Češi stavějí školy, hledají vodu, vzdělávají experty

Za každou z dřevěných lavic, u které by v Česku seděl jeden žák, se tísní pět až šest dětí. Na jednu třídu připadá v základní škole ve městě Awassa na jihu Etiopie průměrně 85 žáků. Na místní poměry to není zase tak moc. Jinde se v jediné třídě tísní až 185 dětí.
Místo podlahy udupaná hlína, v oknech není sklo. "Nemáme peníze ani na opravy, natož na stavbu nových tříd," říká ředitel školy Morsche Gibore.
Českou neziskovou organizaci Člověk v tísni si proto místní nemohou vynachválit. Otevírá totiž v zemi vlastní třídy. První experimentální školu postavila z prostředků české zahraniční rozvojové pomoci loni na podzim. Druhá je před dokončením v jižní Etiopii. Peníze na ni dali čeští lidé ve veřejné sbírce loni v říjnu.
"Místní děti mohou být hrdé, že žijí v zemi se starobylou kulturou. Bohužel je jejich země také třetím nejchudším státem světa. I o učebnici se tu musí dělit pět žáků," říká Petr Drbohlav, který má projekt etiopských škol na starosti.
Jeho projekt je přitom pro českou pomoc typický. Orientuje se hlavně na takové akce, které provádějí "pomoc ke svépomoci".
A právě vzdělání je v mnoha ohledech pro budoucnost určující.

Dáváme dost, i když...
Česko dává ročně na rozvojovou pomoc zhruba 0,1 procenta hrubého domácího produktu, zhruba tři miliardy korun. I když je to nejvíce ze všech nových členských států Evropské unie, částka by se měla v budoucnu nadále zvyšovat.
"Stále je to hodně vzdálené dobrovolnému závazku průmyslově nejvyspělejších zemí, který směřuje k 0,7 procenta HDP do roku 2015," řekl Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni.
K určenému cíli se ale zatím dostalo jen několik vyspělých zemí, zejména ze severu Evropské unie. Většina ostatních je mu ještě hodně vzdálena. To platí i pro nejbohatší země.

Pomoc má v Česku tradici
Československo přitom tradičně patřilo mezi velké dárce. Již v roce 1958 pomáhalo stavět a vybavit ve Vietnamu nemocnici. "Navzdory tehdejšímu ideologickému kontextu přinášela pomoc pozitivní výsledky," napsal Petr Halaxa z Ústavu mezinárodních vztahů ve studii zpracované pro OSN.
I nyní proto mezinárodní organizace očekávají, že republika bude do společné solidární pokladny více peněz dávat než z ní brát.
"Česko může pomáhat jako dárce. Svými zkušenostmi může pomoci především k rozvoji Balkánu a zemí bývalého Sovětského svazu," tvrdí ředitel Rozvojového programu OSN v Bratislavě Ben Slay.
Jak konkrétně nyní Češi pomáhají? V Mongolsku učí místní zemědělce, jak chovat slepice, aby snášely více vajec. V Zambii stavějí za čtrnáct miliónů korun polikliniku pro chudé. V Etiopii pátrají ve vyprahlých oblastech po zdrojích pitné vody. Mapují oblasti ohrožené zemětřesením v Nikaragui nebo San Salvadoru.
Do Česka ale také míří studenti na vysoké školy. A s nimi i politici a manažeři průmyslových podniků - aby se něčemu přiučili.
"Pro ně je cenné, že poznatky mohou sbírat v zemi, která sama prošla transformací se všemi bolestmi, omyly a chybami s tím spojenými," říká Dagmar Trkalová, koordinátorka projektů občanského sdružení EDUCON, které se podílí na organizování takových školení v Česku.

Velké firmy vydělají
"Poskytování rozvojové pomoci slouží i jako součást prevence proti terorismu, migraci v důsledku válek, hladu a bídy vůbec," tvrdí Šimon Pánek.
Jenže to není vše. "V neposlední řadě je to jedna z nejúčinnějších cest ke zviditelnění českých firem ve světě. Rozvojová pomoc zvyšuje také povědomí o naší zemi, což se zpětně odrazí v exportních příležitostech pro další české firmy," doplnil Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Jako příklad může posloužit obuvnická firma ZPS Prefix ze Vsetína. Angažovala se v rozvojové pomoci ať už přímo, nebo výchovou kožařských odborníků ve více než deseti státech. Mezi nimi v Namibii, Mexiku nebo Maroku. Odborníky učila ve spolupráci s Baťovou univerzitou ve Zlíně.
Jakožto vlastník práv na světově známou značku Svit, která je zaveden v osmdesáti zemích světa, využíval Prefix svého jména k přístupu na tamní trhy.
Jiným příkladem může být činnost českých geologů v Mongolsku. V šedesátých letech tam pomohli v rámci geologického průzkumu vyhledat jedno z největších ložisek měděné rudy ve světě.
Tuzemští odborníci se nyní do Erdokanu, k hutím a dolu, vracejí.
Budou pomáhat s nápravou ekologických škod. V Zaaltajské Gobi, v blízkosti hranic s Čínou, čeští geologové zase objevili významná ložiska zlata.
V neposlední řadě Češi díky rozvojové pomoci mohou ochránit i sami sebe.
"Problémy v zahraničí znamenají ohrožení i pro nás. Ať jde o zhoršování životního prostředí či nemoci, jako je AIDS," tvrdí se v rozvojové zprávě OSN.
Přes 63 miliónů také Česko investuje do zabezpečení ukrajinských jaderných elektráren, aby se neopakoval druhý "Černobyl".

Kde a jak pomáhají české peníze
Nalezení pitné vody - Burkina faso - 12,5 miliónu korun
Společnost Aquatis vypracovává projekt průzkumných prací pro nalezení dostatečně vydatného zdroje pitné vody u města Toma.
prozkoumání dopadů těžby mědi - zambie - 5,9 miliónu korun
Česká geologická služba posuzuje, jak životní prostředí v oblasti Copperbelt postihla těžba a zpracování mědi a kobaltu.
pomoc sirotkům po obětech aids - etiopie - 12,2 miliónu korun
Nezisková společnost Člověk v tísni pomáhá sirotkům po rodičích, kteří zemřeli na AIDS. V Awase buduje střední odborné učiliště s internátem.
Elektřina ze slunce pro školy - Keňa - 6,7 miliónu korun
Humanistické hnutí chce podpořit vzdělání dětí tím, že pořídí dvěma desítkám škol solární panely, které vyrobí elektřinu pro žárovky a počítače.
Nemocnice pro porodní asistentky - Uganda - 6,4 miliónu korun
Arcidiecézní Charita Praha buduje nemocnici a školu pro porodní asistentky. Díky tomu bude zajištěna lékařské péče pro obyvatele okresu Buikwe.
vzdělávání zemědělců - namibie - 4 milióny korun
Experti České zemědělské univerzity tři roky pracují na projektu, který zkvalitní výuku zemědělských oborů na středních a vysokých školách.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí