Mrtvé moře potřebuje novou mízu
Merav Ajalonová z kibucu Ein Gedi stojí u šedivé betonové budovy, v níž sídlí
lázně, a ukazuje na pás hnědého bahna. Před dvaceti lety by jí na tomhle místě
omývala nohy voda z Mrtvého moře. Teď se jeho hladina blyští v dálce, skoro
kilometr od lázní.
"Mrtvé moře nám mizí před očima. Jako by to byl umírající člověk, který volá o
pomoc, ale vy pro něj nemůžete nic udělat," lituje Merav.
V uplynulých padesáti letech se Mrtvé moře, s nejslanější vodou a nejníže
položenou hladinou na Zemi, zmenšilo o třetinu a jeho hloubka spadla o 25 metrů.
Voda, jež sem kdysi tekla z řeky Jordánu, byla odkloněna do Sýrie, Jordánska a
Izraele v rámci zemědělských a elektrárenských projektů. Ochránci přírody
varují, že je zapotřebí rázný zákrok, aby se odvrátila ekologická pohroma,
protože Mrtvé moře ustupuje o jeden metr ročně.
Okolní mokřiny poskytují útočiště ohroženým druhům zvířat, jako jsou kozorožci,
levharti nebo damani, jimž se také říká "skalní králíci". Je to důležitá
lokalita i pro hnízda miliónů ptáků migrujících mezi Evropou a Afrikou.
Izrael i Jordánsko nabízejí zemědělcům velké dotace, aby mohli využívat vodu z
Jordánu. To by ovšem podle Gideona Bromberga, ředitele izraelské pobočky
organizace Přátelé Země, mělo urychleně přestat.
"Voda je v této oblasti hrozně vzácná, tak proč jí plýtvat na pěstování banánů?
Měli bychom farmáře finančně podporovat, ale současně chránit zdejší ekosystém.
A lepší investicí je turistický ruch," navrhuje izraelský ekolog.
V letovisku Minerva se někteří turisté vyhřívají pod slunečníky na lehátkách,
zatímco jiní se "bahní" nebo nechávají nadnášet slanou vodou Mrtvého moře.
"Je to vážně šokující. Nemělo by se jim dovolit, aby odváděli vodu jinam. Jestli
to ještě jde, vlády musí něco udělat," rozčiluje se Benjamin Harries z New
Yorku.
Jedním řešením by byl 200kilometrový kanál, který by do oblasti přiváděl vodu z
Rudého moře.
Ta by se pumpovala do Jordánska, kde by byla odsolena a mohli by ji využívat
Jordánci, Izraelci i palestinská samospráva. Zbývající voda by pak stekla z hor
do Mrtvého moře.
Zainteresované vlády se ale možná leknou vysokých nákladů podobného podniku a
budou tvrdit, že mají naléhavější problémy.
Merav Ajalonová - a zdaleka není jediná - s takovým postojem ostře nesouhlasí:
"Příroda nám dala dárek, a my ho takhle ničíme. Bojím se, že až tři moji synovci
vyrostou, Mrtvé moře bude už jen v našich vzpomínkách."
Merav Ajalonová z kibucu Ein Gedi stojí u šedivé betonové budovy, v níž sídlí lázně, a ukazuje na pás hnědého bahna. Před dvaceti lety by jí na tomhle místě omývala nohy voda z Mrtvého moře. Teď se jeho hladina blyští v dálce, skoro kilometr od lázní.
"Mrtvé moře nám mizí před očima. Jako by to byl umírající člověk, který volá o pomoc, ale vy pro něj nemůžete nic udělat," lituje Merav.
V uplynulých padesáti letech se Mrtvé moře, s nejslanější vodou a nejníže položenou hladinou na Zemi, zmenšilo o třetinu a jeho hloubka spadla o 25 metrů.
Voda, jež sem kdysi tekla z řeky Jordánu, byla odkloněna do Sýrie, Jordánska a Izraele v rámci zemědělských a elektrárenských projektů. Ochránci přírody varují, že je zapotřebí rázný zákrok, aby se odvrátila ekologická pohroma, protože Mrtvé moře ustupuje o jeden metr ročně.
Okolní mokřiny poskytují útočiště ohroženým druhům zvířat, jako jsou kozorožci, levharti nebo damani, jimž se také říká "skalní králíci". Je to důležitá lokalita i pro hnízda miliónů ptáků migrujících mezi Evropou a Afrikou.
Izrael i Jordánsko nabízejí zemědělcům velké dotace, aby mohli využívat vodu z Jordánu. To by ovšem podle Gideona Bromberga, ředitele izraelské pobočky organizace Přátelé Země, mělo urychleně přestat.
"Voda je v této oblasti hrozně vzácná, tak proč jí plýtvat na pěstování banánů? Měli bychom farmáře finančně podporovat, ale současně chránit zdejší ekosystém. A lepší investicí je turistický ruch," navrhuje izraelský ekolog.
V letovisku Minerva se někteří turisté vyhřívají pod slunečníky na lehátkách, zatímco jiní se "bahní" nebo nechávají nadnášet slanou vodou Mrtvého moře.
"Je to vážně šokující. Nemělo by se jim dovolit, aby odváděli vodu jinam. Jestli to ještě jde, vlády musí něco udělat," rozčiluje se Benjamin Harries z New Yorku.
Jedním řešením by byl 200kilometrový kanál, který by do oblasti přiváděl vodu z Rudého moře.
Ta by se pumpovala do Jordánska, kde by byla odsolena a mohli by ji využívat Jordánci, Izraelci i palestinská samospráva. Zbývající voda by pak stekla z hor do Mrtvého moře.
Zainteresované vlády se ale možná leknou vysokých nákladů podobného podniku a budou tvrdit, že mají naléhavější problémy.
Merav Ajalonová - a zdaleka není jediná - s takovým postojem ostře nesouhlasí: "Příroda nám dala dárek, a my ho takhle ničíme. Bojím se, že až tři moji synovci vyrostou, Mrtvé moře bude už jen v našich vzpomínkách."
"Mrtvé moře nám mizí před očima. Jako by to byl umírající člověk, který volá o pomoc, ale vy pro něj nemůžete nic udělat," lituje Merav.
V uplynulých padesáti letech se Mrtvé moře, s nejslanější vodou a nejníže položenou hladinou na Zemi, zmenšilo o třetinu a jeho hloubka spadla o 25 metrů.
Voda, jež sem kdysi tekla z řeky Jordánu, byla odkloněna do Sýrie, Jordánska a Izraele v rámci zemědělských a elektrárenských projektů. Ochránci přírody varují, že je zapotřebí rázný zákrok, aby se odvrátila ekologická pohroma, protože Mrtvé moře ustupuje o jeden metr ročně.
Okolní mokřiny poskytují útočiště ohroženým druhům zvířat, jako jsou kozorožci, levharti nebo damani, jimž se také říká "skalní králíci". Je to důležitá lokalita i pro hnízda miliónů ptáků migrujících mezi Evropou a Afrikou.
Izrael i Jordánsko nabízejí zemědělcům velké dotace, aby mohli využívat vodu z Jordánu. To by ovšem podle Gideona Bromberga, ředitele izraelské pobočky organizace Přátelé Země, mělo urychleně přestat.
"Voda je v této oblasti hrozně vzácná, tak proč jí plýtvat na pěstování banánů? Měli bychom farmáře finančně podporovat, ale současně chránit zdejší ekosystém. A lepší investicí je turistický ruch," navrhuje izraelský ekolog.
V letovisku Minerva se někteří turisté vyhřívají pod slunečníky na lehátkách, zatímco jiní se "bahní" nebo nechávají nadnášet slanou vodou Mrtvého moře.
"Je to vážně šokující. Nemělo by se jim dovolit, aby odváděli vodu jinam. Jestli to ještě jde, vlády musí něco udělat," rozčiluje se Benjamin Harries z New Yorku.
Jedním řešením by byl 200kilometrový kanál, který by do oblasti přiváděl vodu z Rudého moře.
Ta by se pumpovala do Jordánska, kde by byla odsolena a mohli by ji využívat Jordánci, Izraelci i palestinská samospráva. Zbývající voda by pak stekla z hor do Mrtvého moře.
Zainteresované vlády se ale možná leknou vysokých nákladů podobného podniku a budou tvrdit, že mají naléhavější problémy.
Merav Ajalonová - a zdaleka není jediná - s takovým postojem ostře nesouhlasí: "Příroda nám dala dárek, a my ho takhle ničíme. Bojím se, že až tři moji synovci vyrostou, Mrtvé moře bude už jen v našich vzpomínkách."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích