Brusel přispěje Jihočechům na vodu
Desítky tisíc obyvatel z Táborska, Milevska a oblasti kolem Týna nad Vltavou
mají naději, že jim do dvou let poteče z kohoutků kvalitnější voda. Zbaví se
především zvýšeného obsahu železa, které je na hranici normy.
Zaslouží se o to téměř sto padesát miliónů korun, které Jihočeský vodárenský
svaz (JVS) vydá na opravu dvaačtyřiceti kilometrů zkorodovaného dálkového
potrubí mezi Týnem nad Vltavou, Bechyní a Opařany. Součástí této v úterý
zahájené investice, která má ve vodárenské soustavě jižních Čech zajistit
standardy Evropské unie, je i zlepšení kalového hospodářství na klíčové úpravně
vody v Plavě na Českobudějovicku.
Desítky tisíc obyvatel z Táborska, Milevska a oblasti kolem Týna nad Vltavou mají naději, že jim do dvou let poteče z kohoutků kvalitnější voda. Zbaví se především zvýšeného obsahu železa, které je na hranici normy.
Zaslouží se o to téměř sto padesát miliónů korun, které Jihočeský vodárenský svaz (JVS) vydá na opravu dvaačtyřiceti kilometrů zkorodovaného dálkového potrubí mezi Týnem nad Vltavou, Bechyní a Opařany. Součástí této v úterý zahájené investice, která má ve vodárenské soustavě jižních Čech zajistit standardy Evropské unie, je i zlepšení kalového hospodářství na klíčové úpravně vody v Plavě na Českobudějovicku.
EU zaplatí skoro dvě třetiny
Evropská unie projekt podpoří více než pětadevadesáti milióny korun. Ty tak pokryjí pětašedesát procent nákladů. O zbytek peněz se podělil investor JVS s Ministerstvem životního prostředí.
"Trpělivost se nám vyplatila," říká Antonín Princ, ředitel vodárenského svazu. Ten požádal Brusel o podporu projektu už v roce 1999, ale dočkal se až letos.
Lidem z dotčených oblastí připadá voda, která jim v současné době teče z kohoutků, normální. Když se ale provede rozbor, nedostatky jsou evidentní.
Kvalitu vody výrazně zlepší sanace vnitřku ocelového potrubí pomocí cementového nástřiku nebo tkaninového rukávce, vytvrzeného oxidovou pryskyřicí. Tyto bezvýkopové práce budou německé firmy Karl Weiss a Brochier provádět ve sdružení se stavební společností Hochtief VSB. "Jde o zakázku, která nám i z pohledu evropského trhu přinese řadu dobrých zkušeností," prohlašuje mluvčí Hochtiefu Alena Čechová.
V plavské úpravně, která zásobuje pitnou vodou půl miliónu obyvatel, tedy většinu Jihočeského kraje, se zároveň zefektivní kalové hospodářství. Dosud se kaly po zpracování ukládají na skládku. Po rekonstrukci nádrží a filtrů se ale zbaví nebezpečných látek, a proto je bude možné kompostovat a využívat jako hnojivo.
"Ročně tak nebudeme muset na skládku ukládat kolem 950 tun odpadu a množství vypouštěných odpadních vod do řeky Malše se za rok sníží asi o 383 tisíc kubíků," vypočítává další přínos Princ.
Podle Pavly Bendové z Ministerstva životního prostředí jde o jeden z posledních projektů předvstupního programu ISPA v objemu pěti miliónů eur. "Současné projekty, posuzované Evropskou komisí, musí být už nad deset miliónů eur," uvedla Bendová. Připomněla zároveň, že prioritou dosud byly projekty zaměřené na odpadní vodu, které získávaly přednost před těmi, jež se orientovaly na zlepšení kvality pitné vody.
Ministerstvo nyní do vlády připravuje materiál, shrnující vodohospodářské potřeby jednotlivých krajů. Ukazuje se, že už zbývají většinou menší projekty.
Druhá úspěšná žádost
Jihočeskému vodárenskému svazu se během pár let podařilo už podruhé získat prostředky z evropských fondů. Poprvé to bylo po povodních v roce 2002, kdy Brusel přispěl na zdvojení vodárenského řadu z římovské přehrady do úpravny Plav. Tím se odstranilo riziko, že velká voda přeruší jediné potrubí. To by v takovém případě připravilo velkou část Jihočechů o dodávky pitné vody.
Zaslouží se o to téměř sto padesát miliónů korun, které Jihočeský vodárenský svaz (JVS) vydá na opravu dvaačtyřiceti kilometrů zkorodovaného dálkového potrubí mezi Týnem nad Vltavou, Bechyní a Opařany. Součástí této v úterý zahájené investice, která má ve vodárenské soustavě jižních Čech zajistit standardy Evropské unie, je i zlepšení kalového hospodářství na klíčové úpravně vody v Plavě na Českobudějovicku.
EU zaplatí skoro dvě třetiny
Evropská unie projekt podpoří více než pětadevadesáti milióny korun. Ty tak pokryjí pětašedesát procent nákladů. O zbytek peněz se podělil investor JVS s Ministerstvem životního prostředí.
"Trpělivost se nám vyplatila," říká Antonín Princ, ředitel vodárenského svazu. Ten požádal Brusel o podporu projektu už v roce 1999, ale dočkal se až letos.
Lidem z dotčených oblastí připadá voda, která jim v současné době teče z kohoutků, normální. Když se ale provede rozbor, nedostatky jsou evidentní.
Kvalitu vody výrazně zlepší sanace vnitřku ocelového potrubí pomocí cementového nástřiku nebo tkaninového rukávce, vytvrzeného oxidovou pryskyřicí. Tyto bezvýkopové práce budou německé firmy Karl Weiss a Brochier provádět ve sdružení se stavební společností Hochtief VSB. "Jde o zakázku, která nám i z pohledu evropského trhu přinese řadu dobrých zkušeností," prohlašuje mluvčí Hochtiefu Alena Čechová.
V plavské úpravně, která zásobuje pitnou vodou půl miliónu obyvatel, tedy většinu Jihočeského kraje, se zároveň zefektivní kalové hospodářství. Dosud se kaly po zpracování ukládají na skládku. Po rekonstrukci nádrží a filtrů se ale zbaví nebezpečných látek, a proto je bude možné kompostovat a využívat jako hnojivo.
"Ročně tak nebudeme muset na skládku ukládat kolem 950 tun odpadu a množství vypouštěných odpadních vod do řeky Malše se za rok sníží asi o 383 tisíc kubíků," vypočítává další přínos Princ.
Podle Pavly Bendové z Ministerstva životního prostředí jde o jeden z posledních projektů předvstupního programu ISPA v objemu pěti miliónů eur. "Současné projekty, posuzované Evropskou komisí, musí být už nad deset miliónů eur," uvedla Bendová. Připomněla zároveň, že prioritou dosud byly projekty zaměřené na odpadní vodu, které získávaly přednost před těmi, jež se orientovaly na zlepšení kvality pitné vody.
Ministerstvo nyní do vlády připravuje materiál, shrnující vodohospodářské potřeby jednotlivých krajů. Ukazuje se, že už zbývají většinou menší projekty.
Druhá úspěšná žádost
Jihočeskému vodárenskému svazu se během pár let podařilo už podruhé získat prostředky z evropských fondů. Poprvé to bylo po povodních v roce 2002, kdy Brusel přispěl na zdvojení vodárenského řadu z římovské přehrady do úpravny Plav. Tím se odstranilo riziko, že velká voda přeruší jediné potrubí. To by v takovém případě připravilo velkou část Jihočechů o dodávky pitné vody.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
