Povodně - pěšák generálem?

Příroda je k lidem stále krutější a krutější. Stejně tak jako lidé byli a ještě jsou krutí k ní. Stále narůstá počet extrémů v počasí (povodně, sucha, tajfuny...).Za posledních 30 let jich bylo čtyřikrát více než za 30 let předposledních. Že je to též vlivem globálního oteplování, způsobeného skleníkovými plyny, je téměř jisté.

Jedno z problematických míst při jarním tání sněhu a při velkých dešťových srážkách je regulace stavu hladin ve vodních nádržích. Zájmy na její výši jsou různé. Prodejci pitné vody a prodejci elektrické energie mají zájem na její maximální výši. Naopak města ležící pod nádržemi chtějí, vzhledem ke své bezpečnosti, mít hladinu co nejnižší. Správci všech povodí mají zájmy totožné s prodejci. Proč? Regulaci výše hladin provádí správce povodí dle manipulačních řádů. Tyto však mají jeden velký nedostatek, nepočítají s extrémy počasí. Špatný manipulační řád přehrad Vltavské kaskády, který zanedbával protipovodňovou činnost, vedl ve svém důsledku k částečnému zatopení Prahy a dalších měst. Starostové ohrožených měst nemají prakticky žádný vliv na odpouštění nádrží a tím průtok vody městem (podobně nemají vliv na opravy a údržbu silnic I. třídy, které městem procházejí; taktéž neprůchodná dešťová kanalizace pod těmito silnicemi je pro města tabu atd.). A když se ozvou, jako starosta Znojma Pavel Balík, tak jsou odkázáni do „patřičných“ mezí vodohospodáři z Vranovské přehrady – že se o vše postarají. A postarali se! Část občanů Znojma musela být evakuována. A to jenom proto, že na prudký nárůst přítoku vody do přehrady reagovali zvýšením odtoku až za dva dny! Porušili tím též dohodu o maximálním stavu hladiny, kterou se starosty uzavřeli po povodních v r. 2002. Další nádrž nad Znojmem (Znojemskou) nemohli včas odpouštět, neboť stavební firma, která nádrž opožděně opravovala, nestačila uklidit staveniště (podobný problém byl při srpnových povodních v r. 2002 na nádrži Souš v Jizerských horách). Malá zajímavost z diagramů plnění nádrže Znojmo (www.pmo.cz – VH dispečink – Stavy a průtoky – Nádrže – Stavy a průtoky na nádržích – VN Znojmo): ačkoliv od 26.3. do 28.3.06 byl vždy údajně stejný přítok a odtok, došlo v tu dobu k prudkému nárůstu hladiny a dokonce pak i k přelivu hráze! „Jak je to možné?“ Může se někdo divit odvolání ředitele Povodí Moravy Miroslava Konečného? Kdo bude platit zbytečně způsobené  škody?

V případě zatopení metra v Praze v r. 2002 jsme škody zaplatili my všichni přes státní rozpočet. A to přesto, že je evidentně způsobil někdo nezodpovědný z dvojice Magistrát města Prahy nebo Ředitelství metra. Jenže viníka se „nepodařilo“ usvědčit. Bude se tento způsob placení opakovat i nyní? Proč škody nezaplatí ten, kdo je způsobil?

Další přehlížený problém mají města pod nádržemi s tím, že neregulované toky (např. při jarním tání sněhu nebo při přívalových deštích) zcela zaplní řečiště řeky, která městem protéká. Načež se začne pozdě vypouštět voda z nádrže a regulovaný tok řečiště přeplní - dojde k záplavám. Arogance Povodí se projeví také tím, že nadměrné vypouštění nádrže činitelé příslušného Povodí městům někdy ani nenahlásí (například v r. 1997 vypouštění „Šance“ ).

Co s tím naděláme?

Především je nutné zajistit na úrovni komunikaci mezi Povodím a starosty příslušných měst. Možná přes Krajské povodňové komise nebo Ústřední krizový štáb. Dohoda (ovšem dodržovaná) o stavu vodní hladiny v nádrži mezi Znojmem a Povodím Moravy by mohla být jednou z cest.

Že by setkávání zorganizovalo Ministerstvo zemědělství nebo krajské úřady?

Vhodným nástrojem k odpovědné korekci hladin na nádržích bude počítačový program „Voda plus“, na kterém již začínáme pracovat.

Další řešení: Dávat řekám možnost rozlití bez velkých škod. Více rybníků a malých vodních nádrží, více mezí a suchých poldrů (vzniklých pomocí sypaných hrází podél řek). Více smíšených lesů. Méně skladů, kůlen, garáží a plotů podél řek (mohou způsobit další povodňovou vlnu). Méně obytných domů, továren a betonových ploch u řek. Čištění koryt řek a rybníků by také jistě nebylo na škodu.

Samostatnou kapitolou jsou nesplněné sliby vlády: r. 1996 Bruntálsko, r. 2002 Ústí n.L. atd. Vláda po povodních v r. 2002 vyčlenila na protipovodňová opatření 4 miliardy. Času má před další povodní má zřejmě dost, neboť doposud bylo proinvestováno pouze 2,5 miliardy. Velké peníze se dávají na odstranění důsledků povodní. Peníze a opatření na prevenci povodní jsou nedostatečná. Že by vláda a Poslanecká sněmovna kalkulovaly s tím, že do konce jejich volebního období již další povodeň nebude?

Další nesplněné sliby vlád, poslanců a krajských zastupitelů je možno evidovat pomocí e-mailu přes mou webovou stránku. Před volbami si na ně příslušné „strany a vlády“ jistě rády vzpomenou a urychleně je slíbí znovu a znovu a….

Zdeněk Joukl (sociální ekolog)    
www.joukl.cz