Půjčky na domovní čistírny odpadních vod
Zajímavým způsobem vyšlo vstříc obyvatelům, kteří nemají možnost připojit se
na kanalizaci, město Podbořany. Přispěje lidem ze spádových obcí, včetně
chatařů, na malé domácí ČOV částkou deset tisíc korun. Zajímalo nás zda i na
Mostecku mají lidé možnost využít příspěvků na pořízení domovní čistírny.
Zajímavým způsobem vyšlo vstříc obyvatelům, kteří nemají možnost připojit se na kanalizaci, město Podbořany. Přispěje lidem ze spádových obcí, včetně chatařů, na malé domácí ČOV částkou deset tisíc korun. Zajímalo nás zda i na Mostecku mají lidé možnost využít příspěvků na pořízení domovní čistírny.
Most, Litvínov ani Meziboří ve svém rozpočtu s touto podporou nepočítají, i když např. Ing. Jitka Janečková, vedoucí litvínovského odboru životního prostředí, to považuje za dobrý nápad. Na zřízení domovní ČOV při nové výstavbě domu je však v Mostě možné získat půjčku až 20 tisíc Kč z „fondu rozvoje bydlení“. Obdobný fond v Litvínově s poskytováním prostředků na tyto účely nepočítá. Města jsou samozřejmě odkanalizovaná, ale řada obcí na Mostecku vlastní kanalizaci nemá. Jistá možnost získání dotace anebo návratné finanční výpomoci existuje také na kraji z prostředků Fondu vodního hospodářství Ústeckého kraje, který je také určen na realizaci protipovodňových opatření a zajištění vyšší schopnosti krajiny zadržovat vodu. Zde však mají přednost opatření veřejného významu, která jsou v souladu s plánem rozvoje kanalizací. Investice do domovní čistírny se však přesto vyplatí.
Budete-li se rozhodovat pro domácí ČOV je nutné znát základní parametry. V prvé řadě jak velkou čistírnu zvolit. Souhrnnou jednotkou pro určení kapacity čistírny je takzvaný ekvivalentní obyvatel (EO, EQ). U rodinného domu je nutno počítat s tím, že občas přijde i několikadenní návštěva. Kapacita u rodinného domu by proto měla být zhruba o dva EO vyšší než je počet stálých obyvatel domu. Dalším údajem, kterým se udává kapacita ČOV, je BSK5, což je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad znečištění za 5 dní. Domácí ČOV jsou totiž založené na biologickém způsobu čištění odpadní vody, tedy za přítomnosti mikroorganismů.
Pro objekty, které nejsou trvale obydleny se hodí spíše anaerobní ČOV (mikroorganismům je zamezen přístup vzduchu). Využívají podobných procesů, které probíhají samovolně na dně jezer a rybníků. Účinnost čištění dosahuje až 70 %. V kombinaci s dalším stupněm čištění se dosáhne účinnosti až 85 %. Naproti tomu aerobní ČOV (za přístupu vzduchu) jsou vhodné pro rodinné domy a další trvale obydlené objekty. Jejich účinnost závisí zejména na vhodně dimenzovaném biofiltru a pohybuje se mezi 80 a 90%. Optimálně fungují při vyšších teplotách, proto jsou některé vybaveny topným tělesem, které se při poklesu teploty samo spíná. Čistírny aktivační jsou nejmodernější variantou aerobních způsobů separace kalů.
„Posledním velmi zajímavým typem jsou kořenové čistírny. Prakticky se jedná o umělý mokřad, živé společenství, které se skládá ze štěrkového filtru, z rostlin a z mikroorganismů. Kořenové čistírny nepotřebují ke svému provozu elektrickou energii. Proto jsou levné. Kořenová pole nezapáchají, ani se v nich nelíhnou komáři. Lze je využít u rekreačních objektů,“ uvedla Ing. Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most.
Nejnovější trend v čištění odpadních vod spočívá v rozdělení vod na žluté (moč), hnědé (tuhé odpady) a šedé (mytí apod.) a v jejich odděleném zpracování, které umožňuje lepší využití vody i živin.
„Při výběru typu čistírny doporučujeme v každém případě obrátit se na odborníky. Je nutné zvážit jednoduchost provedení, provozní náklady, stavební náročnost, zajištění servisu, garanci odtokových hodnot apod...,“ dodala Hykyšová.
Na veřejnou kanalizaci je v Ústeckém kraji napojeno 81,8 % obyvatel. Z toho na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod (ČOV) je napojeno 77,2 % obyvatel kraje. Ústecký kraj přitom patří mezi kraje s největší kapacitou ČOV.
http://www.e-region.cz
Most, Litvínov ani Meziboří ve svém rozpočtu s touto podporou nepočítají, i když např. Ing. Jitka Janečková, vedoucí litvínovského odboru životního prostředí, to považuje za dobrý nápad. Na zřízení domovní ČOV při nové výstavbě domu je však v Mostě možné získat půjčku až 20 tisíc Kč z „fondu rozvoje bydlení“. Obdobný fond v Litvínově s poskytováním prostředků na tyto účely nepočítá. Města jsou samozřejmě odkanalizovaná, ale řada obcí na Mostecku vlastní kanalizaci nemá. Jistá možnost získání dotace anebo návratné finanční výpomoci existuje také na kraji z prostředků Fondu vodního hospodářství Ústeckého kraje, který je také určen na realizaci protipovodňových opatření a zajištění vyšší schopnosti krajiny zadržovat vodu. Zde však mají přednost opatření veřejného významu, která jsou v souladu s plánem rozvoje kanalizací. Investice do domovní čistírny se však přesto vyplatí.
Budete-li se rozhodovat pro domácí ČOV je nutné znát základní parametry. V prvé řadě jak velkou čistírnu zvolit. Souhrnnou jednotkou pro určení kapacity čistírny je takzvaný ekvivalentní obyvatel (EO, EQ). U rodinného domu je nutno počítat s tím, že občas přijde i několikadenní návštěva. Kapacita u rodinného domu by proto měla být zhruba o dva EO vyšší než je počet stálých obyvatel domu. Dalším údajem, kterým se udává kapacita ČOV, je BSK5, což je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad znečištění za 5 dní. Domácí ČOV jsou totiž založené na biologickém způsobu čištění odpadní vody, tedy za přítomnosti mikroorganismů.
Pro objekty, které nejsou trvale obydleny se hodí spíše anaerobní ČOV (mikroorganismům je zamezen přístup vzduchu). Využívají podobných procesů, které probíhají samovolně na dně jezer a rybníků. Účinnost čištění dosahuje až 70 %. V kombinaci s dalším stupněm čištění se dosáhne účinnosti až 85 %. Naproti tomu aerobní ČOV (za přístupu vzduchu) jsou vhodné pro rodinné domy a další trvale obydlené objekty. Jejich účinnost závisí zejména na vhodně dimenzovaném biofiltru a pohybuje se mezi 80 a 90%. Optimálně fungují při vyšších teplotách, proto jsou některé vybaveny topným tělesem, které se při poklesu teploty samo spíná. Čistírny aktivační jsou nejmodernější variantou aerobních způsobů separace kalů.
„Posledním velmi zajímavým typem jsou kořenové čistírny. Prakticky se jedná o umělý mokřad, živé společenství, které se skládá ze štěrkového filtru, z rostlin a z mikroorganismů. Kořenové čistírny nepotřebují ke svému provozu elektrickou energii. Proto jsou levné. Kořenová pole nezapáchají, ani se v nich nelíhnou komáři. Lze je využít u rekreačních objektů,“ uvedla Ing. Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most.
Nejnovější trend v čištění odpadních vod spočívá v rozdělení vod na žluté (moč), hnědé (tuhé odpady) a šedé (mytí apod.) a v jejich odděleném zpracování, které umožňuje lepší využití vody i živin.
„Při výběru typu čistírny doporučujeme v každém případě obrátit se na odborníky. Je nutné zvážit jednoduchost provedení, provozní náklady, stavební náročnost, zajištění servisu, garanci odtokových hodnot apod...,“ dodala Hykyšová.
Na veřejnou kanalizaci je v Ústeckém kraji napojeno 81,8 % obyvatel. Z toho na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod (ČOV) je napojeno 77,2 % obyvatel kraje. Ústecký kraj přitom patří mezi kraje s největší kapacitou ČOV.
http://www.e-region.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
