Čtvrtek, 28. března 2024

SDĚLENÍ sekretariátu rozkladové komise o některých správních rozhodnutích ministra životního prostředí

K účastenství správců vodních toků při rozhodování o výjimkách ze základních ochranných podmínek bobra evropského
SDĚLENÍ sekretariátu rozkladové komise o některých správních rozhodnutích ministra životního prostředí

k § 56 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
k § 14 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

Ve správním řízení týkajícím se povolení výjimky k přemisťování a vypouštění bobra evropského do volné přírody mají postavení účastníka i všichni správci vodních toků, jejichž působnost se vztahuje na území, na němž má být vypouštění prováděno. Není-li takové území rozhodnutím vymezeno, a je-li tedy za ně nutno považovat celé území České republiky, jsou účastníky řízení všichni správci vodních toků, v jejichž působnosti může být vypouštění reálně prováděno.

(Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 24. října 2005, č.j. 101580/ENV/M/05, SRK/565/P-1762/05)

Podáním doručeným ministerstvu požádal Ing. A. V. (dále jen „žadatel“) o povolení výjimky podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“), ze základních podmínek ochrany kriticky ohroženého zvláště chráněného druhu bobra evropského uvedených v ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona, a to ze zákazu bobra evropského chytat, rušit a jinak zasahovat do jeho biotopu. Tyto zásahy zamýšlel provést za účelem ochrany jedinců bobra evropského prostřednictvím odchytů, záchranných přenosů a vypouštění na vhodné lokality podle předem zpracované metodiky RNDr. V. K. Podle žadatele jsou bobři v průběhu migrace často ohrožováni a v jednotlivých zdůvodněných případech je tak nutné provést jejich záchranný odchyt a transfer na vhodné lokality. Dalším důvodem žádosti je nutnost zasahovat do biotopu bobra evropského vyvolaná jeho rozsáhlou stavební činností, která může představovat riziko pro komunikace, hráze, nádrže, rybníky, budovy a pozemky v podobě zatopení, podmáčení, podhloubení a podobně.Rozhodnutím ministerstva byla žadateli povolena výjimka podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona ze základních podmínek ochrany bobra evropského, konkrétně ze zákazu zasahovat do jeho přirozeného vývoje, zejména ho rušit, chytat, přemísťovat jeho vývojová stadia nebo jím užívaná sídla, a to za podmínek v rozhodnutí stanovených. Podle ministerstva žadatel splňuje nezbytné odborné předpoklady pro provádění výzkumu, odchytu a záchranných přenosů bobra evropského.
Jako s účastníkem řízení jednalo ministerstvo pouze se žadatelem. Rozhodnutí, proti kterému nebyl ve lhůtě uvedené v ustanovení § 54 odst. 2 správního řádu podán rozklad, nabylo právní moci.Poté bylo ministerstvu doručeno podání Povodí Moravy, s.p. (dále jen „stěžovatel“), označené jako rozklad proti výše uvedenému rozhodnutí ministerstva. Podle stěžovatele jsou odchytem a zejména vypouštěním bobrů do nových území zcela jednoznačně dotčena jeho práva jako správce toků a vodních děl a stěžovatel je proto účastníkem správního řízení vedeného v této věci. Přesto s ním nebylo jako s účastníkem řízení jednáno, napadené rozhodnutí mu nebylo doručeno a nemohl se k němu nijak vyjádřit. Stěžovatel dále namítal, že podmínky rozhodnutí zakládající součinnost se správcem povodí jsou zcela nedostatečné, neboť se správcem povodí mají být konkrétní zásahy pouze projednány, a ten tak nemůže svým případným nesouhlasem nic ovlivnit. Ve věci bylo zahájeno mimoodvolací přezkumné řízení, v jehož rámci ministr s přihlédnutím k návrhu zvláštní (rozkladové) komise rozhodnutí ministerstva zrušil pro nezákonnost.

Z odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím ministerstva bylo žadateli povoleno zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněného bobra evropského. Způsob tohoto zasahování je ve výroku rozhodnutí vymezen demonstrativním výčtem některých činností zasahujících do přirozeného vývoje bobra evropského, který odpovídá dikci zákona (zejména chytání, rušení a přemisťování vývojových stadií). Demonstrativní povaha výčtu však připouští i jiné takové činnosti ve výroku výslovně neuvedené.
Rozsah některých činností, k nimž je žadatel oprávněn, je upřesněn podmínkami rozhodnutí.Součástí biotopu (§ 3 písm. i) zákona) bobra evropského jsou rovněž vodní toky. Podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), jsou vodní toky předmětem správy. Správou vodních toků se podle odstavce druhého citovaného paragrafu rozumí též povinnost pečovat o koryta vodních toků a provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku. Správu vodních toků zajišťují správci vodních toků, jimiž jsou subjekty uvedené v ustanovení § 48 vodního zákona. Mezi tyto subjekty náleží i právnické osoby zřízené podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
Takovou právnickou osobou je i stěžovatel. Životní projevy bobra evropského (jím budované hráze, nory, hrady a kanály) zasahují do koryt vodních toků a mohou představovat jistá nebezpečí pro vodní díla v nich umístěná. O tuto nespornou skutečnost se ostatně opírá jak napadené rozhodnutí ministerstva, jež ve svém odůvodnění zdůrazňuje, že činnost bobra evropského může vyvolat obecné ohrožení a způsobit materiální škody velkého rozsahu, tak i žádost samotná. Podle ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu je účastníkem správního řízení i ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Zatímco samotné rušení a chytání bobra evropského se samo o sobě povinností ani práv správců toku přímo nedotýká, důsledky přemisťování a vypouštění bobra evropského do volné přírody přinejmenším mohou být přímo dotčeny povinnosti správce vodního toku pečovat o koryta vodních toků a provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v tomto korytě se nacházející. Ve správním řízení týkajícím se povolení výjimky k přemisťování a vypouštění bobra evropského do volné přírody mají tedy postavení účastníka i všichni správci vodních toků, jejichž působnost se vztahuje na území, na němž má být vypouštění prováděno. Není-li takové území rozhodnutím vymezeno (jak je tomu i v posuzovaném případě), a je-li tedy za ně nutno považovat celé území České republiky, jsou účastníky řízení všichni správci vodních toků, v jejichž působnosti může být vypouštění reálně prováděno. Tím, že ministerstvo napadeným rozhodnutím povolilo výjimku nejen k samotnému chytání a rušení bobra evropského, nýbrž také k jeho přemisťování a vypouštění do volné krajiny (přičemž na základě této výjimky je žadatel oprávněn vypouštět bobry do volné přírody bez dalšího), aniž by jako s účastníky řízení jednalo se správci vodních toků, porušilo základní zásady správního řízení vyjádřené v ustanovení § 3 správního řádu, především pak povinnost správního orgánu vždy dát fyzickým a právnickým osobám (v daném případě správcům vodních toků) příležitost, aby mohly svá práva a zájmy účinně hájit. Nezákonný zásah do povinnosti (a zároveň práva) správců vodních toků pečovat o koryta vodních toků jsem shledal rovněž ve formulaci podmínky č. 6 výroku rozhodnutí ministerstva. Z této podmínky totiž vyplývá, že žadatel je oprávněn za účelem ochrany dílčích úseků břehů vodního toku před norováním opatřovat koryto vodního toku pevnými zábranami částečně nebo zcela zapuštěnými v břehové linii. Rovněž tato činnost, již lze považovat za zásah do přirozeného vývoje (biotopu) bobra evropského ve smyslu obecné části výroku rozhodnutí ministerstva, byla žadateli povolena, aniž by byla dána správcům vodních toků jako účastníkům řízení, jak vyplývá ze shora uvedeného, možnost účastnit se řízení a k takovému zásahu se vyjádřit. Oprávnění zasahovat do břehu vodního toku navíc správní orgán stanovil nad rámec podané žádosti, neboť nejde o oprávnění určené svou povahou k ochraně jedinců bobra evropského prostřednictvím odchytů, záchranných přenosů a vypouštění na vhodné lokality, o jehož vydání žadatel dle podané žádosti usiloval, nýbrž o oprávnění, jehož smyslem je zabezpečení jiných funkcí vodního toku.Skutečnost, že technické a organizační zajištění výjimkou povolených činností je žadatel podle podmínky č. 7 výroku rozhodnutí ministerstva povinen předem projednat se správcem toku, je z hlediska porušení práv správců toků nerozhodná.
Pouze účastenství ve správním řízení je totiž způsobilé správci toku zajistit všechny procesní prostředky účinné obrany jeho práv a zároveň obrany před neoprávněným zásahem do výkonu jeho povinností.

Zdroj:MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů