EU podpoří říční dopravu
Evropská unie chystá masivní podporu říční dopravy. Náklady na modernizaci
infrastruktury, vylepšení říčního loďstva, nábor nových dělníků a zlepšení
sociálních podmínek v celém sektoru se mají pohybovat v miliardách eur. V novém
akčním plánu, který má vést k rozvoji lodní dopravy, Evropská komise vyjadřuje
obavu z dalšího nárůstu kamionové dopravy, jež by se do roku 2015 mohla zvýšit
až o třetinu.
Evropská unie chystá masivní podporu říční dopravy. Náklady na modernizaci infrastruktury, vylepšení říčního loďstva, nábor nových dělníků a zlepšení sociálních podmínek v celém sektoru se mají pohybovat v miliardách eur. V novém akčním plánu, který má vést k rozvoji lodní dopravy, Evropská komise vyjadřuje obavu z dalšího nárůstu kamionové dopravy, jež by se do roku 2015 mohla zvýšit až o třetinu.
Přijetí plánu podporuje i české ministerstvo dopravy. Nyní je možné podporovat z fondů EU pouze budování vodních cest a navazující infrastruktury. Stát ale nemůže dotovat soukromé aktivity v říční dopravě, jako je například nákup a rozšiřování flotily, vytváření nových pracovních míst. To by EU zatím vnímala jako nedovolenou veřejnou podporu, řekla ČTK mluvčí MD Marcela Žižková.
Říční doprava v EU zatím stojí mírně v pozadí, ale podle evropských činitelů je plně konkurenceschopná. Téměř 11 tis. evropských nákladních plavidel má srovnatelnou kapacitu jako 10 tis. vlaků a 440 tis. nákladních vozidel. "Evropa nemůže nechat tento potenciál nedotčený," uvádí EK v návrhu plánu. Iniciativa komise je platná pro roky 2006 až 2013. Zástupci EU při prosazování podpory říční dopravy argumentují úspěšností celého sektoru v severozápadní Evropě. Jen v letech 1997 až 2004 se lodní doprava v Nizozemsku zvýšila o 40 %, v Belgii o 50 a ve Francii o 35 %. Evropané však stále své řeky využívají jen minimálně. Například kapacita Dunaje je využita zhruba ze 7 až 10 %. Loďařství trápí i nedostatek pracovních sil. Práce v loděnicích a na říčních lodích má dosud nálepku nepříliš perspektivního, špatně placeného a náročného zaměstnání. EK chce tyto předsudky změnit. Přístavní dělníci a posádky plavidel by se tak mohli dočkat řady výhod. Dotace však poplynou i na vzdělávání nových odborníků na lodní do
V Česku má koncesi na provozování vodní dopravy více než 400 subjektů. Česká vodní dopravní cesta má téměř 700 km. Labe je v ČR využíváno jako vodní cesta od Chvaletic po hranice s Německem. Vltava se k dopravě využívá od Třebenic pod Slapskou přehradou k soutoku s Labem včetně vyústění Berounky po přístav Radotín. Od Budějovic do Třebenic je Vltava splavná pro plavidla o nosnosti do 300 t. Vodní dopravu v ČR tíží nestabilní stav vodní hladiny na dopravní cestě. Řešením měly být dva jezy na dolním toku Labe, o které rejdaři vedli s ekology deset let spor. Nyní se připravuje stavba jednoho jezu v Děčíně. Začít s výstavbou se má v roce 2007. Plavební stupeň má zaručit možnost plavby až do Děčína s ponorem do 1,4 m po větší část roku.
Říční cesty v členských zemích EU: Belgie - 1527 splavných kilometrů, ČR - 664, Německo - 6754, Francie - 5378, Itálie - 1477, Lucembursko - 37, Maďarsko - 1884, Nizozemsko - 5046, Rakousko - 351, Polsko - 3812, Portugalsko - 124, Slovensko - 172, Finsko - 6245, Švédsko - 390, Velká Británie - 1153, EU 25 - 35 014 km.
Přijetí plánu podporuje i české ministerstvo dopravy. Nyní je možné podporovat z fondů EU pouze budování vodních cest a navazující infrastruktury. Stát ale nemůže dotovat soukromé aktivity v říční dopravě, jako je například nákup a rozšiřování flotily, vytváření nových pracovních míst. To by EU zatím vnímala jako nedovolenou veřejnou podporu, řekla ČTK mluvčí MD Marcela Žižková.
Říční doprava v EU zatím stojí mírně v pozadí, ale podle evropských činitelů je plně konkurenceschopná. Téměř 11 tis. evropských nákladních plavidel má srovnatelnou kapacitu jako 10 tis. vlaků a 440 tis. nákladních vozidel. "Evropa nemůže nechat tento potenciál nedotčený," uvádí EK v návrhu plánu. Iniciativa komise je platná pro roky 2006 až 2013. Zástupci EU při prosazování podpory říční dopravy argumentují úspěšností celého sektoru v severozápadní Evropě. Jen v letech 1997 až 2004 se lodní doprava v Nizozemsku zvýšila o 40 %, v Belgii o 50 a ve Francii o 35 %. Evropané však stále své řeky využívají jen minimálně. Například kapacita Dunaje je využita zhruba ze 7 až 10 %. Loďařství trápí i nedostatek pracovních sil. Práce v loděnicích a na říčních lodích má dosud nálepku nepříliš perspektivního, špatně placeného a náročného zaměstnání. EK chce tyto předsudky změnit. Přístavní dělníci a posádky plavidel by se tak mohli dočkat řady výhod. Dotace však poplynou i na vzdělávání nových odborníků na lodní do
V Česku má koncesi na provozování vodní dopravy více než 400 subjektů. Česká vodní dopravní cesta má téměř 700 km. Labe je v ČR využíváno jako vodní cesta od Chvaletic po hranice s Německem. Vltava se k dopravě využívá od Třebenic pod Slapskou přehradou k soutoku s Labem včetně vyústění Berounky po přístav Radotín. Od Budějovic do Třebenic je Vltava splavná pro plavidla o nosnosti do 300 t. Vodní dopravu v ČR tíží nestabilní stav vodní hladiny na dopravní cestě. Řešením měly být dva jezy na dolním toku Labe, o které rejdaři vedli s ekology deset let spor. Nyní se připravuje stavba jednoho jezu v Děčíně. Začít s výstavbou se má v roce 2007. Plavební stupeň má zaručit možnost plavby až do Děčína s ponorem do 1,4 m po větší část roku.
Říční cesty v členských zemích EU: Belgie - 1527 splavných kilometrů, ČR - 664, Německo - 6754, Francie - 5378, Itálie - 1477, Lucembursko - 37, Maďarsko - 1884, Nizozemsko - 5046, Rakousko - 351, Polsko - 3812, Portugalsko - 124, Slovensko - 172, Finsko - 6245, Švédsko - 390, Velká Británie - 1153, EU 25 - 35 014 km.
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích
