Voda z Alp míří na sever
Povodňová vlna v alpských zemích se včera přesouvala na sever po řekách Dunaj,
Inn a Isar. Kulminace očekávají vodohospodáři v Bavorsku a severním Rakousku v
noci na pátek, některé dálnice jako Mnichov - Garmisch byly i včera uzavřené.
První stupně povodňové aktivity vyhlásila i Vídeň a okolí. Podle dosavadních
údajů výška vody nedosáhla záplav v roce 2002 a 1999.
Celkový počet obětí záplav ve střední Evropě byl včera večer 14 a stovky lidí
přišly o střechu nad hlavou. Dlouhodobé záplavy v Rumunsku a Bulharsku, kde jsou
různé oblasti pod vodou už od května, připravily o život nejméně sedmdesát lidí
a zasáhly dvě třetiny obou zemí.
Objevují se i první odhady materiálních škod. Švýcarská pojišťovací asociace SVV
podle agentury Bloomberg odhaduje zatím škody na "číslo ve stovkách miliónů
franků" s tím, že přesnější odhady budou známy příští týden.
OSN odhaduje, že Bulharsku způsobila voda škody ve výši kolem 633 miliónů eur a
zasáhla čtvrtinu z osmi miliónů obyvatel země.
V Rumunsku po poslední vlně povodní, která zasáhla především severovýchodní
oblasti, ještě ani voda neopadla a do mnoha míst v horských oblastech nebylo
obnoveno spojení. Voda podle prvních odhadů ministerstva vnitra zničila 500 domů
a zaplavila 30 000 hektarů zemědělské půdy. Obnova jde pomalu, někteří zástupci
žup postižených povodněmi před měsícem si stěžují, že vláda jim dosud neposlala
žádné peníze.
Opačné problémy má Portugalsko, které zápasí s největším rozpočtovým deficitem
ze zemí eurozóny a škrtá vládní výdaje. Po katastrofálních požárech z
předchozích let sice vláda dala více peněz na hasičské vybavení, ale přesto
muselo Portugalsko letos požádat o pomoc při hašení požárů, které zničily od
začátku roku 180 000 hektarů lesa, Evropskou unii.
Při hašení a prevenci požárů se šetření vládních výdajů projevilo na nečekaném
místě. Podle Domingose Cartaxa ze skupiny ochránců životního prostředí Quercus
je spoluviníkem požárů neexistující centrální registr pozemkového vlastnictví.
"Když není řešena strukturální otázka, tak budou ohně hořet dál," citovala
Cartaxu agentura Reuters.
Úřady totiž nevědí, kdo jsou vlastníci lesů, které by mohly donutit k budování
protipožárních opatření a k úklidu v lesích, nebo kteří by měli vysazovat
rostliny odolnější požárům. Podle expertů totiž k současné vlně přispělo i v
posledních letech stále rozšířenější pěstování eukalyptů pro papírenský průmysl,
které na jedné straně spotřebovávají velké množství vody, na druhé velmi snadno
hoří. K nejistotě kolem vlastnictví navíc přispívá masový odchod Portugalců z
venkova do měst, kdy se vylidňují celé vesnice a není nikdo, kdo by lesy
sledoval a pečoval o ně.
Situace kolem zásob vody je v desetimiliónovém Portugalsku ještě horší než v
sousedním Španělsku. Ve třiačtyřiceti městech už vyschly vodovody a rapidně se
horší kvalita vody. V turistickém centru Algarve bylo nařízeno omezit spotřebu o
pětinu. Národní statistický úřad uvedl, že úroda ozimých obilovin bude oproti
loňské sklizni nižší o 95 procent.
Povodňová vlna v alpských zemích se včera přesouvala na sever po řekách Dunaj, Inn a Isar. Kulminace očekávají vodohospodáři v Bavorsku a severním Rakousku v noci na pátek, některé dálnice jako Mnichov - Garmisch byly i včera uzavřené. První stupně povodňové aktivity vyhlásila i Vídeň a okolí. Podle dosavadních údajů výška vody nedosáhla záplav v roce 2002 a 1999.
Celkový počet obětí záplav ve střední Evropě byl včera večer 14 a stovky lidí přišly o střechu nad hlavou. Dlouhodobé záplavy v Rumunsku a Bulharsku, kde jsou různé oblasti pod vodou už od května, připravily o život nejméně sedmdesát lidí a zasáhly dvě třetiny obou zemí.
Objevují se i první odhady materiálních škod. Švýcarská pojišťovací asociace SVV podle agentury Bloomberg odhaduje zatím škody na "číslo ve stovkách miliónů franků" s tím, že přesnější odhady budou známy příští týden.
OSN odhaduje, že Bulharsku způsobila voda škody ve výši kolem 633 miliónů eur a zasáhla čtvrtinu z osmi miliónů obyvatel země.
V Rumunsku po poslední vlně povodní, která zasáhla především severovýchodní oblasti, ještě ani voda neopadla a do mnoha míst v horských oblastech nebylo obnoveno spojení. Voda podle prvních odhadů ministerstva vnitra zničila 500 domů a zaplavila 30 000 hektarů zemědělské půdy. Obnova jde pomalu, někteří zástupci žup postižených povodněmi před měsícem si stěžují, že vláda jim dosud neposlala žádné peníze.
Opačné problémy má Portugalsko, které zápasí s největším rozpočtovým deficitem ze zemí eurozóny a škrtá vládní výdaje. Po katastrofálních požárech z předchozích let sice vláda dala více peněz na hasičské vybavení, ale přesto muselo Portugalsko letos požádat o pomoc při hašení požárů, které zničily od začátku roku 180 000 hektarů lesa, Evropskou unii.
Při hašení a prevenci požárů se šetření vládních výdajů projevilo na nečekaném místě. Podle Domingose Cartaxa ze skupiny ochránců životního prostředí Quercus je spoluviníkem požárů neexistující centrální registr pozemkového vlastnictví. "Když není řešena strukturální otázka, tak budou ohně hořet dál," citovala Cartaxu agentura Reuters.
Úřady totiž nevědí, kdo jsou vlastníci lesů, které by mohly donutit k budování protipožárních opatření a k úklidu v lesích, nebo kteří by měli vysazovat rostliny odolnější požárům. Podle expertů totiž k současné vlně přispělo i v posledních letech stále rozšířenější pěstování eukalyptů pro papírenský průmysl, které na jedné straně spotřebovávají velké množství vody, na druhé velmi snadno hoří. K nejistotě kolem vlastnictví navíc přispívá masový odchod Portugalců z venkova do měst, kdy se vylidňují celé vesnice a není nikdo, kdo by lesy sledoval a pečoval o ně.
Situace kolem zásob vody je v desetimiliónovém Portugalsku ještě horší než v sousedním Španělsku. Ve třiačtyřiceti městech už vyschly vodovody a rapidně se horší kvalita vody. V turistickém centru Algarve bylo nařízeno omezit spotřebu o pětinu. Národní statistický úřad uvedl, že úroda ozimých obilovin bude oproti loňské sklizni nižší o 95 procent.
Celkový počet obětí záplav ve střední Evropě byl včera večer 14 a stovky lidí přišly o střechu nad hlavou. Dlouhodobé záplavy v Rumunsku a Bulharsku, kde jsou různé oblasti pod vodou už od května, připravily o život nejméně sedmdesát lidí a zasáhly dvě třetiny obou zemí.
Objevují se i první odhady materiálních škod. Švýcarská pojišťovací asociace SVV podle agentury Bloomberg odhaduje zatím škody na "číslo ve stovkách miliónů franků" s tím, že přesnější odhady budou známy příští týden.
OSN odhaduje, že Bulharsku způsobila voda škody ve výši kolem 633 miliónů eur a zasáhla čtvrtinu z osmi miliónů obyvatel země.
V Rumunsku po poslední vlně povodní, která zasáhla především severovýchodní oblasti, ještě ani voda neopadla a do mnoha míst v horských oblastech nebylo obnoveno spojení. Voda podle prvních odhadů ministerstva vnitra zničila 500 domů a zaplavila 30 000 hektarů zemědělské půdy. Obnova jde pomalu, někteří zástupci žup postižených povodněmi před měsícem si stěžují, že vláda jim dosud neposlala žádné peníze.
Opačné problémy má Portugalsko, které zápasí s největším rozpočtovým deficitem ze zemí eurozóny a škrtá vládní výdaje. Po katastrofálních požárech z předchozích let sice vláda dala více peněz na hasičské vybavení, ale přesto muselo Portugalsko letos požádat o pomoc při hašení požárů, které zničily od začátku roku 180 000 hektarů lesa, Evropskou unii.
Při hašení a prevenci požárů se šetření vládních výdajů projevilo na nečekaném místě. Podle Domingose Cartaxa ze skupiny ochránců životního prostředí Quercus je spoluviníkem požárů neexistující centrální registr pozemkového vlastnictví. "Když není řešena strukturální otázka, tak budou ohně hořet dál," citovala Cartaxu agentura Reuters.
Úřady totiž nevědí, kdo jsou vlastníci lesů, které by mohly donutit k budování protipožárních opatření a k úklidu v lesích, nebo kteří by měli vysazovat rostliny odolnější požárům. Podle expertů totiž k současné vlně přispělo i v posledních letech stále rozšířenější pěstování eukalyptů pro papírenský průmysl, které na jedné straně spotřebovávají velké množství vody, na druhé velmi snadno hoří. K nejistotě kolem vlastnictví navíc přispívá masový odchod Portugalců z venkova do měst, kdy se vylidňují celé vesnice a není nikdo, kdo by lesy sledoval a pečoval o ně.
Situace kolem zásob vody je v desetimiliónovém Portugalsku ještě horší než v sousedním Španělsku. Ve třiačtyřiceti městech už vyschly vodovody a rapidně se horší kvalita vody. V turistickém centru Algarve bylo nařízeno omezit spotřebu o pětinu. Národní statistický úřad uvedl, že úroda ozimých obilovin bude oproti loňské sklizni nižší o 95 procent.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích