Číňané dostaví přehradu Tři soutěsky
Od chvíle, kdy byla postavena Velká čínská zeď, se Asie nemůže chlubit ničím
lepším - tvrdí alespoň vláda v Pekingu.
Čínský zázrak jménem Tři soutěsky, největší vodní přehrada na světě, postavená
na řece Jang-c'-ťiang, je před dokončením. Zítra nastane chvíle, na niž se
čekalo třináct let a přes milión vesničanů kvůli ní přišlo o domov.
Devět měsíců před původním termínem bude dokončena stavba přehradní hráze. Až
Číňané přehradu naplní, vznikne rezervoár dlouhý 640 kilometrů a hluboký více
než sto metrů.
Dílo, které prestižní zdravotnický časopis Lancet nazval potenciálním
"Černobylem mezi vodními elektrárnami" a další kritici pak největší žumpou
světa, je od počátku přijímáno s rozpaky.
"Nikde není patrná otázka ceny za pokrok symboličtěji než v případě Tří
soutěsek," uvádí list Asia Times.
Stovky let sužovaly okolí Jang-c'-ťiangu záplavy, které si jen v minulém století
vyžádaly přes 300 tisíc životů a způsobily nevyčíslitelné škody. Nyní, vždy před
obdobím dešťů, bude možné hladinu vody snížit o třicet metrů.
Stavba dala navíc práci tisícům chudých ve střední Číně. Ti, kteří žijí v
blízkosti přehrady, začali rovněž vydělávat na turistech přijíždějících na
prohlídku díla.
A pokaždé, když Číňanům svět vyčítá, že kvůli obrovské spotřebě uhlí spějí k
ekologické katastrofě, mohou vodní projekt použít jako argument. Hydroelektrárna
na Třech soutěskách, největší na světě, dokáže šetrně vůči životnímu prostředí
vyrobit desetinu energie, kterou Čína spotřebovává.
Nebýt jí, muselo by se pro stejné množství elektřiny postavit osmnáct jaderných
elektráren či spálit čtyřicet miliónů tun uhlí.
Po dokončení hydroelektrárny, tedy za tři roky, bude její výkon v porovnání s
českou elektrárnou Temelín asi šestinásobný.
"Elektřina z přehrady ale bude stát nejméně dvakrát více než z nových vysoce
účinných plynových turbín nebo kombinovaných tepláren a elektráren," upozornila
ve své studii organizace Probe International. Kolik Číňané za stavbu zaplatí, se
zatím stále teprve odhaduje. Poslední údaj, 25,2 miliardy dolarů, je více než
dvojnásobný oproti původním plánům.
"Sociální" náklady, v podobě problémů spojených s přesídlením obrovského počtu
lidí, jsou nevyčíslitelné.
Pod vodou zmizelo třináct velkoměst a 140 menších měst, 1352 vesnic a tisíce
archeologických památek a nalezišť i z dob deset tisíc let před Kristem. Odešlo
1,2 miliónu lidí a letos čeká stěhování ještě dalších 80 tisíc Číňanů.
Většinou jsou to farmáři, pro které budou podle listu China Daily vybudovány
nové vesnice na okraji přehradní nádrže.
Značná část z více než miliónu již vystěhovaných se dostalo do obtížné psychické
situace. Sliby, že budou odškodněni, že dostanou nové bydlení a pracovní
příležitosti, se většinou nenaplnily.
Stížnosti na porušování lidských práv při samotném procesu vysídlování ale u
čínské vlády nenašly přílišnou odezvu.
Zda se bude jednou o Třech soutěskách mluvit jako o triumfu člověka, nebo naopak
o ekologické či jiné katastrofě, se zatím neodvažuje téměř nikdo hodnotit.
"Nemůžeme říct, že projekt Tři soutěsky je dokonalý. Musíme počkat třicet let,
abychom mohli udělat nějaký závěr," řekl Cchao Kuang-ťing, manažer jedné z
hlavních čínských firem, které se na stavbě přehrady podílely.
Od chvíle, kdy byla postavena Velká čínská zeď, se Asie nemůže chlubit ničím lepším - tvrdí alespoň vláda v Pekingu.
Čínský zázrak jménem Tři soutěsky, největší vodní přehrada na světě, postavená na řece Jang-c'-ťiang, je před dokončením. Zítra nastane chvíle, na niž se čekalo třináct let a přes milión vesničanů kvůli ní přišlo o domov.
Devět měsíců před původním termínem bude dokončena stavba přehradní hráze. Až Číňané přehradu naplní, vznikne rezervoár dlouhý 640 kilometrů a hluboký více než sto metrů.
Dílo, které prestižní zdravotnický časopis Lancet nazval potenciálním "Černobylem mezi vodními elektrárnami" a další kritici pak největší žumpou světa, je od počátku přijímáno s rozpaky.
"Nikde není patrná otázka ceny za pokrok symboličtěji než v případě Tří soutěsek," uvádí list Asia Times.
Stovky let sužovaly okolí Jang-c'-ťiangu záplavy, které si jen v minulém století vyžádaly přes 300 tisíc životů a způsobily nevyčíslitelné škody. Nyní, vždy před obdobím dešťů, bude možné hladinu vody snížit o třicet metrů.
Stavba dala navíc práci tisícům chudých ve střední Číně. Ti, kteří žijí v blízkosti přehrady, začali rovněž vydělávat na turistech přijíždějících na prohlídku díla.
A pokaždé, když Číňanům svět vyčítá, že kvůli obrovské spotřebě uhlí spějí k ekologické katastrofě, mohou vodní projekt použít jako argument. Hydroelektrárna na Třech soutěskách, největší na světě, dokáže šetrně vůči životnímu prostředí vyrobit desetinu energie, kterou Čína spotřebovává.
Nebýt jí, muselo by se pro stejné množství elektřiny postavit osmnáct jaderných elektráren či spálit čtyřicet miliónů tun uhlí.
Po dokončení hydroelektrárny, tedy za tři roky, bude její výkon v porovnání s českou elektrárnou Temelín asi šestinásobný.
"Elektřina z přehrady ale bude stát nejméně dvakrát více než z nových vysoce účinných plynových turbín nebo kombinovaných tepláren a elektráren," upozornila ve své studii organizace Probe International. Kolik Číňané za stavbu zaplatí, se zatím stále teprve odhaduje. Poslední údaj, 25,2 miliardy dolarů, je více než dvojnásobný oproti původním plánům.
"Sociální" náklady, v podobě problémů spojených s přesídlením obrovského počtu lidí, jsou nevyčíslitelné.
Pod vodou zmizelo třináct velkoměst a 140 menších měst, 1352 vesnic a tisíce archeologických památek a nalezišť i z dob deset tisíc let před Kristem. Odešlo 1,2 miliónu lidí a letos čeká stěhování ještě dalších 80 tisíc Číňanů.
Většinou jsou to farmáři, pro které budou podle listu China Daily vybudovány nové vesnice na okraji přehradní nádrže.
Značná část z více než miliónu již vystěhovaných se dostalo do obtížné psychické situace. Sliby, že budou odškodněni, že dostanou nové bydlení a pracovní příležitosti, se většinou nenaplnily.
Stížnosti na porušování lidských práv při samotném procesu vysídlování ale u čínské vlády nenašly přílišnou odezvu.
Zda se bude jednou o Třech soutěskách mluvit jako o triumfu člověka, nebo naopak o ekologické či jiné katastrofě, se zatím neodvažuje téměř nikdo hodnotit.
"Nemůžeme říct, že projekt Tři soutěsky je dokonalý. Musíme počkat třicet let, abychom mohli udělat nějaký závěr," řekl Cchao Kuang-ťing, manažer jedné z hlavních čínských firem, které se na stavbě přehrady podílely.
Tři soutěsky v datech
Přehrada se nachází u města San-tou-pching v centrální provincii Chu-pej na nejdelší a největší čínské řece Jang-c'-ťiang.
Dvacet šest turbín hydroelektrárny má celkem produkovat 18 200 megawattů elektřiny.
Při stavbě bylo použito 27 miliónů metrů krychlových betonu a 281 tisíc tun kovu.
Přehradní nádrž zaplavila téměř 600 kilometrů dlouhé území, včetně 13 velkoměst, 140 menších měst, 1352 vesnic. Přesídleno bylo více než milión obyvatel. Pod vodou se ocitlo 1599 továren.
Náklady na přehradu se v roce 1992 odhadovaly na 10,8 miliardy dolarů. Podle nynějších odhadů by měly dosáhnout 25 miliard dolarů.
Milníky stavby
1918 Ke stavbě velké přehrady na Jang-c'-ťiang vyzval zakladatel Čínské republiky Sunjatsen.
1992 Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo projekt stavby Tří soutěsek. Jedna třetina ze zhruba 2600 členů parlamentu, který obvykle zákony schvaluje bez odporu, byla proti nebo se zdržela hlasování.
1993 Začala první fáze projektu, byly zahájeny přípravné práce.
1994 Premiér Li Pcheng formálně zahájil stavbu přehrady.
1997 Jang-c'-ťiang byla přehrazena.
1998 Začala druhá fáze projektu. Na levém břehu stavbaři začali s litím betonu.
2002 Byly dokončeny betonářské práce na levém břehu.
2003 Nádrž byla naplněna do výše 135 metrů nad hladinou moře. První generátor začal vyrábět elektřinu.
20. 5. 2006 Mají být dokončeny betonářské práce na pravém břehu přehrady.
2009 Celý projekt má být oficiálně dokončen.
Zdroj: Reuters, ThreeGorgesProbe.org
Čínský zázrak jménem Tři soutěsky, největší vodní přehrada na světě, postavená na řece Jang-c'-ťiang, je před dokončením. Zítra nastane chvíle, na niž se čekalo třináct let a přes milión vesničanů kvůli ní přišlo o domov.
Devět měsíců před původním termínem bude dokončena stavba přehradní hráze. Až Číňané přehradu naplní, vznikne rezervoár dlouhý 640 kilometrů a hluboký více než sto metrů.
Dílo, které prestižní zdravotnický časopis Lancet nazval potenciálním "Černobylem mezi vodními elektrárnami" a další kritici pak největší žumpou světa, je od počátku přijímáno s rozpaky.
"Nikde není patrná otázka ceny za pokrok symboličtěji než v případě Tří soutěsek," uvádí list Asia Times.
Stovky let sužovaly okolí Jang-c'-ťiangu záplavy, které si jen v minulém století vyžádaly přes 300 tisíc životů a způsobily nevyčíslitelné škody. Nyní, vždy před obdobím dešťů, bude možné hladinu vody snížit o třicet metrů.
Stavba dala navíc práci tisícům chudých ve střední Číně. Ti, kteří žijí v blízkosti přehrady, začali rovněž vydělávat na turistech přijíždějících na prohlídku díla.
A pokaždé, když Číňanům svět vyčítá, že kvůli obrovské spotřebě uhlí spějí k ekologické katastrofě, mohou vodní projekt použít jako argument. Hydroelektrárna na Třech soutěskách, největší na světě, dokáže šetrně vůči životnímu prostředí vyrobit desetinu energie, kterou Čína spotřebovává.
Nebýt jí, muselo by se pro stejné množství elektřiny postavit osmnáct jaderných elektráren či spálit čtyřicet miliónů tun uhlí.
Po dokončení hydroelektrárny, tedy za tři roky, bude její výkon v porovnání s českou elektrárnou Temelín asi šestinásobný.
"Elektřina z přehrady ale bude stát nejméně dvakrát více než z nových vysoce účinných plynových turbín nebo kombinovaných tepláren a elektráren," upozornila ve své studii organizace Probe International. Kolik Číňané za stavbu zaplatí, se zatím stále teprve odhaduje. Poslední údaj, 25,2 miliardy dolarů, je více než dvojnásobný oproti původním plánům.
"Sociální" náklady, v podobě problémů spojených s přesídlením obrovského počtu lidí, jsou nevyčíslitelné.
Pod vodou zmizelo třináct velkoměst a 140 menších měst, 1352 vesnic a tisíce archeologických památek a nalezišť i z dob deset tisíc let před Kristem. Odešlo 1,2 miliónu lidí a letos čeká stěhování ještě dalších 80 tisíc Číňanů.
Většinou jsou to farmáři, pro které budou podle listu China Daily vybudovány nové vesnice na okraji přehradní nádrže.
Značná část z více než miliónu již vystěhovaných se dostalo do obtížné psychické situace. Sliby, že budou odškodněni, že dostanou nové bydlení a pracovní příležitosti, se většinou nenaplnily.
Stížnosti na porušování lidských práv při samotném procesu vysídlování ale u čínské vlády nenašly přílišnou odezvu.
Zda se bude jednou o Třech soutěskách mluvit jako o triumfu člověka, nebo naopak o ekologické či jiné katastrofě, se zatím neodvažuje téměř nikdo hodnotit.
"Nemůžeme říct, že projekt Tři soutěsky je dokonalý. Musíme počkat třicet let, abychom mohli udělat nějaký závěr," řekl Cchao Kuang-ťing, manažer jedné z hlavních čínských firem, které se na stavbě přehrady podílely.
Tři soutěsky v datech
Přehrada se nachází u města San-tou-pching v centrální provincii Chu-pej na nejdelší a největší čínské řece Jang-c'-ťiang.
Dvacet šest turbín hydroelektrárny má celkem produkovat 18 200 megawattů elektřiny.
Při stavbě bylo použito 27 miliónů metrů krychlových betonu a 281 tisíc tun kovu.
Přehradní nádrž zaplavila téměř 600 kilometrů dlouhé území, včetně 13 velkoměst, 140 menších měst, 1352 vesnic. Přesídleno bylo více než milión obyvatel. Pod vodou se ocitlo 1599 továren.
Náklady na přehradu se v roce 1992 odhadovaly na 10,8 miliardy dolarů. Podle nynějších odhadů by měly dosáhnout 25 miliard dolarů.
Milníky stavby
1918 Ke stavbě velké přehrady na Jang-c'-ťiang vyzval zakladatel Čínské republiky Sunjatsen.
1992 Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo projekt stavby Tří soutěsek. Jedna třetina ze zhruba 2600 členů parlamentu, který obvykle zákony schvaluje bez odporu, byla proti nebo se zdržela hlasování.
1993 Začala první fáze projektu, byly zahájeny přípravné práce.
1994 Premiér Li Pcheng formálně zahájil stavbu přehrady.
1997 Jang-c'-ťiang byla přehrazena.
1998 Začala druhá fáze projektu. Na levém břehu stavbaři začali s litím betonu.
2002 Byly dokončeny betonářské práce na levém břehu.
2003 Nádrž byla naplněna do výše 135 metrů nad hladinou moře. První generátor začal vyrábět elektřinu.
20. 5. 2006 Mají být dokončeny betonářské práce na pravém břehu přehrady.
2009 Celý projekt má být oficiálně dokončen.
Zdroj: Reuters, ThreeGorgesProbe.org
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích