Čtvrtek, 28. března 2024

Řeka je unikátním prostředím a zůstane jím napořád

Řeka je unikátním prostředím a zůstane jím napořád
Přeměňovat staré v nové je prací developera Tamira Wintersteina. Hlavním projektem jeho firmy je přestavba pražského přístavu Holešovice. Dnes už stojí na břehu Vltavy dominantní budova Lighthouse, která je také sídlem společnosti. Hospodářské noviny s ním hovořily o manažerské práci v tomto oboru podnikání.

HN: Není váš obor příliš riskantní v porovnání s podnikáním v jiných oblastech?
Developerské investování je považováno za málo rizikové. Kupujeme pozemky, kterých je na světě stále méně, takže dlouhodobě jejich cena stoupá. Na nich pak investujeme do nemovitostí, stavíme. Myslím, že ani při tom nehrozí znehodnocení. V České republice podle mne budou ceny v této oblasti ještě stoupat, roste zde i životní úroveň. Samozřejmě se mohou objevit určité konjunkturální krátkodobé výkyvy, ale z dlouhodobého hlediska ceny stoupnou.

HN: Přesto ale nemůžete vyloučit určitá rizika.
Každý, kdo investuje, bere na sebe obchodní rizika. To je přece podstata podnikání. Musíte rozhodnout o lokalitě, o tom, co vlastně postavíte. Třeba jak velké uděláte byty nebo kolik jich dáte na trh. Tato rizika jsou však ve vašich rukou. Chcete-li vydělat, musíte je na sebe vzít. Vaše profesionalita se ukáže v tom, jak se s nimi vyrovnáte. Těchto rizik se nebojím.

HN: A jiných?
Bohužel jsou i taková, která se nedají přímo ovlivnit. A není jich málo - politická, lokální. Třeba výše DPH. Děláte něco, co není rychloobrátkové zboží, a můžete narazit na překážky, které jste nemohl zakalkulovat. Nejde jen o výši DPH, ale například o to, co bude zařazeno do které kategorie, jak budou definovány a jak budou objektivní. To vaši práci ovlivní. Nebo vznikají některé městské vyhlášky, u nichž nejsou důvody pro jejich přijetí vždy zřetelné, a tedy předvídatelné. Ale i to patří k podnikání.

Řeku nikdo nepřesune

HN: Co vás vede k tomu, že se orientujete především na velké komplexy?
Do České republiky přišlo mnoho investorů, je tu silná konkurence. Abyste obstáli, byli lepší, musíte přijít s něčím unikátním. To je například projekt revitalizace holešovického přístavu. Do velkých projektů totiž nemůže vstoupit každý, protože nemá takové zkušenosti, ale třeba ani finance. Nejdůležitější jsou ale organizační schopnosti. A my je máme. Jsme přesvědčeni, že v tom jsme lepší než konkurence. Jen Holešovice představují dvě stě pět tisíc metrů stavebních prací. To se musí dělat po fázích, najednou to nejde. Mimo to ale v Praze pracujeme například na Zeleném městě - na ploše patnácti hektarů, nebo na Šárka Business Parku, což je vlastně revitalizace bývalého areálu Aritmy.

HN: Proč jste si vybral jako hlavní projekt vltavské nábřeží?
Je to světový trend. Vychází ze vztahu k lokalitě založeného na lidské evoluci. Co tím myslím? To, že se člověk odpradávna snažil usadit na nějakém místě, kde neměl daleko k vodě. Podobné projekty dnes najdete i jinde v Evropě, ale také v Asii. Vztah člověka k vodě je stále velmi blízký. Ve městech jsou to téměř výhradně nábřeží, kde se setkáte s otevřeným prostorem. A natrvalo. Řeku nikdo nepřesune. Je to unikátní prostředí a zůstane jím napořád. Podívejte, Američané říkají, že v našem oboru jsou tři hlavní předpoklady úspěchu: lokalita, lokalita a lokalita. I když existují samozřejmě i další předpoklady, ale ne tak dominantní. Lidé byli kdysi ochotni dát život za to, aby byli na dobré, bezpečné lokalitě. Dnes jsou ochotni dobře zaplatit.

HN: Jak hodnotíte české podnikatelské prostředí?
Myslím, že v Česku je proces kolem stavění velmi dobře uspořádaný. Víte, které kroky musíte učinit, znáte i lhůty, kdo vám má odpovědět. Je tedy, jak jsem řekl, uspořádaný, ale proti jiným zemím se mi zdá zbytečně komplikovaný. Samozřejmě nejen u vás, ale i ve světě jsou na úřadech různí lidé. To se musí brát jako fakt. A pak tu jsou různé organizace, které nám komplikují práci. Já jsem například jako developer svou duší "zelený". Proto se snažím najít kompromis mezi zhodnocením pozemku a dodržením ochrany životního prostředí. To je výhoda. Takže celkově si zde nemohu stěžovat. Není to výrazně jiné než jinde, pokud neberu v úvahu Spojené státy, kde se úřady snaží developerovi pomoci. Ale žijeme v Evropě a v ní je to jiné.

HN: Hovořili jsme o úřadech a organizacích, ale vy musíte spolupracovat i s mnoha firmami.
Je pravda, že se u vás ještě setkáváme s pozůstatky z minulého režimu. Některé kroky partnerů, které by byly v západním světě považovány za nepřijatelné nebo nesprávné, se zde berou jako šikovnost... To se však naštěstí mění. Je to možná dané i tím, že se v devadesátých letech český majetek "výhodně privatizoval", a kdo stál v řadě, tak si něco sebral. Tito lidé si někdy ještě myslí, že se doba zastavila. Ale ve skutečnosti už je jiná. Kdo chce vydělat, musí tvrdě pracovat. Poznávám, že si to i v Česku uvědomuje čím dál víc lidí.

Každý se někdy zmýlí

HN: Jak si vybíráte partnery, abyste se nespálil?
Hlavním jsou České přístavy, ale máme jich mnohem více. Vždy, když jdeme do nějaké země, rozhodujeme se do značné míry podle toho, zda se nám tam podaří najít dobrého lokálního partnera. Když ho nenajdeme, jdeme jinam. U vás se nám to však podařilo. Spolupracujeme tady s partnery tak, že se vzájemně respektujeme a nikdo nešlape tomu druhému na palce. To vytváří pravou podnikatelskou atmosféru. A ta se v Česku velmi vylepšila.

HN: Co vyžadujete od jednotlivců?
Profesionalismus a spolehlivost.

HN: Neznám podnikatele, který by někdy nešlápl vedle. Jak se vyrovnáváte s případnou chybou?
Otázkou je, zda se více šlape vedle, nebo na správné místo. Kdo ale řekne, že se nikdy nemýlil, klame sám sebe. Nám se například osvědčilo, že když skončíme nějaký projekt nebo jeho etapu, sedneme si s lidmi, kteří byli do práce zapojeni, a snažíme se kriticky ohlédnout. Na to, co jsme udělali dobře, ale hlavně na to, co jsme dobře neudělali. Tyto poznatky pak využíváme v dalších projektech. Kritický pohled zpátky je strašně důležitý, pomáhá nám k tomu, abychom neopakovali chyby.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů