou hradbu takřka hotovou. Před čtrnácti dny zorganizovala cvičení, při němž si ověřila, že stěny zadrží i jedenáctimetrovou vlnu. Ta zaplavila město před třemi lety. Projekt za víc než dvě miliardy korun má být zcela hotov v polovině příštího roku.
Magistrát si ovšem věří, že by dokázal ohrožená místa chránit už nyní. Například Holešovice, kde má stát celý systém až v říjnu, nebo Karlín - pětisetleté vodě má "odolat" rovněž od podzimu. "Padesátiletou vodu už zvládnem bez potíží. Pokud by přišla větší, mohli bychom se zaměřit právě na dosud nechráněná místa," tvrdí Petr Beran, ředitel odboru krizového řízení pražského magistrátu.

Na Moravě zůstaly mezery
Moravu postihla povodeň o pět let dříve než Čechy, i tak ještě práce na záplavových projektech zdaleka neskončily.
Na březích řeky Moravy je to v každém městě jinak. Mezi nejvíce postižené patřilo Uherské Hradiště, v roce 1997 z něj prchalo deset tisíc obyvatel. Město pak plánovalo, že se proti záplavám bude bránit spolu se Starým Městem, sousední obce mluvily o protipovodňovém jezeru. Od projektu za tři sta miliónů ale Hradiště ustoupilo. Stavbu teď připravuje s Povodím Moravy. Kdy bude hotová, není stále jisté. "Povodí chystá soustavu umělých nádrží. Jen poldr by neměl smysl. Tlačíme na ně, ale jsou tam potíže s pozemky, proti jsou i některé obce - bojí se, že budou ohroženy," říká Evžen Uher, místostarosta Uherského Hradiště.
Staré Město zatím dál staví protipovodňovou hráz. Tři sta metrů už má, zbývajících osm set chce do roka. "Projekt jsme měli v roce 2000, ale museli jsme čekat na dotace," vysvětluje tajemník radnice Vladimír Kučera. V místě, kde před osmi lety stála voda, dnes vyrůstají desítky nových domů. Radnice je přesvědčena, že je hráz ochrání.

Co způsobily povodně
Morava, červenec 1997 Čechy, srpen 2002
50 mrtvých 17 mrtvých
80 tisíc lidí evakuováno 225 tisíc lidí evakuováno
škody 63 miliard korun škody 73 miliard korun