Obce má proti povodním dotovat Zemědělský fond EU

Téměř polovina finančních prostředků programu Prevence před povodněmi, který spravuje Ministerstvo zemědělství (MZe), směřuje do oblasti povodí Moravy. Brzy se tam začnou provádět největší již připravené stavby: Poldr Žichlínek na Moravské Sázavě a první etapa protipovodňové ochrany Olomouce na řece Moravě. Nejpozději v příštím roce budou dále dokončeny například úprava jezu v Hodoníně, která umožní zlepšení regulace toku, a protipovodňová ochrana na řece Litavě ve Slavkově u Brna. Dokončuje se i výstavba ochranných hrází v ostravské aglomeraci na řekách Odra, Olše a Ostravice.

POMŮŽE I ÚVĚR Z EIB

Jak informoval Ing. Hugo Roldán z tiskového odboru MZe, v roce 2002 resort ze zmíněného programu poskytl formou investičních dotací 72 milióny, v roce 2003 však už 643 milióny a loni dokonce 768 miliónů korun. Letos se podle odhadů ministerstva tato suma bude pohybovat kolem 900 miliónů korun.

První etapa programu Prevence před povodněmi prakticky již končí a v příštím roce by v rámci programu už měly pouze dobíhat jeho poslední akce. Proto MZe pro rok 2006 nechystá ani žádné výrazné změny pravidel programu pro poskytování peněz. Návrh státního rozpočtu na příští rok tak pro končící program Prevence před povodněmi počítá jen s 350 mil. Kč, které však doplní úvěr z Evropské investiční banky (EIB).

Pro období let 2007 až 2010 MZe připravuje druhou etapu programu, na niž však už nyní správci toků pomýšlejí se zhruba 350 akcemi za více než deset miliard korun. "S příštím rozpočtovým obdobím Evropské unie v letech 2007 až 2013 druhá etapa programu souvisí pouze tak, že navrhujeme, aby obce mohly žádat o dotace z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, tedy nikoliv z našeho národního programu," uvedl inženýr Roldán. "Nový program bychom chtěli dále více zaměřit na výstavbu opatření k zadržení vody v krajině. Třetí velkou změnou by měla být vyšší požadovaná spoluúčast územních rozpočtů. Za tímto účelem se vedou paralelní jednání se všemi hejtmany a krajskými úřady a na úrovni správců toků i s dotčenými městy a obcemi. Nebudou-li města a kraje na protipovodňová opatření přispívat, bude možné uskutečnit jen menší rozsah akcí."

Inženýr Roldán však také připomněl, že výstavba některých nejúčinnějších navržených protipovodňových opatření byla mnohde zablokována nesouhlasem vlastníků příslušných pozemků. "Pokud se ještě objeví další takové případy, lze očekávat, že společenská objednávka si vynutí vyvlastňování pozemků za účelem výstavby protipovodňových opatření," dodal.

VYVLASTNĚNÍ? MOŽNÁ, ALE...

Ing. Miloslav Šindlar, jednatel společnosti ŠINDLAR, s. r. o., který jako autorizovaný inženýr v oboru staveb vodního hospodářství a krajinného inženýrství mj. připravoval pro Povodí Moravy, s. p., investiční záměr výstavby poldru Žichlínek, za obvykle ještě složitější než obstarání dostatku peněz na realizaci každého takového projektu považuje nutnost získání pozemků pro výstavbu. "Zcela jednoznačně však preferuji dohodu s vlastníky, nikoliv vyvlastňování jejich pozemků. To je zásadní komplikující faktor, který při přípravě staveb není vhodné ani zmiňovat. Stavba, u níž se s pojmem vyvlastňování začne manipulovat, nakonec vždy vede k "zablokování" veřejného mínění. Ovšem pokud by stavby s protipovodňovým efektem měly být definovány jako veřejný zájem s cílem umožnit případně i vyvlastnění potřebných pozemků, měla by se změna zákona řešit komplexně, aby nedošlo k negativním dopadům. Na jedné straně by totiž bylo možné prosadit tyto stavby do realizace i v případě zásadního nesouhlasu vlastníků pozemků. Ale na druhé straně by hrozilo riziko, že protipovodňová opatření nebudou dostatečně provázána s potřebami  ekologie  krajiny nebo s využitelností krajiny pro rekreaci apod., protože by snadno mohla být zaměřena pouze jednoúčelově."

OCHRANA I REVITALIZACE

Podle inženýra Šindlara úspěšná příprava také závisí na koncepci návrhu. Je nutné navrhovat řešení, která umožní nejen zvýšení protipovodňové ochrany a retence vody v krajině. Ale která současně zajistí i potřeby revitalizace krajiny z hlediska  ochrany   přírody  a zvýšení její obytnosti a využitelnosti pro lidi, kteří v okolních městech a obcích žijí. Například u poldru Žichlínek jde o revitalizaci zhruba stovky hektarů orné půdy v zátopě zpět na lužní krajinu s mozaikou výsadeb lesa a rozptýlené zeleně, lučních porostů, vodních ploch a živě meandrujících toků.

Takový přístup jistě vyhovuje i nevládnímu neziskovému sdružení Unie pro řeku Moravu, jehož hlavním cílem je  ochrana   přírody  a krajiny v povodí řeky Moravy a Vláry. Ing. Václav Čermák z unie má ovšem za to, že u nás zatím ještě neumíme spojovat řešení protipovodňové ochrany měst a obcí s revitalizací vodního toku a se zapojením řek do urbanistické struktury sídel. "Ve vyspělé cizině je řada příkladů úspěšných řešení, a to i ve velkých městech, kdy po revitalizaci řeka ožila a občané "návrat" řeky do města přijali za svůj," tvrdí.

Co by si tedy město mělo napřed zajistit, než začne uvažovat o zásadnější stavbě na ochranu proti povodním? Inženýr Šindlar odpovídá: "Vhodné je začít studií odtokových poměrů, ve které se v zastavěném území stanoví ohrožená kritická místa a určí se limitní průtoky, které je třeba bezpečně přes zastavěné území převést. Určitě je také nutné zvážit možnosti pro zvýšení retenční schopnosti povodí nad úsekem, kde je nutné řešit protipovodňovou ochranu, a teprve pak zhodnotit potřebu úprav, jež urychlí odtok vody ze záplavového území. Zde jednoznačně platí vzájemná provázanost mezi obcemi a městy v horních a dolních částech povodí. Povodňové průtoky, které budou odvedeny z horní části, zvýší rizika v níže ležících sídlech. Proto se vyplatí nejprve hledat možnosti zadržení vody v povodí obnovou přirozené retence krajiny a niv v návaznosti na retenční nádrže vhodně umístěné do krajiny a doplněné revitalizačními opatřeními."

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ