Oddělení vodní toxikologie a nemocí ryb VÚRH JU Vodňany

Výzkumná činnost Oddělení vodní toxikologie a nemocí ryb je zaměřena do oblasti řešení problematiky zatížení vodního prostředí cizorodými látkami, ochrany zdraví ryb a uplatňování léčebných postupů v rybářství. Oddělení se podílí na řešení řady výzkumných projektů. Spolu s dalšími výzkumnými odděleními ústavu participuje na řešení výzkumného záměru „Biologické, environmentální a chovatelské aspekty v rybářství“ financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Výzkumná činnost spojená s řešením výzkumného záměru v okruhu „Environmentálních aspektů akvakultury a hydrocenóz“ je zaměřena do oblasti sledování vlivu vybraných skupin cizorodých látek zatěžujících vodní prostředí na rybí organismus, hodnocení kontaminace ryb a dalších složek vodních ekosystémů cizorodými látkami, dále na zlepšení prevence a eliminace zdravotních rizik v chovech ryb, hodnocení toxicity látek a odpadů pro vodní organismy a studium a hodnocení technologických vlastností rybího masa a zpracování ryb. Cílem dalšího řešeného projektu „Harmonizace s EU v uplatňování principů farmakovigilance v akvakulturních chovech v ČR“, podporovaného Ministerstvem zemědělství ČR, je zajistit řešení potřeb veterinární praxe v  chovech ryb v souladu s pravidly pro používání léčebných a pomocných přípravků platnými v EU, dát k dispozici registrované preparáty s ověřenou farmakovigilancí a zavést jednotné zásady provádění léčebných, preventivních a pomocných zákroků v chovech ryb. Projekt „Ochrana chovů kapra obecného před onemocněním způsobeným koi herpesvirem (KHV)“, financovaný Ministerstvem zemědělství ČR, je zaměřen na sledování nákazové situace v chovech kaprů obecných a koi kaprů ve světě, zejména v Evropě, a po ověření účinnosti metody PCR pro diagnostiku KHV také na monitoring chovů v ČR. Výsledky získané v průběhu řešení projektu budou poskytnuty Státní veterinární správě ČR jako podklady pro případné zavedení legislativních opatření na zabránění zavlečení a rozšíření nákazy KHV na území ČR (v souladu s předpisy EU). Dalším řešeným projektem je „Studium vlivu dusitanů na ryby s cílem minimalizovat jejich negativní účinky“ (Interní grantová agentura Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích). Zvýšené koncentrace dusitanů ve vodě způsobují problémy a významné ztráty v intenzivních chovech ryb. Uvedený projekt je zaměřen na studium vlivu dusitanů na zdravotní stav ryb a na vliv kvality vody a dalších faktorů na jejich toxicitu. Cílem tohoto projektu je snaha o minimalizaci škodlivých účinků dusitanů. V rámci projektu „Labe IV“, jehož zadavatelem je Ministerstvo životního prostředí ČR a koordinátorem Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Praha, je pomocí stanovování vybraných biochemických markerů hodnocena úroveň zatížení české části toku Labe z hlediska vlivu různých skupin polutantů na ryby. Dále jsou prováděny chemické analýzy obsahu cizorodých látek v tkáních ryb. Výzkum je také zaměřen na odhalování a identifikaci významných zdrojů znečištění řeky Labe. Pracovníci oddělení také spolupracují na řešení projektu PROTENCH, zabývajícím se intenzivním a trvale udržitelným chovem lína obecného (Evropský fond v rámci 6. Rámcového programu EU přidělovaný Komisí evropské unie) a na řešení projektu „Vývoj nových technologií odchovu hospodářsky významných říčních druhů ryby a raků ohrožených degradací přírodního prostředí“ podporovaného Ministerstvem zemědělství ČR, v rámci kterého se zabývají problematikou intenzifikace chovu minoritních druhů lososovitých ryb.

Součástí oddělení je toxikologická laboratoř, ve které jsou prováděna ekotoxikologická hodnocení látek, přípravků a odpadů. Vybavení laboratoře umožňuje provádět testy toxicity na třech úrovních: na úrovni buněk („in vitro“) - na rybích tkáňových kulturách, na úrovni organismů a na úrovni společenstev. Testy prováděné na rybích tkáňových kulturách slouží pro teoretické objasňování účinků toxických agens. Jejich výhodou je vysoká citlivost a reprodukovatelnost, nevýhodou je, že nemohou suplovat enzymaticko-imunitní systém živého organismu. Akutní testy toxicity jsou prováděny především na akvarijních rybách, podle potřeb praxe je však možno použít i jiné druhy ryb, jako např. pstruha duhového, kapra obecného. Vedle testů akutní toxicity na rybách se zde provádějí také testy prolongované (doba trvání testu 2 – 4 týdny), testy chronické toxicity (doba trvání testu 3 měsíce) a reziduální studie. Při těchto testech se obvykle jako pokusné organismy využívají pstruh duhový nebo kapr obecný a sledují se zde dlouhodobé účinky testovaných látek a přípravků. Těmito testy se obvykle hodnotí účinky látek, u kterých se předpokládá cílená aplikace do vodního prostředí, nebo existuje potenciální nebezpečí, že jimi bude vodní prostředí kontaminováno. Testy toxicity na úrovni společenstev se provádějí na pokusných rybníčcích. Tyto poloprovozní testy na úrovni biocenóz mají nejvyšší vypovídací schopnost, protože postihují účinky testované látky na vodní prostředí jako celek. Výsledky těchto testů jsou podkladem pro další řízení, kterým se poté schvaluje možnost použití látky nebo přípravku do vodního prostředí. Pro testy akutní toxicity na rybách, dafniích, řasách a hořčici bílé má toxikologická laboratoř uděleno osvědčení o akreditaci Českým institutem pro akreditaci (ČIA).

Veterinární lékaři oddělení provádějí pro chovatele hospodářsky významných i akvarijních druhů ryb parazitologická, patologická a hematologická vyšetření. Vyšetření se provádějí podle potřeb a požadavků chovatelů (preventivní kontroly, vyšetření při výskytu onemocnění nebo v případech havarijních úhynů ryb). Na základě výsledků vyšetření jsou chovatelům navrhována preventivní a terapeutická opatření. Oddělení vodní toxikologie a nemocí ryb VÚRH JU se zabývá rovněž hydrochemií – provádí rozbory pitných, povrchových a odpadních vod, provádí také poradenskou a konzultační činnost (v oblasti nemocí ryb, používání chemických látek a léčiv v rybářství, hodnocení ekotoxicity látek ve vodním prostředí, hodnocení zátěží vodního prostředí cizorodými látkami apod.), výuku studentů v oboru Rybářství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity a na Vyšší odborné škole vodního hospodářství a ekologie při Střední rybářské škole ve Vodňanech a rovněž spravuje sedmihektarový účelový pstruhový revír využívaný především k experimentálním a chovatelským účelům. Na části revíru je provozován také sportovní rybolov.