S čím pojišťovny přijdou po povodních?

S KATASTROFICKÝMI ŠKODAMI se sice v posledních letech trhá pytel, ale pojišťovny nemohou přestat pojišťovat proti živelním rizikům, i kdyby chtěly. Ztratily by důvěru klientů a bez ní nemohou podnikat a přinášet zisky svým akcionářům. Nemůže si to dovolit ani Česká pojišťovna.

Povodně v roce 2002 přišly pojišťovny v ČR na 37 miliard korun, což představovalo úhradu poloviny všech vzniklých škod. Zvýšily sice pojistné, ale to se nedá dělat donekonečna. Musely hledat jiné cesty, jak omezit svá rizika. Proto možná letos nebudou muset tolik platit.

MAJÍ V RUCE POVODŇOVÉ MAPY. Česká asociace pojišťoven (ČAP) ve spolupráci s českou firmou MultiMedia Computer připravila pro pojišťovny Geografický informační systém (GIS). Jde o interaktivní digitální zobrazení rizikových území pro celou Českou republiku. Vychází částečně z produktu FRAT, který vznikl ve spolupráci se světovou zajišťovnou Swisse Re. Statistické informace obsažené v produktu FRAT byly doplněny o aktuální informace a další prostorová data, čímž vznikla nová generace produktů Aquarius.NET pro jednotlivé pojišťovny.

GIS využívá přesných údajů Českého hydrometeorologického ústavu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Českého statistického úřadu a komerčních poskytovatelů geografických dat. Jeho základem je velmi přesné elektronické zaměření terénu. Do něj jsou cestou trojrozměrného modelování promítnuta záplavová území pro téměř třicet tisíc kilometrů vodních toků, tedy všechny řeky, říčky i velké potoky. Záplavová území se dělí do několika rizikových zón (1 až 6). Ty přibližně odpovídají dvaceti- až pětisetleté povodni. Součástí systému je kvalitní mapový podklad pro všechna okresní a větší města v měřítku 1:10 000. Je propojen se soupisem všech evidovaných nemovitostí v ČR, který obsahuje přes dva miliony adres. Díky tomu je možné na digitální mapě vyhledat prakticky jakékoliv stávající nebo nové místo pojištění a posoudit jeho příslušnost k rizikové zóně povodňového nebezpečí.

Povodně urychlily GIS. Ivo Bánovský, výkonný ředitel MultiMedia Computer, řekl Ekonomu, že GIS je schopen do dvou dnů vygenerovat přibližný odhad škod na kterémkoli území České republiky postiženém záplavami, včetně zohlednění množství a rychlosti tání sněhu, což má na jaře významný vliv na vznik škod.

Podle něj se podařilo GIS realizovat proto v tak vysoké kvalitě a tak rychle, že Česká republika zažila dvakrát za sebou v krátkém časovém intervalu velké povodně a pojišťovny ho nutně potřebovaly.

Na rozdíl od podobných systémů, které existují například ve Velké Británii nebo Německu, se dá bez problémů aktualizovat a přizpůsobovat specifickým požadavkům jednotlivých pojišťoven.

Jak říká Jan Kábrt, tajemník ČAP, GIS dnes využívá většina pojišťoven a je pro ně velmi cenný jak při řízení rizik v centrále, tak pro obchodní zástupce v terénu. Mohou během několika minut najít pojišťovaný objekt a vyhodnotit riziko jeho pojištění.

Slouží jako cenné východisko pro rozhodování o vývoji pojištění živelních rizik, rozsahu, cenách a také při upisování rizik zajišťovnám. Světové zajišťovny po povodních z let 1997 a 2002 nejen zvýšily cenu zajištění a omezily rozsah nakupovaných rizik, ale začaly klást větší důraz na přesnější práci pojišťoven s informacemi.

Pojišťovat se bude. Podle Tomáše Blechy, specialisty na firemní pojištění z makléřské firmy Insia, pojišťovny nebudou ani v budoucnosti odmítat pojištění proti povodním. Budou však volit stále sofistikovanější způsoby, jak si snížit vlastní riziko a zapojit do hry klienty. Po povodních v roce 2002 začaly zavádět ve větší míře limity plnění, částečné výluky z pojištění, nabízet vyšší spoluúčasti. Pečlivěji sledují, zda mají podniky připraveny krizové plány, jaká preventivní opatření dělají, zda jsou schopny v případě pojistné události škody pokud možno co nejvíc snížit.

Podle Blechy budou pojistné smlouvy stále složitější a podnikatelé či manažeři firem jim budou muset věnovat větší pozornost. Jako perličku z letošních povodní uvádí případy škod způsobených vodou, která se vylila z kanalizace. I když primární příčinou těchto škod je povodeň, pojišťovny to nemusejí uznat jako pojistnou událost, pokud v podmínkách smlouvy není uvedena voda z kanalizace jako pojištěné riziko.